Úspěch otevřeného softwaru? Dílo komunity, že je zdarma, hraje druhou roli


17:28 • 4. října 2018

Tagy: Internet of Things, telekomunikace

Díky desítkám až stovkám tisíc vývojářů vzniká velký prostor pro inovace. Konkurenční společnosti často spolupracují na stejných projektech, což je ve světě klasického proprietárního software nemyslitelné, vysvětluje Miroslav Kořen z linuxové společnosti SUSE, proč trh otevřeného software na mnoha frontách válcuje placený proprietární software léta zavedených společností.  

Jak velký je dnes trh s open source softwarem? Jak z pohledu příjmů, tak ve srovnání s proprietárním softwarem.

Celková čísla se samozřejmě těžce odhadují. Některé veřejné zdroje uvádějí aktuální velikost zhruba 14,1 miliardy dolarů s očekávaným nárůstem až na necelých 33 miliard dolarů v roce 2022. Co lze s jistotou říci, je, že tržní podíl OSS prudce roste a bude růst i nadále. Například IDC ve svém reportu z roku 2015 uvádí, že Linux roste každoročně průměrně o 12,2 %, a to právě na úkor UNIXu, mainframových operačních systémů a částečně i Windows. S nárůstem popularity a kvality OSS samozřejmě ubývá tržního podílu proprietárních řešeních i v dalších oblastech mimo operační systémy.

Kolik procent z open source řešení tvoří Linux (a kolik procent z toho připadá na SUSE)?

Podíl linuxu v rámci open source světa si bohužel netroufnu odhadnout. Co se týká srovnání komerčních distribucí, tak SUSE je se svým linuxem dvojkou na celosvětovém trhu s tržním podílem cca 25 %. Jsou ale oblasti, ve kterých SUSE jasně vede. Je to zejména kritická infrastruktura a svět SAP, kde máme podíl 70 %, a např. pro řešení SAP HANA dokonce s 95 % pokrýváme naprostou většinu celosvětového i lokálního trhu.

Jak lze vlastně stavět byznys a generovat zisk na platformě, která je v principu k dispozici pro všechny zdarma?

Open source software je obecně k dispozici zdarma. Přidaná hodnota SUSE a dalších obdobných společností je postavena na zajištění potřebných certifikací s výrobci HW a SW, zajištění souladu s normami a regulacemi (compliance) a hlavně poskytování podpory koncovým uživatelům. Příkladem může být nasazení operačního systému pro kritickou infrastrukturu, u které je zapotřebí zajistit její stálou funkčnost. To bez řádné podpory od výrobce operačních systémů nelze. Open source software je také často zapotřebí upravit a vyladit na použití ve firemním prostředí. A právě za tyto služby nám naši zákazníci platí.    

Open source dnes dominuje v podstatě každé významnější sféře inovací, od serverů a datacenter přes velká data, mobilní operační systémy až po fintech (například kryptoměny jako backend mezinárodních finančních transferů). Proč je ale tak málo slyšet o silných úspěšných společnostech, které staví čistě na open source?

Open source řešení jsou dnes přítomna již ve všech společnostech z celosvětového žebříčku Fortune 500. Dle mého názoru je ale IT v těchto společnostech stále závislé na legacy systémech nebo klasickém proprietárním software. Ostatně, postavit velkou a silnou společnost ze 100 % na open source není tak snadné. Nedovedu si například představit open source ERP systém, který dokáže splnit všechny náročné požadavky takto velkých firem. Kompletní open source řešení se objevují zejména v oblastech vývoje nových aplikací a nové infrastruktury směřující ke konceptu software-defined. Určitá spolupráce s proprietárními systémy samozřejmě existuje, ale kompletní přechod těch největších mezinárodních firem na open source software je zatím hudba budoucnosti. Přesto se k ní svět blíží mílovými kroky.  

Co podle vás stojí za úspěchem open source softwaru? Je to snazší škálování, cena nebo něco jiného?

Za úspěchem OSS stojí primárně komunita, tj. lidé, kteří tento software vyvíjí, testují, opravují a podporují. Díky desítkám až stovkám tisíc vývojářů vzniká velký prostor pro inovace. Konkurenční společnosti dokáží také často spolupracovat na stejných projektech, což ve světě klasického proprietárního software jednoduše nelze. Cena a škálování hrají v úspěchu open source software samozřejmě také velkou roli.

Jaké má open source výhody z pohledu vývoje?

