Urza napsal otevřený dopis ČT: Bankovkovi, díl Daně – nezaujatost


09:56 • 23. dubna 2018

Tagy: média, televize, Banky, Urza, Anarchokapitalsimus

AKTUALIZOVÁNO – Urza, autor knihy Anarchokapitalismus, napsal otevřený dopis České televizi. Týká se ekonomických témat, státu a osobní svobody. Server Roklen24 má dopis k dispozici a přínáší jej v nekrácené podobě:

Vážená Rado České televize, vážené vedení i zaměstnanci České televize, jsem autorem knihy Anarchokapitalismus, která pojednává o bezstátní společnosti řízené volným trhem dle principů rakouské ekonomické školy, což je ekonomický směr, jehož zástupci již více než sto let přispívají k vývoji ekonomického myšlení a poznání. Obracím se na Vás otevřeným dopisem kvůli pořadu „Bankovkovi“ – konkrétně jeho dílu „Daně“ – naposledy odvysílanému v úterý 13. 3. 2018 na ČT, jež mi poslal ke zhlédnutí jeden z mých čtenářů a posluchačů, jelikož často přednáším mimo jiné právě o vzdělávání dětí.

Reakce mluvčí České televize Karolíny Blinkové

„Dopis není směřován České televizi, ale Radě České televize. Reagovat na něj proto nebudeme. Co lze obecně o pořadu říci: Zábavně vzdělávací seriál Bankovkovi vznikl na podporu finanční gramotnosti dětí ve věku od 8 do 12 let. Jeho cílem je seznámit diváky se základními pojmy v základních souvislostech, úměrně věku cílové skupiny a úměrně stopáži, která činí 14 minut na díl. Obsah jednotlivých dílů, včetně rozsahu a náročnosti probírané látky, vychází z jednotlivých kapitol učebnic pro druhý stupeň základních škol.“

Vítám snahu o zvýšení finanční gramotnosti, zejména u dětského publika. Uvedená epizoda seriálu „Bankovkovi“ však dle mého názoru nenaplňuje úkol veřejné služby v oblasti televizního vysílání; a to nejen dle § 2, odst. 2, písm. a) Zákona o České televizi (poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů), ale především z hlediska toho, jakou úlohu se – jak pevně věřím – v naší společnosti snažíte plnit. Ačkoliv nepředpokládám zlý úmysl tvůrců, tento odklon od základního poslání ČT vnímám jako zvláště závažný, uvážíme-li, že se jedná o pořad zaměřený na dětské publikum, neboť působení na ty nejmenší z nás je vždy choulostivou záležitostí.

V dílu „Daně“ pořadu „Bankovkovi“ se snažíte ukázat divákům, které všechny služby stát z našich daní poskytuje. S tímto záměrem nelze nesouhlasit, neboť se jedná o užitečná fakta. Pořad však doručuje divákovi i závěry, které rozhodně nelze považovat za vyvážené či všestranné; a co hůř, některé poskytnuté informace jsou vyloženě nepravdivé. Jedná se především o vyobrazení společnosti bez státu jako středověkého živoření v bídě, ve které státem dnes poskytované služby prostě neexistují. Sice ani v nejmenším nerozporuji, že stát mnoho služeb zajišťuje, avšak nedává smysl očekávat, že kdyby je neposkytoval, tyto služby prostě zaniknou; naopak je velmi pravděpodobné, že by je začal zajišťovat volný trh (což lze doložit faktem, že u některých v pořadu zmíněných služeb se tak děje již dnes).

Urza je anarchokapitalistický autor; napsal řadu libertariánských textů na web i do tištěných médií a první českou knihu o anarchokapitalismu. O svobodě, etice, volném trhu, ekonomii a roli státu ve společnosti nejen přes deset let píše, ale též přednáší. Spolu s partnerkou Terezou tvoří Svobodný přístav; vede český a slovenský Institut Ludwiga von Misese, jehož je spoluzakladatelem; patří do předsednictva spolku Svoboda učení a aktivně spolupracuje s mnoha libertariánskými iniciativami.

