Kratší pracovní doba? Přesčasy a ztráta konkurenceschopnosti


15:07 • 1. srpna 2018

Tagy: práce, trh práce, Pracovní doba, Pracovní síla, odbory, ČR

Ve světle výborné kondice české ekonomiky vyrazila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) do boje za lepší pracovní podmínky hned se dvěma tématy symbolizovanými dvěma hesly – konec levné práce a konec dlouhé práce. Na druhou z těchto záležitostí se podrobně zaměřila analýza Raiffeisenbank, která uzavírá, že zákonné zkrácení pracovní doby nejen nemusí nutně vést ke snížení počtu odpracovaných hodin, ale může firmám způsobit problémy v souvislosti s rostoucími náklady.

Podle údajů OECD se minulý rok v České republice pracovalo v průměru 40,1 hodiny týdně, z toho zaměstnanci 39,3 hodiny a OSVČ 44,1 hodiny. To se ČMKOS zdá poněkud příliš, a tak na jaře letošního roku zaplavil sociální sítě hashtagem #KonecDlouhéPráce. Ve své kampani se zasazuje o to, aby byla pracovní doba zkrácena ze současných 40 hodin týdně na 37,5 hodiny týdně. Lidé by tak každý pracovní den odcházeli z práce o půl hodiny dříve.

V době, která se vyznačuje spíše nadbytkem než nedostatkem a kdy se volný čas stává stále cennější komoditou, ostatně existuje pro zkrácení pracovní doby řada pádných argumentů. Analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka jich vypíchl hned několik. 

Pracovní doba vs. produktivita: Víme, co říkají data

Kromě toho, že v případě kratší pracovní doby by zaměstnanci byli méně vystresovaní, dělali by méně chyb a byli by více spokojení, se v souvislosti s příchodem průmyslu 4.0 a ekonomiky služeb hovoří o pozitivním dopadu na produktivitu, na kterou je kladen důraz zejména u vysoce kvalifikovaných pracovníků. Vzhledem ke stárnutí populace ve vyspělém světě upozornil analytik také na snadnější možnost zapojení starší populace do pracovního procesu.

Zkrácená pracovní doba by rovněž mohla vést k větší rovnosti pohlaví, jelikož by umožnila rovnoměrnější rozdělení neplacené práce v podobě péče o domácnost a o děti. Jak však upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, data říkají, že co se týče placené práce, v České republice ženy ve skutečnosti za týden odpracují v průměru o dvě až tři hodiny méně než muži, u OSVČ je pak tento rozdíl dokonce větší než šest hodin.

Z analýzy Raiffeisenbank, která zkoumala zkušenosti několika vyspělých zemí, jako je především Francie, která zákonem zkrátila pracovní dobu v roce 2000, či podobně Portugalsko v roce 1996, vyplývá, že tato úprava nemusí znamenat dlouhodobé snížení počtu odpracovaných hodin, jelikož kratší pracovní doba není kompenzována přijmutím dodatečných zaměstnanců, ale nárůstem přesčasů. Zástupci banky proto zdůraznili, že v souvislosti s otázkou zkracování pracovní doby je potřeba řešit i otázku kontroly přesčasů.

Švédsko: Šestihodinová pracovní doba? Až příliš drahý luxus

Nemusí to ovšem být tak, že by zaměstnanci byli do přesčasů „nuceni“. Naopak zkušenosti ukázaly, že pracovníci si po zavedení takového opatření rádi brali přesčasy, jelikož ty obvykle bývají lépe placené. K čemu tak zkrácení pracovní doby přímočaře vede, to je podle závěrů analýzy Raiffeisenbank růst mzdových nákladů firem.

I vzhledem k tomu, že v České republice je jedno z nejvyšších zdanění práce v rámci EU, Horská varovala, že ekonomika může tímto opatřením ztratit svoji konkurenceschopnost. V případě České republiky by tak podle Horské toto opatření mohlo urychlit proces nastupujícího zpomalování ekonomiky. Nabízí se tedy myšlenka, že vyspělé země by v otázce zkracování pracovní doby měly postupovat koordinovaně.

Tvůrci analýzy při studiu historických příkladu rovněž dospěli k závěru, že zkracování pracovní doby je obvykle efektivní v případě, že přichází „odspoda“, tedy „ne tlakem státu, který zákonem násilně zkrátí pracovní dobu domácím firmám, ale přes vlastní iniciativy firem.“ 

Koneckonců empirická data ukazují, že snižování počtu odpracovaných hodin je přirozeně nastaveným trendem, který postupuje nezávisle na iniciativě státu a odborů. Stát by se tedy měl především snažit vytvořit takové institucionální podmínky, aby byly samy firmy motivovány ke zkracování pracovní doby, a to zejména prostřednictvím snižování nejen daňového zatížení práce, ale i byrokratické zátěže.

Šestihodinový pracovní den? Dlouhodobě šetří peníze

 

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.