Právníky v řadě věcí časem nahradí umělá inteligence. Mnoho procesů pak bude plně automatizovaných. Transakční právník je ale především programátor nějakých ekonomických vztahů mezi lidmi. A to programování bude potřeba pořád, říká v rozhovoru pro server Roklen24 Jakub Císař z advokátní kanceláře Novalia. „To hlavní, co my právníci prodáváme, je důvěra. Tady je nahrazení robotem v nedohlednu,“ dodává.
Jaká je historie Novalia? Kdo advokátní kancelář zakládal?
Novalia byla založena v roce 2015 pěticí ze současných devíti společníků. Všichni společníci mají za sebou zkušenosti z velkých mezinárodních advokátních kanceláří. V některých z nich jsme se mezi sebou i pracovně potkávali. Právě zahraniční klienti a přeshraniční transakce tvoří i dnes velkou část naší práce.
Kdo vymyslel název firmy Novalia? Jaký má název význam?
Název jsme vymýšleli sami. Nepotřebovali jsme totiž vystavovat svá jména na plaketách, a vzhledem k tomu, kolik nás je, by to byl navíc hodně dlouhý název. Bylo pro nás důležité, aby bylo jméno dobře použitelné v češtině i angličtině. Název se nám musel také líbit. A tak vznikla Novalia, jejíž význam je jednoduše „nová aliance“.
Jak velký je tým nyní? O jaké pozice se jedná?
V současné chvíli máme devět partnerů. U nás platí, že každý advokát, který se k nám přidá, se stává opravdovým equity partnerem – všichni jsme tedy spoluvlastníky naší právní kanceláře. Jedním z našich partnerů je i americký advokát působící v Praze. Dále máme aktuálně jednoho koncipienta a dva právní asistenty. Pod značku Novalia patří v samostatné společnosti také daňová poradkyně a účetní specialistka.
Můžete stručně uvést, jaké různé klienty máte?
Seznam našich klientů je opravdu dlouhý. Najdou se na něm startupy a technologické firmy, ale také velké nadnárodní korporace. Ze světa startupů můžeme zmínit například ProductBoard, Keboolu nebo Daytrip. Právě v případě startupů jsme byli u dvou velkých exitů. Českého startupu Stories a také česko-amerického startupu Sapho. U něj se cena při prodeji vyšplhala na 4,5 miliardy korun. Více než před akvizicí jsme pro Sapho zajišťovali kompletní právní, ale také účetní a daňovou podporu. Z velký korporátních klientů je to pak například nakladatelství Burda, potravinářský gigant Orkla, který převzal českou firmu Hamé.
Máte také zahraniční klienty?
Ano a je jich docela hodně. Zmiňovaná, původem norská, společnost Orkla například.
Čím se liší zahraniční klienti od těch českých?
V samotném poskytování právních služeb není velký rozdíl mezi českým a zahraničním klientem. Spíš jde o to mít globální standard samotné služby a snažit se porozumět a vyhovět různým požadavkům zahraničních klientů. V tomto ohledu se nám povedlo dobře rozjet propojení mezi Prahou a Silicon Valley. Příkladem může být už zmiňovaný exit česko-amerického startupu Sapho, u kterého jsme poskytovali kompletní právní podporu při prodeji americké formě Citrix.
Jak bylo obtížné klienty sehnat?
Pomohla nám naše úzká specializace na technologické firmy a startupy. Dělali jsme přednášky a psali články o této problematice. Ale hlavní zlom nastal ve chvíli, kdy uběhlo dost času, aby si nás první klienti vyzkoušeli a začali nás doporučovat. Právě to, že se na nás teď klienti obracejí sami, je pro nás velké zadostiučinění.
Na firemním webu uvádíte, že nabízíte lepší služby díky moderním technologiím. Můžete naznačit jak?
Nový začátek v Novalii nám umožnil odstřihnout se od archaických systémů. Byla to příležitost, která je pro rozjeté kanceláře těžko dosažitelná. Základem je to, že u nás používáme pouze mobily, laptopy a cloudové aplikace. V roce 2019 to může vypadat jako běžná norma, ale před čtyřmi lety jsme byli průkopníci. Pro klienta to znamená, že nás nemusí nahánět v kanceláři. Jeho dokumenty máme vždy při ruce a nemáme problém na nich pracovat online s ním i dalšími spolupracovníky. Sám navíc může průběžně sledovat cenu za práci na svém zadání. Přitom všem je samozřejmě klíčové zabezpečení a my jsme přesvědčeni, že moderní enterprise-level cloud je lepší řešení než vlastní server. Takže když někomu z nás odejde laptop, zapojíme jednoduše nový a pracujeme dál. Na tom rozbitém laptopu totiž nic není.