 

Ačkoliv je předmětem mé kritiky především celkové vyznění pořadu, dovolím si pro lepší pochopení problém ilustrovat na některých konkrétních výhradách k vybraným místům pořadu:

05:15 „Kdyby mi nestrhávali ty peníze z platu, měl bych jich tolik, že bych si to všechno mohl platit sám.“ – Toto tvrzení jedné z postav se následně pořad snaží vyvracet; bohužel nikoliv argumenty, nýbrž jeho zesměšňováním. Reálně se přitom jedná o validní argument a jeho antiteze obsahuje předpoklad, že stát peníze vybrané na daních nějak zhodnocuje, případně k nim přidává nějakou hodnotu navíc, což není pravda[1]; naopak část vybraných prostředků stát znehodnocuje (dokonce i v ideálním případě, kdy pomineme korupci a neefektivitu, minimálně musí část peněz spotřebovat na vlastní režii, která je v současné době nemalá)[2]. Jestliže občané mají dostatek prostředků na to, aby zaplatili režii celého státního aparátu a ještě zbylo na služby, logicky by měli dostatek zdrojů i na služby samotné, neboť stát pouze (se ztrátou) přerozděluje, nezhodnocuje. Toto je pochopitelně jen nástin kostry argumentace, která svou komplexitou přesahuje možnosti tohoto dopisu. Dovolte mi jen konstatovat, že se opírá o rakouskou ekonomickou školu, jejíž zástupce a nositel těchto tezí Friedrich August von Hayek za ně získal Nobelovu cenu za ekonomii[3]. I zde se jedná minimálně o téma k otevřené debatě, nikoliv o něco, co může být dětem předkládáno jako hotový fakt. Má-li ČT přispět ke svobodnému vytváření názorů na základě vyvážených informací, nemůže tak činit tím, že znevažuje legitimní názory jiné skupiny lidí, byť by byly menšinové.

Anarchokapitalista Urza: Daně jsou jen vzletně nazvaná krádež

05:24 – 09:09 Scénka znázorňuje bezstátní společnost a co v ní chybí. Chápu, že účelem zřejmě bylo ukázat, co všechno současný stát zajišťuje, ale bohužel ze scénky i komentářů k ní plyne ještě navíc to, že zmíněné služby musejí být poskytovány jako služby veřejné, protože bez státu je mít zkrátka nebudeme (vizte 08:53: „Hasiči nejsou!“). Je však logická chyba předpokládat, že služba bez státu zanikne, zejména když prakticky všechny zmíněné už bez státu historicky fungovaly[4]; a celá řada z nich je poskytována volnotržně i dnes. Příkladem mohou být třeba hasiči v Dánsku, kteří naprosto běžně fungují na tržní bázi[5]; dopravní infrastruktura a další služby jsou privatizovány třeba v americkém Sandy Springs (byť některé z nich částečně dotovány z veřejných rozpočtů)[6]; převážně soukromými subjekty na bázi volného trhu je zajišťována hromadná doprava například v Hongkongu[7] a do jisté míry i jinde[8]; na většině území indického města Gurgaon nejsou vůbec žádné služby placené z veřejného rozpočtu ani poskytované tamní municipální autoritou (zajišťují je developeři)[9][10]. Lze tedy bez nadsázky říci, že všechny v pořadu uváděné služby mají na volném trhu alternativy. Závěr, že bez státu by výše uvedené služby nikdo neposkytoval, je tedy prokazatelně nepravdivý.

08:16 „Na soukromou nemocnici nemáme.“ – Toto zavádějící tvrzení naznačuje, že bez státu by lidé neměli na lékařské ošetření, neboť soukromé nemocnice jsou drahé. Ve skutečnosti jsou drahé i státní nemocnice (stačí se podívat na ceníky jednotlivých úkonů)[11]. Platby za drahé zákroky v nemocnicích soukromých i státních mohou být hrazeny ze zdravotního pojištění, avšak i to může být poskytováno jako komerční služba. V pořadu je pak skrze toto nepřípustné zjednodušení zavádějícím způsobem divákovi vyjeveno, že i kdyby měl celou svou nezdaněnou výplatu, nemohl by si dovolit zaplatit ošetření zlomené nohy. To jednak typicky není pravda (komerční cena takového ošetření nebývá vyšší než nezdaněný měsíční plat, ačkoliv samozřejmě v případě opravdu malé výplaty by tomu tak být mohlo)[12], ale především nelze srovnávat cenu zákroku ve státní nemocnici s pojištěním (tedy vlastně jen případnou spoluúčast) s plnou cenou zákroku v nemocnici soukromé. Srovnání, které by splňovalo podmínku vyváženosti, by mohlo být například porovnání plateb státem pojištěných pacientů a pacientů pojištěných komerčně, což je typicky případ cestovního pojištění, z jehož existence je však zřejmé, že trh dokáže dosažitelné zdravotní pojištění poskytovat a tvrzení pronesené v pořadu je tedy zavádějící.

