Když Trump vyhrožuje, Čína vrací úder

Na začátku nového týdne to vypadalo, že se dění na globálních a především těch rozvojových trzích relativně stabilizovalo. I přesto, že americký prezident Trump vyhrožoval uvalením dalších cel na dovoz čínského zboží tentokrát v hodnotě 267 miliard dolarů, trhy se zaměřily spíše na pozitivní zprávy. Situace se však v úterý lehce změnila. Proč? Například vinou Číny, která Světovou obchodní organizaci (WTO) požádala o povolení uvalit na Spojené státy sankce o velikosti 7 miliard dolarů.

Zatímco v pondělí a v podstatě ještě v úterý ráno trhy reflektovaly především pozitivní zprávy z Itálie, kde aktuálně probíhá rozhodování o rozpočtu, či ohledně jednání Spojeného království a EU o brexitu, později vstoupila do hry již zmiňovaná Čína. Podle reportu agentury Reuters, který vycházel z agendy WTO, zástupci země rudého draka požádali o povolení uvalit sankce na USA. Jejich hlavním argumentem je americké nerespektování rozsudku v rámci sporu o dumpingových clech.

Celá kauza sahá až do roku 2013, kdy si Čína u WTO stěžovala na dumpingová cla uvalená na čínský dovoz v rámci několika segmentů, včetně elektroniky a průmyslu (roční hodnota exportu o velikosti cca 8,4 miliardy dolarů). Americká metoda výpočtu cel, tzv. „zeroing“, měla podle Číny tendenci zvyšovat zatížení zahraničních producentů a byla ve výsledku opakovaně prohlášena za nezákonnou. Spojené státy měly následně do 22. srpna 2018 lhůtu vyhovět daným rozsudkům, avšak nestalo se.

Zveřejnění informace o čínské žádosti přišlo v době, kdy se čeká, zda Spojené státy uvalí cla na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů (spekuluje se až o zatížení o velikosti 25 %). Aby toho nebylo málo, prezident Trump minulý pátek pohrozil, že nemá problém uvalit ještě další cla, tentokrát na čínské produkty v hodnotě 267 miliard dolarů – pokud by se tak stalo, v podstatě by zatížil veškerý čínský dovoz do USA. Vše nakonec podtrhuje Trumpův nedávný výrok o možnosti odchodu ze Světové obchodní organizace, pokud nezmění přístup ke Spojeným státům.

Euro se tak během včerejška nejprve posunulo nad hranici 1,160 EURUSD, aby pod ní následně pod vahou čínské žádosti opět spadlo. Ve večerních hodinách však společná měna začala opět mírně zpevňovat, což přisuzujeme například zprávě o Kanadě, která je prý v rámci včera obnovených obchodních jednání ochotna ustoupit Spojeným státům. V případě měn rozvojových trhů si investoři doslova vybírali. Oslabovala měna brazilská, argentinská, indická a čínská, naopak sílil ruský rubl, jihoafrický rand i turecká lira.

Každopádně platí, že v současném prostředí neočekáváme jakýkoliv výraznější návrat apetitu investorů směrem k rizikovějším měnám. Celkově totiž platí, že jakákoliv debata o možnosti další eskalace obzvláště americko-čínské roztržky znamená podporu pro dolar na úkor eura a především měn rozvojových trhů. Zeleným bankovkám se v poslední době rovněž dostalo podpory od ekonomických dat, od těch z amerického trhu práce přes včera zveřejněný ukazatel optimismu Národní federace nezávislého podnikání. Jak se ukázalo, ve Spojených státech je od roku 1974 vůbec největší podíl malých podniků, které nejsou schopny zaplnit volná pracovní místa. Podobně je na tom i procento firem, které mají v plánu přijímat nové pracovníky. Co z toho vyplývá? V rámci současných podmínek amerického trhu práce lze hovořit o potenciálně rostoucích mzdách, a tedy o dalším zvyšování úrokových sazeb Fedu.

Dnes nás ze zahraničních dat čeká průmyslová produkce eurozóny, v USA bude poté zveřejněn index cen výrobců. Aktuálně se dolar vůči euru obchoduje na 1,159 EURUSD, dolarový index se nachází na hodnotě 95,14 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1534 do 1,1638 EURUSD.*

Koruna se v úterních ranních hodinách, podpořená výhledem vyšších sazeb a návratem pozitivní nálady do regionu, dostala téměř k hranici 25,60 za euro. Se zveřejněním informace o čínských sankcích však došlo na zvrat. Jak domácí měna, tak i polský zlotý a maďarský forint se ve výsledku dostaly zpět na původní otevírací hodnoty včerejšího dne.

V rámci úterý jsme se dočkali vystoupení člena bankovní rady ČNB Oldřicha Dědka. Ten uvedl, že prostor pro další zvýšení sazeb je otevřený, avšak z hlediska dlouhého období je potřeba k vyšším úrokům přistupovat opatrně. Příliš agresivní utahování měnové politiky v prostředí eskalace globálních rizik by totiž mohlo poškodit domácí ekonomiku.

Na otázku, zda se již rozhodl, jak bude hlasovat na zářijovém měnověpolitickém zasedání centrální banky neodpověděl. Každopádně, „příběh“ podle Dědka zůstává nadále stejný: „Prozatím nepřišla žádná silná data, která by by byla v rozporu s prognózou,“ přepisuje jeho slova agentura Bloomberg. Pokud bychom to vzali doslovně, aktuální výhled ČNB pracuje s ještě dvojím zvýšením hlavní 2T repo sazby do konce čtvrtého čtvrtletí. Dle našeho odhadu se tak stane v září a poté v listopadu.

Dnes nás žádná domácí data nečekají. Kurz tak bude ovlivněn primárně zahraničním děním, především s důrazem na vývoj měn rozvojových trhů. Zcela vypustit ale nemůžeme komentáře ze strany České národní banky, konkrétně guvernéra Jiřího Rusnoka a ředitele sekce měnové Tomáš Holuba, kteří dnes vystoupí v Olomouci na diskuzním kulatém stole na téma „Úrokové sazby a měnový kurz – dvě složky měnových podmínek“. Předpokládaný čas Rusnokova vystoupení je dle ČNB v 10 hodin.

Faktem je, že trhy začínají počítat s tím, že ČNB v září zvýší své sazby (pravděpodobnost plynoucí z derivátového trhu dosahuje více než 80 %). I proto považujeme prostor pro možné posílení plynoucí z vyjádření centrálních bankéřů, a poté z následného hiku, za částečně omezený. To ostatně podporuje i nadále trvající riziko potenciálních problémů rozvojových trhů.

Aktuálně se koruna obchoduje na 25,63 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,61 až 25,67 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,05 až 22,26 USDCZK.* 

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

Newsletter