CFO ČEZ Novák: Proprietary trading nám letos přinese nízké jednotky miliard

Proprietary trading, tedy obchodování na trhu s komoditami a deriváty, letos Skupině ČEZ přinese nízké jednotky miliard. Máme velkou radost z toho, že se naplňuje to, co jsme říkali. Tedy že rok 2018 měl být z hlediska zisku dnem v našem podnikání a že nyní významně o desítky procent meziročně rosteme. V rozhovoru pro server Roklen24 to uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

ČEZ oznámil výsledky za první tři čtvrtletí letošního roku. Jsou to dvojciferná čísla. Co Vás jako finančního ředitele nejvíc potěšilo?

Nejvíce mě potěšilo, že jsou výrazně lepší než před rokem. Dvouciferné nárůsty vidíme jak u zisku EBITDA, tak u čistého zisku. U EBITDA 16 procent, u čistého zisku očištěného dokonce 30 procent a zisku neočištěného 49 procent. Je to přesně to, co jsme plánovali. Nejvíce mě potěšilo, že se materializují všechny pozitivní zprávy. Jak v oblasti výroby, tak velkoobchodní růst cen elektřiny. Daří se víceméně vyrábět podle plánu. Daří se i našemu tradingu, který přispívá k EBITDA.

Právě úspěchy tradingu  uvedl v tiskové zprávě generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Můžete to rozvést?

Proprietary trading, tedy obchodování na trhu s komoditami a deriváty, nám letos přinese nízké jednotky miliard. Kolik přesně, uvidíme na konci roku. To už budeme určitě schopni částku vyčíslit. Rok ještě neskončil.

Pomáhá nám to kompenzovat jeden z negativních faktorů, který se bohužel materializoval a který byl důvodem, proč jsme zpřesnili „očekávku“ na 58 miliard, a ne například 59 miliard. Materializovalo se riziko vrácení peněz SŽDC z důvodu rozhodnutí soudního sporu v náš neprospěch. Vraceli jsme 1,3 miliardy korun, které jsme už předtím dostali zpátky od SŽDC za elektřinu, kterou si „zasmluvnili“, ale neodebrali. My jsme ji pak museli prodat levněji, protože mezitím klesly tržní ceny elektřiny. Věříme, že ten spor bude rozhodnut v náš prospěch. Protože jinak by šlo o neblahý precedens, kdy někdo podepíše smlouvu, ale za čas si to rozmyslí a chce změnit její podmínky. A argumentuje tím, že by teď mohl podepsat smlouvu výhodněji. To je přeci absurdní, to bychom mohli všichni zpochybňovat smlouvy neustále. Zatím ale nevypadá, že by mělo další rozhodnutí padnout do konce roku. Doufejme, že to bude příští rok. Teď jsme zaúčtovali 1,3 miliardy do třetího kvartálu. Přesto se nám podaří naplnit prostředek původního intervalu 57 až 59 miliard. Pevně věříme v 58 miliard.

A čistý zisk?

Pásmo jsme zúžili na 17 až 18 miliard, namísto původního 17 až 19 miliard korun. Opět právě díky té 1,3 miliardě zaplacené SŽDC , která se bohužel materializovala negativně. Nedáváme u čistého zisku v odhadu jedno číslo jako u EBITDA, ale ponecháváme rozsah. Je to dáno tím, že na čistém zisku je spousta dalších položek, které jsou těžko plánovatelné. Třeba kurzové rozdíly, které se počítají na konci roku. Obecně máme velkou radost z toho, že se naplňuje to, co jsme říkali. Tedy že rok 2018 měl být z hlediska zisku dnem v našem podnikání a že takto významně o desítky procent nyní meziročně rosteme.

Kromě obchodování s komoditami CEO ČEZ Daniel Beneš zmiňoval také větu, že „ČEZ pokračuje v opatřeních v oblasti vnitřní efektivity“. Co se za tím skrývá?

Je to významný projekt, který začal tento rok a který mám za představenstvo na starost v ČEZ já. Samozřejmě na něm pracují všichni kolegové, protože se týká všech divizí. Jedná se o projekt redesignu centrálních činností. Díváme se na centrálu a centrální činnosti dceřiných společností. Tedy všechny podpůrné procesy a služby. Jedná se o zvýšení efektivity, redukci počtu lidí. Plánujeme dosáhnout úspor nízkých stovek milionů korun.

Nebudeme tedy teď číst v bulvárních médiích, že ČEZ bude propouštět?

ČEZ už dávno propouští.

Myslím masivněji.

Odchody z centrály již probíhají. A z centrálních činností v dceřiných společnostech. To znamená vše, co nesouvisí s výrobou, distribucí a prodejem elektřiny. Často, když zredukujete počet lidí, tak snížíte komplexitu práce a zjednodušíte vnitřní procesy. Předpokládáme, že se zvýšení efektivity na našich výsledcích již dnes mírně projevuje. Jedná se už nyní o desítky milionů korun ročně, což je z pohledu našeho zisku EBITDA relativně malá část. Jsme ale i za to rádi. Plně by se efekt měl projevit v roce 2021, když už nebudeme mít náklady na odstupné a další výdaje spojené s redukcí počtu zaměstnanců na centrále.

