Prokletí nerostného bohatství?


11:52 • 5. srpna 2018

Tagy: komodity, těžba, Ekonomika

Jedna ekonomicko-sociologická teorie hovoří o tom, že čím bohatší jsou státy na nerostné suroviny, tím více to zpomaluje jejich společenský rozvoj. Na jedné straně stojí země jižní Afriky a na druhé několik zemí Blízkého východu. Jedná se o mýtus, nebo o pravdivou korelaci?

Země závislé na těžbě a exportu nerostných surovin představují celosvětově 30 procent populace. Ve většině z nich vládne slabý hospodářský rozvoj, nerovnost, diktátoři nebo ozbrojené složky. Kromě toho je zde povětšinou slabý sociální vývoj, chudoba a často nekvalitní vzdělání. Výzkum ICMM (International Council of Mining and Metals) s titulkem Social Progress in Mining-Dependent Countries se snažil odpovědět na to, zda a jak se zlepšil sociální vývoj v zemích závislých na těžbě za poslední dvě dekády.

Jak takovou zemi definovat? Podle kritérií ICMM se jedná o zemi, kde prodej nerostných surovin činí alespoň přes 20 procent ročního exportu. Dalším kritériem je, že tržby z prodaných nerostů a nákladů na jejich vytěžení musí přesahovat deset procent HDP daného státu.

Rychlejší společenský vývoj? V chudých oblastech

Mezi lety 1995 a 2015, tedy v období, na které se výzkum ICMM zaměřil, vzrostl počet těchto zemí z 53 na 81. To už samo o sobě může být v dnešní „moderní době“ překvapivé. Šetření poté měřilo 30 faktorů a porovnávalo je se 17 cíli společenského rozvoje OSN (Social Development Goals – SDG).

Pohled na letní makroekonomiku: Nižší růst a více rizika?

Výzkum došel k jasnému závěru, a to bylo výrazné zlepšení společenského vývoje za posledních 20 let. Nejmenší pokrok tyto země kumulativně udělaly v korupci, politické stabilitě a v oblasti lidských svobod. Zajímavostí je fakt, že celkově lepší vývoj cílů společenského rozvoje OSN byl v chudších zemích jako Peru, Botswana nebo Ghana. Korelace těchto jevů však automaticky neznamená kauzalitu, faktorů v tomto případě hraje roli více.

Stále pozadu

Co když ale porovnáme země závislé na nerostných surovinách s těmi, které spoléhají i na jiný „výdělek“. V roce 1995 celkem 56 procent zemí závislých na nerostných surovinách zaostávalo za světovým průměrem společenského rozvoje. O dvacet let později už jich bylo jen 16 procent. V porovnání s nimi se podprůměrné země bez značného množství nerostných surovin dostaly jen na číslo 30 procent. Zlepšení situace v zemích, které jsou závislé na nerostných surovinách, je tedy dynamičtější.

Autoři výzkumu také přišli na to, že ty země, které měly pevnější vládu nad svými nerostnými surovinami, se od roku 1995 do 2015 posunuly výrazněji vpřed. Silná vláda se tedy jeví jako jeden z klíčů ke společenskému rozvoji.

Gender a financování. VC vládnou muži, crowdfundingu ženy

Výzkum ICMM tedy vyvrací „mýtus“ o prokletí nerostného bohatství. V 21.století země s nerostným bohatstvím dělají ve společenském vývoji větší pokrok než ty bez něj. Většina z nich má ale stále ještě co dohánět. Nejkritičtější se stále zdají oblasti politického systému a rovnosti pohlaví. Tyto problémy jsou přítomné i v zemích Perského zálivu, kde v ostatních kritériích tyto státy mnohdy převyšují světový průměr.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.