Aby daně českým firmám příliš nekomplikovaly život. Ale jak?


10:42 • 26. března 2020

Tagy: ČR, daně, stát, firmy, podnikání, Estonsko, V4 Group, V4

Jakých inovací bychom se mohli dočkat v českém daňovém systému? Co by pomohlo firmám, aby jim daně příliš nekomplikovaly život? V rozhovoru pro server Roklen24 o tom mluví Michal Jelínek, majitel poradenské skupiny V4 Group, která se specializuje na daň z příjmů a mezinárodní zdanění. Upozorňuje na průzkum, který počítá, kolik přibližně hodin v jednotlivých zemích světa potřebuje podnikatel průměrně na to, aby splnil své daňové povinnosti. Česká republika má tento objem jeden z nejvyšších.

Položím vám takovou odlehčenou otázku na úvod. Co zažíváte, když si vy děláte své daňové přiznání? Pamatujete si na své vůbec první daňové přiznání?

Zaprvé si přiznání nedělám sám. V tom posledním, které jsem si dělal, se projevilo přísloví „kovářova kobyla chodí bosa“. Podal jsem přiznání o dva dny později, než byl termín. Už několik let mi tak přiznání dělá jeden z členů našeho daňového týmu.

Jaká část českého daňového systému je pro podnikatele nejnáročnější? Co by se podle vás dalo změnit?

Bez nejmenších pochyb je nejnáročnější daň z příjmu právnických osob. V České republice zákon o daních z příjmů nebyl v zásadě nikdy rekodifikován. Od roku 1992, kdy je zákon v platnosti, byl vždycky pouze novelizován. Je to nejvíce novelizovaný zákon v české legislativě, ať už v civilní nebo v obchodní. Takže ten zákon je velmi složitý. Dnes není jediný daňový poradce, který by zákon o daních z příjmů uměl celý.

Je to proti jiným zemím nevýhoda?

V porovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) je to obrovský rozdíl. Například oproti Polsku nebo Slovensku. V Polsku mají dva zákony k daním z příjmů. Jeden upravuje daň z příjmu fyzických osob. Ten je jednoduchý a je připravený tak, aby si běžný živnostník uměl vyplnit daňové přiznání sám. Pak je ten pro právnické osoby, který už musí být z podstaty věci vždy složitý.

Na Slovensku mají zákon o daních z příjmů sice v jednom jako u nás, ale v roce 2003 zákon rekodifikovali. Je úplně nově vytvořený a myslím, že je mnohem lépe napsaný, než ho máme my.

Vyjma zemí Visegrádské čtyřky, můžete zmínit nějakou zemi z Evropské unie, která je tedy nejdál?

Nejsem sice znalec všech daňových systémů, abych je mohl porovnávat, ale velmi specifický systém má například Estonsko. Estonsko nezdaňuje korporace, když vykazují zisky tak, jak to dělá většina států světa. Korporace zdaňuje až při výplatě zisku svým akcionářům, a to ať už fyzickým, nebo právnickým osobám.

Kdybychom se teď zaměřili na střední a malé podniky (SME). Co by podle vás pomohlo těmto firmám, aby měly jednodušší činnost?

Když to řeknu obecně, tak zjednodušení daní. Pokud půjdu do detailu, tak například jednotné inkasní místo. O tom se tady bavíme už deset, patnáct let. Bavily se o tom pravicové i levicové vlády, ale nikdo to zatím neimplementoval. Dnes i malý živnostník, který má jednoho nebo dva zaměstnance, musí hlásit zdravotní a sociální pojištění. Musí hlásit daň, všechno přitom na jiný úřad, resp. pojišťovnu. Takže určitě by pomohlo jednotné inkasní místo. A pak samozřejmě rekodifikovaný zákon o daních z příjmů, který bude pro SME výrazně jednodušší.

Kdybychom se zaměřili na daně a inovace, velmi často se říká, že bez inovací a digitalizace to nepůjde. Jak by se mohl daňový systém změnit k lepšímu? Za předpokladu, že by se vlády nehádaly a šly optimální cestou?

