Investiční podvod za devět miliard dolarů


13:41 • 6. června 2018

Tagy: Theranos, podvody, USA, Zdravotnictví

Vzestup a pád společnosti Theranos je jedním z nejzajímavějších varovných investičních příběhů současného Wall Streetu i kalifornské Silicon Valley, navíc vysoce aktuální. Theranosu se podařilo oklamat nejen novináře respektovaných amerických deníků, ale také ostřílené investory, jako je zakladatel databázového giganta Oracle (Larry Ellison), investiční společnost Tima Drapera nebo mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Na lepu skončili i protřelí politici a jedna respektovaná oborová asociace.

Příběh Theranosu a příběh nepřiměřených ambic jeho zakladatelky Elizabeth Holmesové jsou spojené nádoby. Jenže není to jen příběh nezdravých ambic a vzestupu a pádu jedné společnosti, ale také chytrého vytváření mediálního obrazu a naší přirozené touhy po hrdinských příbězích. Atraktivní, výřečná, tehdy 19 let stará Američanka s touhou změnit svět, která se na střední škole sama naučila mandarínsky a později získala stipendium na Stanfordu, zkrátka měla tu správnou image a na první pohled se zdála předurčená pro něco velikého, sama o tom ostatně byla přesvědčena od svých 9 let. Holmesová si záměrně od začátku své kariéry spoluzakladatelky a ředitelky Theranosu pěstovala a pečlivě udržovala image kreativního génia, ať již pečlivou vizuální stylizací do Steva Jobse (záliba ve vysokých černých rolácích, tajnůstkářské chování i shodně vybavená kancelář) nebo tu a tam vhodně utroušenými detaily ze svého dětství, které pak doplňovaly obraz „zázračného dítěte“. A obraz zafungoval, investoři této chytré manipulátorce uvěřili. Aby také ne, obraz působil celkem věrohodně. Do noty hrál i další faktor, všeobecné povědomí o tom, že jsou medicínské technologie ospalý a přeregulovaný obor již dlouho čekající na svého rozrušitele. A tak se Elizabeth Holmesová coby poloviční majitelka společnosti slibující způsobit revoluci v testování krve stala nejmladší americkou miliardářkou, kterou vynesl nahoru vlastní byznys. Její majetek se ještě před čtyřmi lety odhadoval v přepočtu na více než 110 miliard korun. Dnes nemá téměř nic, společnost se drží nad vodou spíše zázrakem a řadě investorů zbyly jen oči pro pláč.

Revoluce testů krve, která se ve skutečnosti nekonala

Theranos, společnost slibující revoluci v testech krve, pracovala na vývoji přístroje se jménem Edison, jenž měl být schopný s pomocí pár kapek krve získaných z píchnutí do prstu zvládnout totéž jako složité screeningové testy, na které jsou obvykle potřeba odběry většího množství krve. Testy měly umět věci od detekce hladiny cholesterolu až po onemocnění rakovinou. Jenže to všechno mělo jeden háček – nikdo nevěděl, jak technologie funguje, a jak nakonec usoudila americká SEC, nejspíše ani nikdy neexistovala. To ale v roce 2003, kdy společnost vzniká, lidé nevěděli a díky tajnůstkářské politice její zakladatelky to nevěděli mnozí ani o 11 let později. To už se ale začaly množit dotazy. Signálů, že něco není úplně v pořádku, totiž bylo poměrně hodně, firma se i přesto oceňovala na miliardu dolarů.

Vše začalo zdánlivě nevinně. Holmesová, která byla roku 2003 studentkou chemického inženýrství na Stanfordu, opouští školu a s tichou podporou svého profesora zakládá startup, který má s pomocí technologií způsobit revoluci ve zdravotnictví. Inspirací jí měl být pradědeček Christian Holmes, inženýr a lékař, po němž je dnes pojmenována nemocnice v Cincinnati. Ambice sice nejsou malé, ale vertikála zajímavá a na rozdíl od konkurence to vypadá, že je zde i smysluplný produkt s velkým potenciálem. Injekční jehly jsou přeci velkým strašákem mnoha lidí a přístroj, jenž by tuto nepříjemnost z lékařské diagnostiky úplně eliminoval, by měl skutečně potenciál zlatého vejce. Za předpokladu, že by skutečně existoval. První roky, nebo přesněji první desetiletí, fungoval podnik téměř v naprostém utajení a investoři do něho mohli vstupovat, jen pokud se smířili s faktem, že je Holmesová do svého know how nahlédnout nenechá. Přesto krátce před neslavným koncem neexistující technologie firmu vyhnala až k neuvěřitelným devíti miliardám dolarů. Stačilo málo, mediálně vděčná tvář a pohotová výmluva na všechny všetečné dotazy. Theranos podpořila řada úspěšných lidí včetně ostřílených investorů, majitelů řetězce Walmart, rodiny Waltonových (150 milionů dolarů), britský mediální magnát Rupert Murdoch (121 milionů dolarů) nebo americká ministryně školství Betsy DeVosová (100 milionů dolarů). Do společnosti ale investoval například i Larry Ellison (CEO a zakladatel Oracle) nebo venture kapitálová společnost Draper Fisher Jurvetson, která stála u zrodu Skype, Tesla Motors a SpaceX.

