Pro Evropskou centrální banku končí po zhruba čtyřech letech jedna éra. Mario Draghi a spol. v prosinci ukončí kvantitativní uvolňování (QE). Programem nákupu dluhopisů banka několik let podporovala inflaci a hospodářský růst v eurozóně. Česká ekonomika je s eurozónou obchodně i finančně silně propojená. Jaké jsou ohlasy?
I nadále zůstává otázkou, jak dlouho po ukončení QE bude trvat, než ECB přijde k utahování měnových podmínek v eurozóně úvěrovým kanálem, míní ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Jednou z možností je, že se centrální banka bude držet svého závazku a odloží navyšování sazeb na léto příštího roku, pak by si udržela důvěryhodnost veřejných vyjádřeních, ale riskuje, že načasování nemusí být optimální z měnově politického pohledu. Druhá možnost je, že vyhodnotí nutnost dřívějšího navyšování a ohrozí důvěryhodnost svých soft nástrojů měnové politiky,“ naznačil Šoltés.
Podle analytika Roklenu Jana Berky se ECB drží svého plánu. Včerejší oznámení konce programu kvantitativního uvolňování to potvrdilo. Byť jde o první krůček směrem k normalizaci měnové politiky ECB, její podstata zůstává stále silně akomodativní. Celkově lze říci, že optimismus centrální bance přetrval, avšak i přesto bylo možné spatřit pár holubic, dodal.
„Celkově vyzněl výstup z posledního letošního zasedání ECB holubičím tónem, čemuž odpovídá i reakce eura posouvající se ke slabším hodnotám vůči dolaru. Zaměříme-li se na odhad trhu ohledně sazeb, při pohledu na krátkodobou sazbu OIS vycházející z té depozitní ECB nadále vidíme, že první hike o velikosti zhruba 10 bazických bodů by měl přijít nejdříve na konci roku 2019,“ poznamenal Berka.
Optimismus je stále cítit, i přesto z ECB vylétlo pár holubic – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/JFwdeygPQ7 prostřednictvím @roklen24 #ECB #Draghi pic.twitter.com/d6ScobzORl
— Roklen24.cz (@roklen24) 13. prosince 2018
Program kvantitativního uvolňování odstartovala ECB na začátku března 2015. „Za dobu jeho trvání nakoupila aktiva za zhruba 2,6 bilionu eur. Její bilanční suma se tak vyšplhala až na úroveň 4,7 biliónu eur, což je téměř 35 procent HDP. Sama centrální banka odhaduje, že program kvantitativního uvolňování přispěje v období let 2016 – 2020 k růstu HDP eurozóny a inflace 0,4 procentního bodu ročně. Po ukončení programu plánuje ECB prostředky získané z maturujících dluhopisů dále reinvestovat. Podle vyjádření Maria Draghiho tak bude činit ´po delší období po prvním zvýšení úrokových sazeb´,“ uvedla Jana Steckerová z Komerční banky.
Dodala, že úrokové sazby zůstanou podle ECB beze změny i v průběhu léta 2019. „To je v souladu s naší prognózou, kdy první zvýšení depozitní sazby o 15 bazických bodů očekáváme v září 2019, zatímco růst všech klíčových sazeb o 25 bazických bodů by měl následovat v prosinci 2019. Další a zároveň poslední utažení měnových podmínek čekáme v březnu 2020,“ uvedla Steckerová.
Také pro Českou národní banku skončila v letošním prosinci jedna éra. V bankovní radě skončili viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. Nově je tak celá rada jmenována výhradně prezidentem Milošem Zemanem. Tento týden rozhovor před začátkem mediální karantény poskytli hned tři členové bankovní rady.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok poskytl rozhovor agentuře Bloomberg. Míra nezaměstnanosti podle něj radu neustále překvapuje tím, jak klesá na ještě nižší úrovně, než si rada myslela, že je možné. Inflace by se podle Rusnoka měla na začátku roku 2019 vrátit zpět k růstu. Vedle volatilních složek, jako jsou ceny potravin, by k tomu měl dle centrálního bankéře přispět i oproti prognóze slabší kurz koruny. K tomu Rusnok dodal, že domácí měna je aktuálně ovlivněna sezónními efekty, konkrétně tzv. efektem konce roku, kdy banky odvádí poplatky do Rezolučního fondu. Z toho důvodu se guvernér přiklání k tomu, že se zvyšováním sazeb není potřeba spěchat.
Rozhovor poskytl také novopečený viceguvernér Marek Mora, který v pro Echo komentoval možná rizika. Potenciálních spouštěčů recese dnes podle něj může být hodně. „Ty hlavní máte před sebou jak na dlani. Obchodní spory Spojené státy – Čína, případně Spojené státy – Evropa. Nezvládnutý brexit. Otázkou je, do jaké míry je udržitelný hospodářský růst v Číně. Potenciál krize eura, jež se v poslední době projevuje debatou kolem rozpočtu Itálie,“ řekl Echu Mora.
Úroky v prosinci nahoru? Debata otevřená, nic ale není stoprocentní – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/ecMKfi0wyx prostřednictvím @roklen24 #ČNB #sazby #CZK pic.twitter.com/qMVKQb9lFB
— Roklen24.cz (@roklen24) 13. prosince 2018
Nečekaně slabý kurz koruny je důvodem pro diskusi o dalším možném zvýšení úrokových sazeb na posledním letošním měnovém zasedání České národní banky, uvedl pro Reuters člen bankovní rady Vojtěch Benda. „Z mého pohledu to, že inflace je o chloupek nižší, než předpokládá prognóza, a že HDP za třetí čtvrtletí vyšel také o něco níže, než předpokládala prognóza, je minulost. Není to pro mě klíčové z hlediska hlasování o nastavení úrokových sazeb,“ konstatoval Benda. „Jak budu hlasovat, budu hodnotit podle analýzy, kterou dostaneme k dispozici tento pátek. Vývoj devizového kursu to spíše mírně tlačí k vyšším sazbám už teď v prosinci. Ale není to úplně na 100 procent,“ doplnil.
Podle hlavního ekonoma ING Bank pro ČR Jakuba Seidlera by ČNB by příští čtvrtek své sazby zvýšit neměla, další růst očekává až začátkem února.Současný slabší kurz koruny ospravedlňující růst sazeb může být totiž způsoben efektem konce roku, což naznačil také guvernér Rusnok, který proto preferuje s dalším růstem sazeb počkat na příští rok.
