AKTUALIZOVÁNO – Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni vydělal zhruba čtyři miliony korun. V hrubém vyjádření byla jeho mzda 5,46 milionu korun. Nejméně si loni vydělali Lubomír Lízal a Pavel Řežábek. Oba totiž v radě skončili v březnu 2017, krátce před ukončením režimu kurzového závazku.
ČNB loni hospodařila s účetní ztrátou zhruba 243 miliard korun. Výsledek ovlivnila hlavně kurzová ztráta pramenící z obnovené apreciace domácí měny, ke které dochází od ukončení kurzového závazku ČNB. Zpřísňování měnových podmínek realizované prostřednictvím nárůstu základních úrokových sazeb zvýšilo nákladovost operací ČNB na volném trhu. Postupné odpoutávání úrokových sazeb od technické nuly ve spojení s nárůstem objemu sterilizačních pasiv vedlo k nárůstu sterilizačních nákladů ČNB, a tím i ke zhoršení hospodářského výsledku. V této souvislosti je ale nezbytné zdůraznit, že primární cíl měnové politiky, kterým je cenová stabilita, má vždy přednost před dopady opatření centrální banky do jejího hospodaření.
Kurzové ztráty byly částečně vyvažovány výnosy ze správy devizových rezerv. V roce 2017 šlo především o výnos akciového portfolia v kombinaci s jeho dividendovým příspěvkem. Při správě svých devizových rezerv postupuje ČNB s odbornou péčí. Výrazný nárůst rezerv, ke kterému došlo v období kurzového závazku, umožnil dále rozšířit jejich diverzifikaci. Část rezerv, kterou ČNB bezprostředně nepotřebuje k provádění měnové politiky, byla investována do výnosnějších aktiv s delším investičním horizontem. Dosažený vyšší výnos následně umožní rychlejší pokrytí případných budoucích účetních ztrát.
ČNB ke konci loňského roku zaměstnávala 1417 lidí, meziročně o 52 více. Osobní náklady na zaměstnance, včetně výdajů na vzdělávání nebo zaměstnanecké benefity, se loni zvýšily o zhruba šest procent na 1,5 miliardy korun.
