Chce nás kapitalismus zabít? Nerovnost jako prediktor sebevražd


10:04 • 4. července 2018

Tagy: nerovnost, zdraví, ekonomie, Ekonomika, nezaměstnanost

„Lidé si pořád myslí, že k sebevraždě má člověk důvod. Je ale docela dobře možné, že k ní má důvody dva,“ tvrdil kdysi filosof francouzského existencialismu Albert Camus. A skutečně, k sebevraždě mohou člověka přivést ryze osobní důvody, ale také špatné ekonomické podmínky. Avšak nemusí jít přitom jen o fázi hospodářského cyklu, která koneckonců ovlivňuje to, zda naše příjmy rostou či klesají, ale i to, jak si ve vztahu k sobě stojí jednotliví obyvatelé.

Zajímavá data o rozsahu sebevražd, a především pak porovnání vývoje ve Spojených státech a v Evropě, prezentuje server The Conversation. Mezi léty 1999 a 2015 vzrostla v USA míra sebevražd (počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel) o 30,4 %. U věkové skupiny 45 až 54 let pak byl nárůst nejvýraznější, a to dokonce o 46 %.

Hospodářský cyklus a sebevrazi. Recese nás stojí životy

Na evropském kontinentu ovšem můžeme sledovat takřka opačný vývoj. Jak ukazuje graf, z 13 států, které tvoří jádro vyspělé Evropy, v období 2000 až 2012 počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel klesl ve 12 z nich. Míra sebevražd se v rámci sledovaných států zvýšila pouze u Nizozemska, a sice o 3,8 %. V USA však za stejné období míra sebevražd vzrostla o 24,2 %.

Co ovšem stojí za tím, že zatímco v jedné části vyspělého světa míra sebevražd postupně klesá, v jiné lidé sahají k tomuto krajnímu řešení problémů čím dál častěji? The Conversation naznačuje jednoduchou odpověď – jádro odlišného vývoje tkví v nerovnosti. Vyspělé evropské země bývají často kritizovány za přebujelý sociální stát, který se stále rozšiřuje a způsobuje rigidity zejména na trhu práce, Spojené státy jsou naproti tomu považovány za místo s mnohem větší ekonomickou svobodou, ale také důrazem na to, aby byli lidé zodpovědní sami za sebe.

Zpět ke Kuznetsovi: Kapitalismus vs. nerovnost

Na první pohled se americký model se silnější rolí trhu zdá být přínosnější pro konkurenceschopnost ekonomiky. Nicméně zatímco široký sociální stát v Evropě přispívá k posilování rovnosti a zmírňování příjmových rozdílů, v USA se nůžky mezi chudými a bohatými rozevírají stále rychleji. A právě to může mít nezanedbatelný vliv na vývoj míry sebevražd, který je na těchto dvou kontinentech rovněž velmi odlišný.

Spojitostí mezi sebevraždami a nerovností se zabývalo i několik akademických studií. Například na datech z Brazílie, kde jsou sebevraždy poměrně velký problém, bylo dokázáno, že vyšší Gini koeficient (vyšší příjmová nerovnost) je spojen s vyšší mírou sebevražd. Tento pozitivní, avšak nesignifikantní vztah potvrdila i analýza dat 40 zemí, kde byly zahrnuty jak méně vyspělé, tak i vyspělé země (včetně České republiky).

Studie panelových dat 15 evropských zemí z Technické univerzity v Ostravě detekovala pozitivní vztah mezi příjmovou nerovností měřenou Gini koeficientem a mírou sebevražd pouze pro mužskou část populace, který byl ovšem nesignifikantní. Výzkum provedený na japonských datech pak uzavírá, že zde je vyšší míra sebevražd kointegrována nejen s vyšší příjmovou nerovností, ale také s vyšší nezaměstnaností.

Je libo zvyšovat sazby, centrální bankéři? Lidé se vám ale zblázní

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.