Nemyslím si, že by to mělo být o spolupráci vlád. Samozřejmě, jsou tu snahy Evropské unie sjednocovat daň z příjmu a iniciativa CCCTB (Common consolidated corporate tax base), což je zjednodušeně řečeno společný základ daně pro všechny státy. Upřímně nejsem toho názoru, že to je správná cesta. Státy v Evropě jsou tak odlišné, že si nemyslím, že je to něco, co bychom měli implementovat. A to nemluvím jen z pohledu České republiky. Cestou je samozřejmě digitalizace. Daňové přiznání umíme podávat elektronicky přes tzv. EPO (Elektronická podání pro finanční správu), ale to je tak všechno. Dnes by podnikatel, nebo daňový subjekt, měl být schopen mnohem více věcí vyřešit přes eGovernment, jehož lídrem je bezesporu již zmíněné Estonsko. Další země jsou daleko před námi. Takže malým a středním podnikatelům by život nejvíc usnadnila lepší implementace eGovernmentu.

Jak by se pak proměnila "běžná daňová rutina" podnikatele? Pokud byste měl třeba popsat vyplňování daňového přiznání k dani příjmu?

Pokud by bylo možno přímo z účetnictví sestavit daňové přiznání bez toho, abych do toho musel brát nějakou účetní nebo daňově poradenskou kancelář. Dnes i malý podnikatel, který provozuje kavárnu, tak si při vší úctě není schopný sám připravit daňové přiznání. Neví, jaké náklady jsou daňově neuznatelné. Neví, které příjmy jsou teoreticky osvobozené. Neví, jakým způsobem uplatňovat odpočty a podobně. Musí si tak platit odborníky, což ho stojí čas a samozřejmě peníze. Toto by mohlo být v rámci eGovernmentu zjednodušeno. Skrze EET, které je elektronické, by se automaticky proúčtovaly příjmy podnikatele. Ten by si k tomu uplatňoval své výdaje. Skrze eGovernment by byl proces daňového přiznání jednodušší. Toto je cesta, jak snížit náročnost.

Existuje mezinárodní průzkum, který počítá, kolik přibližně hodin v jednotlivých zemích světa potřebuje podnikatel průměrně na to, aby splnil své daňové povinnosti. Česká republika má tento objem jeden z nejvyšších.

Dokážete si představit nějakou aplikaci pro podnikatele, že by kliknul a vyplnil?

Nějaké inovace tu jsou. Pokud jsme implementovali EET, pak je spousta věcí elektrizovaných. To znamená i účtování tržeb. Pokud má dnes stát elektrickou evidenci tržeb, umím si představit na to navázat zbytek účetnictví, aby obzvláště malí podnikatelé nemuseli platit drahé účetní a daňové služby.

Dnes v Česku máme spoustu fintech společností, které třeba nabourávají tradiční bankovnictví. Čeká nás tady podle vás nějaká disrupce poměrně ortodoxního daňového světa? Vidíte zde nějaké firmy?

Ne, nemyslím si. Samozřejmě fintech je dnes velmi daleko. Ať už si vezmu třeba Roklen jako takový. Obrovskou službu udělal podnikatelům Revolut. Zrovna nedávno jsem měl jednání s klienty, kteří rozjíždějí byznys napříč celou Evropou. Ptali se mě, jestli, když jim budeme zakládat firmy v celé Visegrádské čtyřce, v Irsku a Velké Británii, zdali mohou mít bankovní účty jednotlivých firem na jednom místě v jednom internetovém bankovnictví. Museli jsme se s kolegou trochu pousmát, že to u klasických bank není možné, ale třeba Revolut takovou možnost nabízí. Fintech je poměrně daleko, ale nemyslím si, že by se to v případě daní mělo v blízké budoucnosti posunout podobným způsobem dál.

Pokud byste měl uvést jednu nejdůležitější daňovou úpravu v poslední době, co byste zmínil?

