Bubliny jako nutné zlo rozvoje. Nafukují je inovace


15:32 • 28. dubna 2019

Tagy: bublina, Inovace, Technologie

Zatímco mnoho ekonomů vinilo z existence hospodářského cyklu centrální banku, která neobratně manipuluje s úrokovými mírami či měnovými veličinami, Joseph Alois Schumpeter byl toho názoru, že za prudkými výkyvy, které hospodářství čas od času zažívá, stojí především vynálezy a inovace. Na síle pak otřesům přidává to, že technologický pokrok není plynulý, ale nové objevy se objevují nárazově.

Na začátku Schumpeterova příběhu stojí podnikatel - inovátor, který objeví onu pověstnou "mezeru na trhu". Odměnou budiž mu monopolní zisk; toho však dosahuje pouze dočasně, jelikož dané odvětví nyní představuje ziskovou příležitost i v očích dalších - imitátorů. Prvotní inovace tak spouští vlnu dalších inovací, avšak na druhé straně vytváří klamné schéma trvalé prosperity, které ústí v přehnanou investiční aktivitu. 

Inovace, které změnily svět podnikání

Ne všechny další inovace - inovace imitátorů - už jsou tak skvělé jako ona původní inovace. Po čase se ukazuje, že objem investic překročil reálnou kapacitu ekonomiky, a některé projekty se tak stávají nadbytečnými. Po inovační vlně nastává schumpeterovská kreativní destrukce - vyčištění hospodářství od neefektivních struktur a nadbytečných investic.

Alina Sorescu, Sorin M. Sorescu, Will J. Armstrong a Bart Devoldere, kteří studovali průběh inovací za uplynulá dvě století, navíc tvrdí, že inovace nezpůsobují jen hospodářský cyklus, ale jsou také jedním z klíčových faktorů, které pohání vznik bublin na finančních trzích. Vědci z Institutu pro operační výzkum a manažerské vědy (Institute for Operations Research and the Management Sciences, INFORMS) inovace konkrétně spojili s jedním z typů finančních bublin, o kterém se hovoří právě nyní; a sice s bublinou na akciových trzích.

Skupina analytiků provedla důkladnou datovou analýzu z let 1825 až 2000, přičemž v těchto dlouhých časových řadách odhalila robustní vzorce spojující výskyt klíčových inovací a akciových bublin. V rámci zkoumaných 175 let bylo toto úzké spojení detekováno u 73 % celkového počtu studovaných inovací, shrnuje výsledky server Science Daily. Důležitost inovací se především promítla ve velikosti bublin; čím větší byla úroveň povědomí a viditelnost inovace, tím nafouklejší byla s ní spojená akciová bublina.

 

Avšak autoři se nezaměřovali na nadhodnocení akciového trhu jako celku, kde by bylo (snad s výjimkou slavné dot-com bubliny) obtížné přiřazení k jednotlivým inovacím, nýbrž na jakési "odvětvové bubliny". Zjištění autorů tak konkrétně znamená, že čím je inovace známější, tím pravděpodobnější je přítomnost bubliny na akciovém trhu v průmyslu, kde byla nebo je daná inovace zaváděna. Vliv inovace na akciový trh přitom stoupá s její revolučností, což je podle autorů důsledek působení nepřímého síťového efektu.

I když jsou bubliny tradičně vnímány jako něco škodlivého, vědci zde upozorňují na to, že díky jejich existenci mohou firmy v dotčeném odvětví získat více vlastního kapitálu pro investice, což zrychluje inovační vývoj. Studie, která byla publikována odborným časopisem Marketing Science, rovněž došla k závěru, že akcie inovujících společností překonávají trh od začátku až do konce bubliny.

To naznačuje, že inovace jsou přínosem jak pro společnost, tak pro ekonomiku, a to navzdory přítomnosti bublin. "Naše studie je první, která se zabývá výskytem bublin ve spojení s velkým množstvím specifických inovací zavedených v průběhu dvou století, a měřením bublin pomocí statistických testů," poukazuje na jedinečnost výzkumu Alina Sorescu. "Jsme také první, kdo ukazuje, že firmy mohou těžit z bublin poháněných inovacemi. To je v rozporu s konvenčním myšlením, že bubliny jsou škodlivé, případně mají malé, pokud vůbec nějaké, pozitivní účinky,“ dodala jedna z autorek.

Bitcoin jako dot-com bublina? Ta nám dala moderní internet

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.