Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Nebezpečné počínání ředitelů českých firem

Pouze 36 procent českých generálních ředitelů uvedlo v PwC CEO Survey 2020, že kybernetickou bezpečnost vnímá jako aktuální podnikatelskou hrozbu (součet odpovědí „trochu se obávám“ a „velmi se obávám“). V globálním průzkumu přitom hackery a další kyberhrozby jako riziko hodnotilo 73 procent ředitelů. Tedy dvakrát tolik.

Českého průzkumu se zúčastnilo 179 ředitelů a probíhal v loňském listopadu a prosinci. To bylo těsně předtím, než došlo k medializovaným útokům na benešovskou nemocnici a těžební společnost OKD. Tedy událostem, které jasně ukázaly, že hackerské útoky dovedou z provozu vyřadit i „netechnologické“ firmy a znemožní pracovat lékařům i horníkům.

„I přes pomalu rostoucí povědomí o případných následcích kybernetického útoku na firmu je toto riziko u nás stále hluboce podceňováno. Je až zarážející, že se stále u některých našich klientů setkáváme s přístupem „nám se to stát nemůže“ anebo „až začne hořet, budeme hasit“. Tyto firmy si ale málokdy uvědomují, že toto „hašení“ je potom může stát klidně i desetkrát více než prevence a nastavení efektivních obranných mechanismů,“ říká partner PwC ČR pro oblast řízení rizik Tomáš Kuča.

Sebevědomí českých ředitelů přitom čiší i z dalších odpovědí. Celkem 83 procent šéfů si myslí, že jejich společnost „je odolná vůči kybernetickým hrozbám, dokáže odolat kybernetickým útokům a rychle se zotaví“. A dokonce 87 procent prohlašuje, že jejich společnost „při zavádění nových technologií proaktivně vyhodnocuje rizika spojená s bezpečností a soukromím“.

Když měli ředitelé na stupnici od 1 do 10 (nejlepší) zhodnotit spokojenost s úrovní kyberbezpečnosti své firmy, vyšla průměrná známka 7,3.

A pokud už ředitelé připouští, že kyberhrozby jsou hrozby, čeho se obávají nejvíce? Na prvním místě je (se známkou 7,5/10) „omezení přístupu k vlastním datům a technologiím“. Jen těsně za touto hrozbou je s hodnocením 7,2/10 riziko prozrazení citlivých informací. Následují obavy z finančního poškození společnosti (6,4/10) a snížení reputace společnosti na základě kyberútoku (6,1/10).

A jak firmy na kybernetické hrozby v uplynulých dvou letech v praxi reagovaly? Téměř polovina ředitelů (49 %) investovala do nových technologií, třetina (33 %) navýšila rozpočet na kyberbezpečnost a čtvrtina potom investovala do security awarness programu pro své zaměstnance (26 %) nebo do najmutí externích dodavatelů a konzultantů (25 %).

Ani z odpovědí na tuto otázku tak nevzešly odpovědi, které by za všech okolností přispívaly k lepší odolnosti vůči hrozbám. „Firma, která investuje do technologií, ale nemá nikoho, kdo by se o systém staral, jen topí náklady. Někdo totiž musí vytvořit a řídit strategii kyberbezpečnosti a dlouhodobě firmu provést transformací kyberbezpečnosti. A stejně tak jsou potřeba lidé v exekutivní části, kteří technologie nasadí, nakonfigurují, budou je provozovat, vyhodnotí slabá místa a navrhnou, co s nimi dělat dal. Známe příklady firem, které věděly, že jsou pod útokem – jejich detekční nástroje útok detekovaly, reportovaly, hlásily, ale na tato hlášení nikdo nereagoval,“ vysvětluje Petr Špiřík, odborník na kyberbezpečnost v PwC ČR.

O PwC CEO Survey: Aktuálního 11. ročníku PwC CEO Survey se zúčastnilo 179 vedoucích představitelů významných společností působících na českém trhu. Sběr dat probíhal od listopadu do prosince 2019. Tento průzkum navazuje na 23. ročník PwC Global CEO Survey, jehož výsledky jsou každoročně zveřejněny na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Newsletter