AKTUALIZOVÁNO – Čísla statistiků se potvrdila, česká ekonomika šlape. Statistická revize hrubého domácího produktu (HDP) ukázala, že ve 3. čtvrtletí ekonomika rostla o pět procent a mezičtvrtletně o půl procenta. Obě čísla jsou také potvrzením očekávání také dle Bloomberg.
„Na základě celkového růstu HDP jsou druhé a třetí čtvrtletí velmi podobné. Zatímco ve druhém čtvrtletí HDP rostlo o 4,7 procenta meziročně, ve třetím čtvrtletím pak o 5 procent. Struktura růstu v obou čtvrtletí je však rozdílná,“ uvedl ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés.
Dodal, že ve třetím kvartále poklesl čistý příspěvek zahraničního obchodu z 2,2 procentního bodu na “pouze” 1,5 procentního bodu. Tento pokles byl však kompenziván významně vyšším příspěvkem tvorby hrubého kapitálu, který po dokonce negativním příspěvku v prvním čtvrtletí a příspěvku šest desetin procentního bodu ve čtvrtletí druhém, tentokrát se na růstu podílel 1,8 procentním bodem.
„Velmi stabilní je naopak příspěvek spotřeby domácností, který pokračuje v nastoleném trendu a přispívá mezi 1 a 1,5 procentním bodem již osmé čtvrtletí za sebou. Podobně stabilní je i příspěvek vládních výdajů na konečnou spotřebu,“ dodal Šoltés.
Podle hlavního ekonoma ING Bank pro ČR Jakuba Seidlera je rovnoměrně rozložený růst spojený s vyšší investiční aktivitou zároveň dobrým předpokladem pro to, aby příznivý růst pokračoval i v následujícím období. Tuzemská ekonomika tak v letošním roce zrychlí zhruba o 4,5 %, což bude po výjimečném roce 2015 nejrychlejší růst HDP za posledních 10 let.
Ačkoli byl celkový růst HDP v souladu s odhadem ČNB, struktura růstu byla mírně odlišná, upozornil Seidler. ČNB totiž čekala mírně vyšší růst spotřeby domácností i vlády, a stejně tak i svižnější dynamiku zahraničního obchodu. „Z tohoto titulu jsou tak ve srovnání s prognózou ČNB poslední údaje o HDP méně proinflační a mohly by některé členy bankovní rady utvrdit v tom, že není nutné s dalším růstem sazeb natolik spěchat a je možné je nechat až na příští rok, tj. začátek února,“ poznamenal Seidler.
Ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda míní, že produktivita by měla v ČR letos růst jedním z nejrychlejších temp v rámci EU, což vytváří předpoklad pro růst životní úrovně v ČR v nadcházejících letech a pro reálnou konvergenci k ekonomicky vyspělejším zemím EU. Růst české ekonomiky má v současnosti mimořádně silné základy, je současně nevídaně plošný a dochází k němu za absence jakékoli zásadnější makroekonomické nerovnováhy. Jako takový bude pokračovat i ve zbytku letošního roku a minimálně v prvním pololetí roku příštího. „V letošním roce tak ekonomika vykáže růst čítající 4,5 procenta, v roce příštím pak mírně zpomalí, částečně však vlivem vyšší srovnávací základny,“ naznačil Kovanda.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně vyšší o 0,6 % a meziročně vzrostla o 5,1 %. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl tažený výrobou dopravních prostředků a růstem produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Pokračoval také růst výroby v chemickém průmyslu.
Na straně poptávky byl meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí podpořen rovnoměrně všemi hlavními složkami HDP. Na růstu domácí poptávky se podílela rostoucí spotřeba domácností a pokračující růst investičních výdajů. K meziročnímu růstu HDP (5,0 %) přispěly investiční výdaje (1,6 p.b.[2]), spotřeba domácností (1,5 p.b.) a zahraniční obchod (1,5 p.b.). Na rozdíl od začátku roku je již růst HDP tažen více domácí poptávkou.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta zejména zásluhou domácností, jejichž reálná spotřeba vzrostla o 4,4 % více než před rokem a o 0,9 % více než v předchozím čtvrtletí.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se v mezičtvrtletním srovnání nezměnily, meziročně se zvýšily o 1,1 %.
Meziroční růst investiční aktivity byl ve 3. čtvrtletí podpořen především investicemi do obydlí a strojního vybavení. V mezičtvrtletním srovnání se tvorba fixního kapitálu nezměnila a meziročně byla o 7,5 % vyšší.
