Vánoce už klepou na dveře a spolu s nimi také řada vánočních večírků, na kterých se kromě své rodiny a přátel patrně potkáte i se spoustou alkoholu. I proto v předvánočním čase sílí vlna varování vybavená početnou armádou argumentů, proč byste se těmto lákadlům měli když už ne úplně vyhnout, tak se před nimi mít alespoň na pozoru.
Pití alkoholu, a to nejen o Vánocích, je odsuzováno z řady důvodů. Nejenže neprospívá vaší peněžence ani vaší postavě a často se stane, že vás bujarý večírek vyřadí z provozu na celý následující den, ale rovněž vám nijak nepřidá po zdravotní stránce. Například server Narconon uvádí, že nadměrná konzumace alkoholu ničí vaše játra a trávící systém, ale také oslabuje vaší imunitu a kosti, jelikož zamezuje vstřebávání některých vitamínů.
Restaurace, svatby, pivo. Když mileniálové ničí tradiční odvětví
Alkohol je však obviňován z toho, že nám škodí nejen po tělesné, ale také po duševní stránce. Například minulý rok přišli vědci z americké University of Texas s tvrzením, že pravidelné pití alkoholu zabíjí kmenové buňky v klíčových oblastech mozku a omezuje vznik buněk nových. Mnohem silnější vztah mezi alkoholem a mozkovými buňkami byl přitom nalezen u žen než u mužů; těm by měly ke spuštění tohoto procesu stačit i dvě skleničky vína za noc.
Z toho všeho by se mohlo zdát, že alkohol je jasným zabijákem nejen našeho zdraví, ale také naší produktivity. Nicméně s tím by tak zcela nesouhlasil Mathias Benedek z rakouské University of Graz, který ve svém výzkumu zabýval spojením alkoholu a kreativity. „Jelikož alkohol je tolik spojen s tvořivostí a velkými spisovateli, jako je Ernest Hemingway, chtěli jsme na to udělat studii. Předchozí výzkum ostatně ukázal, že minulost poloviny velkých spisovatelů je spojena s pitím,“ citoval jej server Daily Mail.
Zapomeňte Edisona i Bella. Největší vliv měly inovace v IT – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/7S9y4VBN3z prostřednictvím @roklen24 #inovation pic.twitter.com/btIkyM1I0Q
— Roklen24.cz (@roklen24) 12. prosince 2018
Vědecký tým Benedeka sehnal 70 dobrovolníků, přičemž každý z nich dostal pivo – alkoholické, anebo nealkoholické (jaké však dostali, to účastníci nevěděli). Experiment sestával z dvou sad úkolů; jedna byla zaměřená na kreativitu, druhá na kognitivní schopnosti a výkonné funkce. Bylo přitom zjištěno, že lehké omámení alkoholem je prospěšné při potřebě tvůrčího řešení úkolu. „Zjistili jsme, že malý nápoj může pomoci s některými aspekty tvořivosti,“ uvedl Benedek.
„Takže to může dobře fungovat pro tvůrčí psaní, anebo pro brainstorming nápadů v zasedací místnosti,“ dodal hlavní autor. Na druhou stranu co se týče kognitivních funkcí, ty se zdají být alkoholem naopak oslabovány. Zatímco v testování zaměřeném na kreativitu si lépe vedly alkoholem opojené osoby, v úkolech zaměřených výkon byli lepší ti, kteří dostali nealkoholické pivo (byť v druhém případě nebyl rozdíl statisticky signifikantní).
Z toho tedy plyne, že s jasnou a cílenou prací alkohol patrně příliš nepomůže. Jinak však může fungovat v případě, kdy potřebujete na maximum využít svoje tvůrčí schopnosti. Navzdory tomu však autoři upozorňují, že sám alkohol nové nápady nevytváří, nýbrž spíše pomáhá zbavit jakéhosi kreativního bloku a neustrnout jen na jednom úhlu pohledu. Nicméně jeho negativní účinky na zdraví organismu stále platí, takže ani umělci by to s ním neměli přehánět.
Státy proti neřestem? Kuřáci a alkoholici se rozpočtům vyplatí