Když se oprostím od toho, jestli má být negativní a pozitivní, tak ta nejdůležitější, která nás ovlivnila je EET. Přitom nemá žádný dopad do daňových zákonů jako takových. Má dopad do výběru daně. EET nicméně zasáhla trh zdaleka nejvíce.

Co ta další vlna EET?

Měla přijít od 1. května, ale fakticky byla odložena minimálně o tři měsíce. Jsou to vlastně dvě vlny v jedné, tedy třetí a čtvrtá vlna. Je to vlna, která je nejvíce kontroverzní. Dopadne na podnikatele, u kterých si myslím, že to nedává úplně smysl. Dopadne na mnohokrát zmiňované masérky, trhovce a další. Dopadne na živnostníky zejména kvůli tomu, že si budou muset pořizovat elektronická zařízení na evidenci tržeb a v každodenní činnosti je používat. To je poměrně kontroverzní a v mnoha případech dvojsečné, protože pokud to budou chtít lidé obejít, tak to vždy nějakým způsobem obejdou. Navíc s tím budou mít mnohem více nákladů, zejména administrativních nákladů a když se vrátíme k tomu dříve zmiňovanému mezinárodnímu porovnání, tak počet hodin na administraci daní v rámci ČR dál naroste.

Myslíte si, že vzhledem k současné situaci na další vlnu EET dojde?

Podle posledních informací Ministerstva financí bude start závěrečné fáze EET, tj. třetí a čtvrté vlny, odložen o tři měsíce na 1. srpna 2020. Jedná se ovšem o informace, které zatím nemají oporu v žádném právním předpise, ale vycházejí pouze z prohlášení členů vlády. Po tuto dobu se také zastavuje EET pro osoby, které již povinnost tržby elektronicky evidovat mají, tedy pro osoby, na které se vztahuje EET implementované v rámci první a druhé vlny.

A co se týče daní? Jak podle vás pandemie koronaviru ovlivní život firem a OSVČ? 

Pandemie způsobená virem SARS-CoV-19 bude mít samozřejmě poměrně zásadní dopad do ekonomiky, přičemž některé sektory budou zasaženy více, jiné méně, některým dokonce může přinést i nárůst zakázek a potažmo zisku. Nejhůře na tom teď budou malí živnostníci, kteří museli kvůli karanténním opatřením zavřít své provozovny. Co se týče průmyslu, tam již pociťujeme dopady do sektoru automotive a další budou brzy následovat. Obecně lze očekávat pokles zpracovatelského průmyslu a terciálního sektoru služeb. Naopak lepší výsledky mohou očekávat např. e-shopy, některé podniky potravinářského průmyslu a také různé internetové platformy ať už zábavního nebo herního průmyslu.

Co by jim pomohlo? Dovedete si představit, že by stát daně prominul?

Stát, potažmo Ministerstvo financí, již představil dva liberační balíčky, které určitou část daňových povinností skutečně promíjí. V rámci prvního balíčku se promíjí zejména pokuty či správní poplatky, druhý liberační balíček již navrhuje prominutí červnové zálohy na daň a možnost snížit daňovou povinnost z roku 2019 a 2018 o ztráty vykázané v roce 2020 skrze dodatečné daňové přiznání. To jsou návrhy, které sice budou mít bezprostřední efekt na cash-flow daňových subjektů, ale zcela určitě nebudou bez dalších opatření na výdajové stránce rozpočtu stačit. Aby vláda pomohla českým podnikům překlenout přicházející recesi, nebude pouhé prominutí daní či souvisejících poplatků dostatečné a musí přijít ruku v ruce s přímou finanční podporou podnikatelských subjektů, jako jsou bezúročné půjčky či přímé finanční subvence.

Michal Jelínek je majitelem poradenské skupiny V4 Group. Specializuje se na daň z příjmů a mezinárodní zdanění. Jeho společnost poskytuje komplexní poradenské služby v zemích visegrádské čtyřky. 

Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.