Společnost po celou dobu své historie více jak deset let vyvíjela přístroj Edison, který měl být z odebrané krve schopný poměrně precizní diagnostiky. Po dvanácti letech provozu ale technologie nevykazovala uspokojivé výsledky a ne zrovna dvakrát přesné testy, které Theranos komerčně poskytoval, stejně ve finále prováděl klasickými metodami na tradičních přístrojích. Přesto by nejspíše i tehdy kritické hlasy zanikly v očekávání dalšího a dalšího zhodnocení. S rostoucím množstvím kapitálu a popularity se začal dostavovat efekt sněhové koule – nová partnerství se nabízela prakticky sama. Objevilo se například velké množství klinik, které chtěly testy Theranosu nabízet. Cenový rozdíl oproti standardním testům byl zajímavý – 50 dolarů za běžný test versus 2,90 za test od Theranosu. Holmesová jako mladá geniální podnikatelka (s majetkem okolo 4,5 miliardy dolarů) plnila stránky časopisů s lesklým barevným přebalem a publicistické relace prestižních kanálů, získala dokonce titul Businessperson of the Year magazínu Fortune. Jenže finální produkt podle všeho stále nebyl připravený pro širokou veřejnost. A pak přišel nešťastný moment, během kterého jindy po rétorické stránce vždy perfektně pohotová Holmesová nebyla schopná dále kličkovat a byla po letech nucena vysvětlit alespoň základní princip tak dlouho vyvíjené zázračné technologie. „V přístroji proběhne chemická reakce a její interakce se vzorkem generuje signál, jenž se přeloží do výsledku, který pak přezkoumá certifikovaný laborant,“ snažila se ze situace vybruslit Holmesová. Jenže taková odpověď pochopitelně zvedla jen další vlnu pochybností.

Jízdu na mrtvém koni prokoukl až The Wall Street Journal

V roce 2015 následovala série investigativních článků v The Wall Street Journal, která s pomocí několika whistleblowerů postupně odkrývala další kostlivce ve skříni. Holmesová se osobně pokusila další publikování zarazit přímo přes Murdocha, který do Theranosu také investoval a WSJ shodou okolností vlastní. Neúspěšně, pokud je Murdoch totiž na něco opravdu hrdý, pak je to jeho mediální impérium a kvalita jeho reportérů. Následovala řetězová reakce, v roce 2016 již byl Theranos v hledáčku Komise pro cenné papíry, amerického Úřadu pro kontrolu léčiv i vládní agentury CMS pro poskytování zdravotnických služeb. Vyšetřování vyústilo v obvinění Theranosu, Elizabeth Holmesové a prezidenta firmy Sunnyho Balwaniho, že z investorů podvodem vylákali 750 milionů dolarů (16,5 miliardy korun). Kromě toho, že více jak desetiletí mlžili o skutečných schopnostech svých technologií, které nefungovaly, úspěšně lhali také o zakázkách, které měli získat. Ze zázračného dítěte se tak mávnutím kouzelného proutku stal vyvrhel. S úřady to nakonec dopadlo ještě docela dobře, Holmesová souhlasila s pokutou půl miliardy dolarů, vzdáním se akcií v Theranosu (18,9 milionu kusů) a s tím, že se po dobu deseti let se neobjeví v čele veřejně obchodované společnosti. Za odměnu se tak vyhnula vězení a vzhledem k tomu, že je Theranos soukromý, mohla se udržet i v jeho čele. Samotná firma se po odhalení stavu věcí ovšem potácí na hranici bankrotu, propustila většinu zaměstnanců a hodnota jejích akcií je téměř nulová. Holmesová obeslala současné investory s prosbou o další peníze a jakýmsi zázrakem se jí skutečně pro zatím podařilo získat kapitál, který alespoň chvíli udrží společnost nad vodou. Většině investorů se ale již z pochopitelných důvodů utápět další peníze nechce.

Dal se podvod rozpoznat včas?