Výhodou je zejména široká komunita přispěvatelů, která je studnicí obrovského množství nápadů. Na dvou největších úložištích pro open source projekty – GitHub a GitLab – dnes najdeme stovky milionů různých projektů, ze kterých lze čerpat. Z komunity vycházejí často i nástroje, které slouží k podpoře vývoje a testování, jako např. Jenkins, který mj. zajišťuje kontinuální integraci a napomáhá tak s agilním vývojem.

Jak vlastně vypadá byznys model SUSE a co tvoří jádro vašeho produktového portfolia?

Obchodní model SUSE je postaven na bázi předplatného, které standardně poskytujeme ve dvou úrovních (Standard – 12x5 a Priority – 24x7) a v délce 1, 3 nebo 5 let. Zákazníkovi tím samozřejmě poskytneme i právo užití našeho software. Jádrem portfolia je Linux – SUSE Linux Enterprise Server. Ten existuje v celé řadě variant, které jsou doladěné pro specifická prostředí – např. x86, POWER, IBM Z, SAP, Microsoft Azure a další. Zaměřujeme se ale také na softwarově-definovanou infrastrukturu, poskytování platformy jako služby (PaaS) a rapidní vývoj aplikací pomocí linuxových kontejnerů.

Kdo je typickým zákazníkem open source produktů?

S open source software se denně setkávají miliardy lidí na celém světě. Ať už se jedná o jeho použití v mobilních telefonech, čidlech, systémech v automobilech nebo jiné elektronice. V rámci firemní sféry je OSS hojně využíván v infrastruktuře (linux, OpenStack, Ceph atd.), databázích a také v aplikacích (např. SugarCRM a další). 

Jak velké je pražské SUSE centrum, převažuje zde spíše vývoj nebo obchod?

Pražské vývojové centrum SUSE funguje už od roku 1998 a aktuálně zaměstnává lehce přes 100 lidí. Primárně se jedná o vývojáře, quality assurance a podporu. Obchodní oddělení je zatím menší, ale postupně se rok od roku rozrůstá. Určitě stojí za zmínku kvalita našich technických kolegů, kteří dokázali např. vymyslet a uvést v život unikátní software umožňující aktualizace jádra operačního systému bez nutnosti jeho restartu.

SUSE bylo za svoji historii asi pětkrát prodáno, to je poměrně nezvykle častá změna majitele, co za tím podle vás vězí?

K první akvizici došlo již před mnoha lety. SUSE bylo tehdy koupeno společností Novell. Později v roce 2011 došlo k akvizici Novellu americkou společností Attachmate a SUSE se stalo součástí akvizice. Stejně tak tomu bylo v případě, kdy Micro Focus koupil Attachmate jako jednoho ze svých největších konkurentů. Troufnu si říci, že v případě Attachmate a Micro Focusu nešlo o akvizice z důvodu „nákupu“ SUSE. V podstatě po Novellu tedy druhá akvizice, která byla čistě cílená na SUSE, právě probíhá. Švédský holding EQT (spadající pod Investor AB) se po úspěších SUSE z posledních několika let rozhodl, že společnost koupí, osamostatní a bude do ní dále investovat. Ostatně už i akviziční částka 2,5 miliardy USD (s ohledem na obrat 400 milionů dolarů) napovídá, že SUSE má velkou hodnotu a budoucnost.  

Dá se dnes investovat do akcií SUSE?

Momentálně nelze akcie SUSE koupit přímo. Zakoupením akcií společnosti Micro Focus se vlastník stane částečně i vlastníkem SUSE. Vlastní akcie ale nemáme a do budoucna mít nebudeme vzhledem k nadcházejícímu soukromému vlastnictví holdingem EQT.

Miroslav Kořen je regionálním manažerem SUSE pro Českou republiku a Slovensko. Ve společnosti působí od roku 2014, předtím byl prvním SAP HANA Sal es Specialist pro český trh ve společnosti SAP. Pracovní zkušenosti má i ze společností Oracle, Cleverlance, Capgemikni či StringData.
Napsat autorovi RSS

Autor před nástupem do Roklenu působil jako technologický novinář specializující se na korporátní IT, TELCO, internetový byznys, ecommerce, security, nová média a fintech. Publikoval například v Hospodářských novinách, Ekonomu, přílohách Lidových novin, ICT revue, nebo serveru Lupa.cz. Po úspěšném dokončení mediálních studií 5 let působil jako šéfredaktor B2B serveru zaměřujícího se na firemní IT – ITbiz.cz. K oblasti kryptoměn se poprvé dostal v roce 2010, aktivně do nich investovat a studovat technologii veřejného blockchainu začal ale až v roce 2013.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.