Tento projekt pokračuje a je z velké části hotov. Bude pokračovat ještě následně v příštím roce, kdy bychom měli dokončit restrukturalizaci korporátních služeb. Už teď od 1. ledna 2020 se zpět do divize finance z korporátních služeb přesouvá účetnictví. Povede to ke zvýšení efektivity a zmenšení počtu lidí. To samé se děje s personálními službami v oblasti personalistiky. Přesun z korporátních služeb do divize správa. Dojde tak ke zmenšení společnosti ČEZ korporátní služby a hlavně jejího řídícího aparátu.

V reportu mě zaujalo ještě jedno číslo, a sice že nárůst výroby v paroplynové elektrárně Počerady o 80 procent.

To je velký nárůst a je to dáno tím, že je to zdroj, jehož výkon neprodáváme na tři roky dopředu. Jde o špičkovací elektrárnu. Zapínáme ji obecně v momentu, kdy je cena elektřiny na krátké období – určitě kratší než jeden rok – vyšší než náklady na plyn a povolenku, kterou elektrárna spotřebovává. V momentě, kdy je tento spread pozitivní, tak se vyplatí elektrárnu provozovat.

V současné době máme relativně rozumně vysokou cenu elektřinu a velmi nízké spotové ceny plynu. Paroplynovou elektrárnu se tak vyplatí provozovat prakticky v baseload režimu. Nejenom v režimu zapínání a vypínání během špiček. Proto je tam tak masivní nárůst jejího využití, což nám dělá samozřejmě radost.

Foto: Elektrárna Počerady

Dříve se spekulovalo o paroplynové elektrárně v Mělníku. Je nyní něco ve hře?

Ano, o Mělníku se spekulovalo, Mělník je primárně o teplárenské lokalitě, o společnosti Energotrans a o výrobě tepla. Výroba tepla z plynu v tuto chvíli pořád není výhodnější než výroba tepla z uhlí. Paroplynová elektrárna se tam dá do budoucna vždy postavit, ale dnes to není volba. Lokalit pro paroplynovou elektrárnu máme mnoho, jde například o Tušimice, Prunéřov nebo Počerady, kde bude na našich pozemcích dost místa i poté, co prodáme stávající uhelnou elektrárnu. Konkrétní stavba paroplynové elektrárny však na stole není.

Jak dlouho vůbec trvá postavit paroplynová elektrárna?

Počerady trvaly několik let. Fyzická stavba, samozřejmě příprava, plánování, územní rozhodnutí a podobně zabraly další čas. Ve srovnání s jinými zdroji, třeba uhelnými, je to určitě velmi rychlá záležitost. Od prvotní myšlenky bych si tipl pět šest let po její realizaci. To je v energetice velmi rychlé.

Foto: Elektrárna Mělník

Skupina ČEZ investovala za devět měsíců letošního roku 7,2 miliardy korun do distribuční stě, kterou připravujete pro potřeby moderní energetiky. Jaké další investice výhledově plánujete?

Na investice do distribuční sítě dáváme asi deset miliard ročně. Samozřejmě, že všechny věci, které nyní děláme, nás mají připravit na decentrální energetiku. To znamená na více fotovoltaik na střechách, na tok energií různými směry, na chytrou síť, na možnost ovládat některé prvky lépe než dnes. Dále chceme být připraveni na na příchod internetu věcí (IoT) a podobně. Těch věcí je hodně. Na všem pracujeme, ale drtivá část CAPEX jde na obnovu a údržbu sítě, i třeba na nové lokality.

Na Instagramu ČEZ jsme si nedávno všiml, že ČEZ organizoval inovační maraton. Když měníte strukturu firmy, chcete být víc efektivní, zeštíhlujete. Jak důležití jsou pro ČEZ mladí potenciální zaměstnanci, kteří jsou třeba zatím ještě na středních nebo vysokých školách?

Ano, měli jsme už pátý ročník inovačního maratonu, účastnilo se ho třicet vysokoškolských studentů  nejrůznějších univerzit, kteří 24 hodin v kuse vymýšleli nové ekologické produkty. Máme tým lidí, kteří se strategickému náboru intenzivně věnují. Snažíme se vyhledávat talenty už na středních i vysokých školách. Máme téměř sedmdesát partnerských škol, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme. Je to oboustranně výhodná spolupráce. Programů je celá řada. Děláme letní univerzity na elektrárnách, jezdíme po školách, děláme distribuční maturity.

Martin Novák vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 – 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, ConocoPhillips v Londýně a ConocoPhillips v Praze.
Ve Skupině ČEZ působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny ČEZ a od října 2011 i místopředsedou představenstva ČEZ, a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.

Newsletter