Signálů varujících před investováním do Theranosu bylo spoustu, a to od samotného počátku firmy. Proč se tedy tolik investorů nechalo napálit? Po bitvě je samozřejmě snadné být generálem. Než v roce 2015 WSJ poprvé veřejně zpochybnil technologii Edisona, představoval hlavní veřejný obraz společnosti právě mediální portrét Holmesové coby Steva Jobse v sukních. Holmesová s Theranosem navíc neoklamala jen v medicínských technologiích nezkušené investory snící o jednorožcích a novináře – prestižní Arizona Bioindustry Association udělila společnosti titul Arizona Bioscience Company of the Year za rok 2015, a to hned za dva údajné přínosy.

Měli se investoři v letech společnosti čeho chytit? Rozhodně se nedá se říci, že by varovné signály chyběly. To, že s firmou na přelomovou technologii v přísně hlídané průmyslové vertikále přišla exstudentka Stanfordu s jediným dokončeným ročníkem a nulovými znalostmi v oboru svého podnikání (medicína, zdravotnická zařízení, zdravotní péče), můžeme považovat za první významnou červenou vlajku. Podobně na tom byla i druhá osoba ve vedení společnosti – Sunny Balwani.

A co dál?

  • Žádný z původních ředitelů společnosti nepřišel ze sféry zdravotní péče, natož zdravotnických zařízení.
  • Žádný z investorů nedostal povolení z blízka si prohlédnout přístroje společnosti, neexistovala ani patřičná dokumentace údajných průlomů ve výzkumu, ke kterým se společnost hlásila.   
  • Míra utajení práce směle strčila do kapsy nejen konkurenční společnosti, ale rovnou CIA a FBI dohromady.
  • Míra fluktuace zaměstnanců větší než ve skladech Amazonu.
  • Investoři, kteří měli zkušenosti v oboru zdravotnických zařízení a biotech, se Theranosu od počátku vyhýbali širokým obloukem.
  • Prvotní programy spolupráce se zdravotnickými zařízeními byly často nečekaně ukončovány nebo alespoň většinou nebyly obnoveny.
  • Slíbené reporty o výsledcích ve výzkumu technologie nebyly nikdy doručeny ani investorům, natož veřejnosti.
  • Právní zastrašování bývalých i současných zaměstnanců bylo denní rutinou.  
  • Holmesová držela 99 % hlasovacích podílů a správní rada neměla fakticky žádnou kontrolu. Rada se sice skládala z řady zvučných jmen (například bývalý státní tajemník George Shultz nebo generál James „Mad Dog“ Mattis), ale s železnou pravidelností šlo o hvězdy tak trochu za zenitem.

Selhalo kritické myšlení investorů nebo zradila lidská přirozenost?

Nabízí se dvě odpovědi. Buď jednoduše špatná předinvestiční příprava, což je ale ve všech případech trochu nepravděpodobné, nebo narativní zkreslení. My lidé zkrátka chceme věřit silným hrdinským příběhům, tvoří dokonce jednu z antropologických konstant. A pokud je příběh opravdu dobrý, jsme často ochotní odpouštět neodpustitelné a mít klapky na očích před vším, co do našeho idealizovaného obrazu nezapadá.

Ve světě investic je recept na dobrý příběh jednoduchý: vezmi populární akcii nebo startup pracující s nějakou atraktivní technologií, vynechej tvrdá čísla, ignoruj absenci příjmů a drobné účetní nesrovnalosti nebo ohánění se nepoužívanými metrikami a naopak doplň nějakou tu omáčku. Pokud se narativ o tom, proč by zrovna toto neměl být další Apple, Netflix či Google nedostaví sám, bude záležitostí několika škrtů.

Holmesová dodala narativ úplně perfektní a navíc kompletně ready made, a to i s tou bizarní Jobsovskou stylizací. Důkazem byl nadprůměrný dlouhodobý zájem médií a s trochu ironie i to, že podle celé kauzy právě vychází kniha a dotáčí se film (obojí velmi kritické). Lidé zkrátka chtějí věřit na zázraky a když jim je podáváte pečlivě naservírované na stříbrném podnose, jen těžko se odolává, a pro investice to platí dvojnásob.

Napsat autorovi RSS

Autor před nástupem do Roklenu působil jako technologický novinář specializující se na korporátní IT, TELCO, internetový byznys, ecommerce, security, nová média a fintech. Publikoval například v Hospodářských novinách, Ekonomu, přílohách Lidových novin, ICT revue, nebo serveru Lupa.cz. Po úspěšném dokončení mediálních studií 5 let působil jako šéfredaktor B2B serveru zaměřujícího se na firemní IT – ITbiz.cz. K oblasti kryptoměn se poprvé dostal v roce 2010, aktivně do nich investovat a studovat technologii veřejného blockchainu začal ale až v roce 2013.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.