Rusnok potvrzuje. ČNB za dva týdny zvýší sazby

„Za sebe říkám, že je mi to v tuto chvíli dost blízké,“ prohlásil o zvýšení úrokových sazeb České národní banky na příštím setkání guvernér Jiří Rusnok. V rozhovoru pro agenturu Reuters dodává: „Protože se mi jeví, že tím nemůžeme nic pokazit, že riziko nějakého unáhleného nebo neuváženého chování je minimální.“

Po Vojtěchovi Bendovi v pondělí a opatrnějším Oldřichovi Dědkovi v úterý se ke zvýšení úrokových sazeb připojil již třetí člen bankovní rady, navíc ten nejdůležitější. Když se k nim přidá tradiční jestřáb Mojmír Hampl, zvýšení sazeb je prakticky jisté.

Otázkou tedy spíše zůstává, kolikrát se do konce roku sazby zvýší. Mimo následujícího zasedání 26. září čekají do konce letošního roku bankovní radu ještě dvě další zasedání v listopadu a prosinci. Vojtěch Benda již oznámil, že si dokáže jedno další zvýšení sazeb představit. Guvernér Rusnok to považuje za „silný scénář“. „Může to ještě do konce roku být dvakrát, nebo relativně brzy v následujícím období,“ dodal v rozhovoru.

Vyšším sazbám nahrává celá řada faktorů, které standardně vystupují v komentářích po zasedání rady a v prognóze centrální banky. Stále pokračuje výprodej měn rozvíjejících se ekonomik, mzdy rostou a inflace je nad cílem ČNB. Úrokový diferenciál hraje nižší roli, než by centrální banka chtěla, jak přiznal v pondělí Vojtěch Benda.

Přestože bylo zářijové zvyšování sazeb na trhu většinově očekávané, koruna po slovech Jiřího Rusnoka zpevnila až na úroveň 25,54 k euru a pod 21,945 k dolaru. Svou roli možná sehrály i otevřené úvahy o druhém letošním zvyšování.

V případě eura jsme během včerejšího večera pozorovali obnovu. Hlavním katalyzátorem byla informace o tom, že Spojené státy navrhnou další obchodní jednání s Čínou. Server Wall Street Journal navíc uvedl, že zástupci USA by měli začít vyjednávání ještě předtím, než by měla být zavedena dodatečná cla na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů.

Tato informace v okamžiku otevřela prostor nejen pro obrat na euru, byť dost možná jen krátkodobý, ale především pro měny rozvojových trhů. Během dnešního rána tak nejvíce sílí asijské měny, od jüanu přes thajský baht a jihokorejský won. Padá naopak mexické peso, polský zlotý a turecká lira.

A právě turecká měna bude dnes jedna z těch nejsledovanějších, jelikož nás čeká zasedání turecké centrální banky. Ta již dříve avizovala, že v souvislosti s masivním výprodejem liry a výrazným nárůstem inflace provede změny v rámci své měnové politiky. Většinová očekávání pracují se zvýšením sazeb, navzdory odporu prezidenta Erdogana. Otázkou však je jeho výše – dle šetření Reuters dosahuje průměrný odhad posunu týdenní repo sazby z aktuálních 17,75 % na 22 %. Při pohledu na všechny predikce je však patrná rozpolcenost trhu, jejich range totiž dosahuje od 225 bazických bodů až po 725.

Vzhledem k tomu můžeme v případě liry očekávat zvýšenou volatilitu, která by se především v případě výrazného zklamání mohla přelít na ostatní měny rozvojových trhů (v případě koruny by reakce vzhledem ke komentářům ze strany ČNB neměla být nikterak silná).

Vedle toho nás dnes čekají ještě dvě zasedání světových centrálních bank. Konkrétně se jedná o Bank of England, která by po srpnovém úrokovém hiku měla ponechat současnou měnovou politiku beze změny (rozhodně ale budeme sledovat komentáře ohledně brexitu a vyjednávání s EU), a poté Evropská centrální banka. V jejím případě rovněž nečekáme žádné změny. Draghi a spol. mají jasný plán – po září dojde na osekání programu QE měsíčního objemu z 30 miliard euro na 15 miliard, ukončení QE pak proběhne na konci roku, na sazby by poté mělo dojít až po létě 2019, tzn. dle našeho odhadu nejdříve v září příštího roku. V případě ECB budeme rovněž sledovat doprovodný komentář (pravděpodobně opět zazní slova jako vytrvalost, trpělivost a obezřetnost) společně s novou prognózou.

Vedle zmiňovaných centrálních bank bude dnes odpoledne zveřejněn výsledek americké inflace za srpen. Odhad trhu pracuje s mírným zpomalením z červencových 2,9 % meziročně na 2,8 % (zpomalení ostatně nahrává i včerejší výsledek indexu cen výrobců). Bez započtení cen potravin a energií by mělo být dosaženo 2,4 % y/y.

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

 

Newsletter