Radíte také při investičních transakcích. Jaká jsou zde specifika?
U tradičních prodejů se mění vlastník, zatímco u investice se vlastníci množí a zakladatel si zpravidla dál drží významný podíl ve firmě. Investor lije peníze do firmy, ale zakladatel si z toho zatím nic neodnáší. To dává transakcím úplně jinou dynamiku – strany sice sedí proti sobě, ale musí být připraveny stát se partnery, jinak to není dobře pro nikoho. Proti tradičním prodejům jsou u nás investice mnohem méně standardizované. Potkáváme se s různými investory a každý má jiné nároky a požadavky na zakladatele i transakční podmínky.
Zabýváte se rovněž právem v umění?
Ano, Iva Javorská a Tereza Jandáčková se dlouhodobě věnují neziskové organizaci Fair Art pro podporu začínajících umělců. Přednášejí také studentům na UMPRUM autorské právo a různorodou problematiku práva v umění pro odbornou veřejnost. Radí také investorům do umění, galeriím, muzeím a aukčním síním.
Jaké vlastně máte zkušenosti a zážitky s českými investory? Je peněz na trhu dost?
Peněz je na trhu dost, ale není tak jednoduché, aby se potkaly se zajímavými projekty.
Většina českých investorů, které potkáváme, umí přijmout roli partnera pro startup, a i když dokáží zatlačit, celkově jsou uznalí. Dobrá ruka při výběru investora se ukáže, až když se startupu nedaří. Už jsme zažili kultivované rozchody i dramata, která prověřila naši investiční dokumentaci, naštěstí úspěšně.
Můžete jmenovat některé úspěšné „exity“?
Minulý rok jsme byli mimo jiné u dvou velkých a úspěšných exitů, a to u prodeje Stories americkému cloudovému hráči Workday a u prodeje společnosti Sapho americkému gigantovi Citrix za 4,5 miliardy korun.
Poskytujete také daňové poradenství a účetnictví. Co všechno z těchto oborů klientům nabízíte?
Zjistili jsme, že řada našich klientů z prostředí inovativních a technologických firem potřebuje daňové a účetní služby, které jim budou uzpůsobeny na míru. Zajišťujeme jim tedy kompletní účetní a daňové poradenství, včetně payroll.
Byli jste mentory na soutěži Women Startup Competition. Jak vypadá česká startupové scéna z pohledu právníků?
Od založení Novalie vidíme určitě pozitivní posun v právním povědomí českých startupistů. Mnohem víc přemýšlí nad možnými právními problémy a zádrhely a obrací se na nás dříve, než k nim dojde. Startupová scéna se stále roste a je atraktivní.
Jak se liší spolupráce se startupem a velkým klientem?
Startupy jedou rychle, všechno řeší za pochodu. Stejné nastavení očekávají i od svých právníků. Reakční doby musí být mnohem kratší než třeba u velké korporace, kde každý proces trvá podstatně déle a musí ho odsouhlasit řada lidí. Se startupy je to prostě jízda.
České startupy znáte dobře. Jaké z nich můžete hodnotit jako „Success story“?
Již zmiňované ProductBoard, Sapho, Kiwi, Stories, Keboola nebo Daytrip mezi ně určitě patří.
Jaká je podle vás budoucnost práva v době AR, VR, IoT, Big Data?
Nové technologie přinášejí nové obchodní modely, a právě posouzení a ošetření nového modelu z právního pohledu je naše častá práce pro startupy. Doteď hrály velkou roli obchodní modely různých aplikací sdílené ekonomiky. Zmíněné technologie vlastně často ani nejsou samy o sobě převratné z právního pohledu, ale už se těšíme, co s nimi klienti vymyslí.
Jak důležitý bude nadále „živý právník“ a osobní jednání?
V řadě věcí časem právníky nahradí umělá inteligence. Mnoho procesů pak bude plně automatizovaných, na to se těšíme. Transakční právník je ale především programátor nějakých ekonomických vztahů mezi lidmi. A to programování bude potřeba pořád. S nástupem umělé inteligence bude takového programování potřeba ještě více.
To hlavní, co my právníci prodáváme, je důvěra. Tady je nahrazení robotem v nedohlednu. Klient, který vyjednává svou životní transakci, potřebuje osobní kontakt se svým důvěrníkem. Potřebuje se poradit o otázkách, které přesahují základní schematiku transakce. Všechny ty modality nelze naprogramovat, respektive to ani není ekonomicky efektivní.