11:04 „Stát vybírá daně skoro ze všeho. Na první pohled to vypadá jako normální loupež. Ale peníze vybrané na daních stát utrácí za věci, které jsou obecně prospěšné a které by si občan sám zaplatit nemohl.“ – Vyobrazení daně jako loupeže je v pořadu poměrně přesné, avšak argumentace, proč tomu tak není, nedává logicky žádný smysl a jedná se o úkrok stranou. Když někdo někoho oloupí, nepřestane to být loupeží jen proto, že lupič věnuje utržené peníze na obecně prospěšné věci. Kdyby tomu tak bylo, mohly by charitativní organizace loupit s odůvodněním, že to loupež není, když využití uloupených peněz přispěje k veřejnému blahu. Tento argument je však zcela nesmyslný, ergo neplatí ani pro stát. Je sice pravda, že stát z uloupených peněz poskytuje občanům různé služby, avšak to samo o sobě vůbec nesouvisí s tím, jakým způsobem tyto peníze stát nabyl. Když někoho proti jeho vůli donutím, aby mi odevzdal svůj majetek, přece to nepřestane být loupeží jen proto, že mu pak něco koupím či poskytnu službu. Zda daně jsou či nejsou loupeží, by bylo opět na delší diskusi, avšak faktem je, že pokud loupeží nejsou, pak rozhodně ne proto, že by z nich stát někomu něco koupil. Takovým příkladem pak vlastně nabádáte děti k tomu, že mohou krást, pokud pak část ukradených peněz využijí na obecně prospěšné účely. Proč není pravdivá poslední věta (že by si jednotlivé služby občan sám zaplatit nemohl) vysvětluji o několik odstavců výše, takže se nebudu opakovat.

12:42 „Ale bez nich [daní] by nebylo koho volat k požáru, bez nich by nebylo nic, ani zoologická.“ – Argument s hasiči je zjevně nepravdivý; vyvrátil jsem jej výše zmíněným případem Dánska[6]. Zoologická zahrada je pak manipulativní apel na emoce dětských diváků a osobně jej vnímám jako hrubý populismus (v rámci cílové skupiny pořadu); především se ale taktéž jedná o tvrzení prokazatelně nepravdivé (protipříkladem v ČR budiž akciová společnost Zoologická zahrada Tábor[13]; v zahraničí pak celosvětově proslulá San Diego Zoo Global má z veřejných rozpočtů méně než setinu příjmů[14]; nemluvě o tom, že ani první zoo na světě nebyla založena státem[15]).

03:50 „Daně jsou nutná, ale užitečná věc.“ – Tento výrok je minimálně pouhým subjektivním hodnocením, ale především velice zavádějícím. Aby mohly být daně užitečné, musel by je stát být schopen využívat efektivně, což v mnoha případech není pravda, neboť volný trh celou řadu služeb, které platíme skrze daně, poskytuje mnohem lépe[16]. Ačkoliv s tímto tvrzením samozřejmě nebude souhlasit každý, je na místě vést na dané téma diskusi, ale v žádném případě by neměl být jeden z postojů podsouván dětským divákům jako fakt.

Dále se domnívám, že když Česká televize tvoří pořad o daních a veřejných službách, je sama ve střetu zájmů, neboť i ona je veřejnou službou, takže může mít tendenci vyvolávat – byť třeba v dobré víře – silný dojem, že veřejné služby jsou potřebné a nezbytné. Neobviňuji Vás ze zlého záměru, avšak může docházet k nechtěnému ovlivnění vyznění pořadu kvůli tomu, kdo je zadavatelem.

Protože pořad je již natočen a odvysílán, žádám tímto Českou televizi, aby vyhradila ve svém vysílání prostor i pro opačný názor; ideálně tvorbou dalšího dílu pořadu, který by ukazoval, které veřejné služby může bez státu zajišťovat trh (rád dodám konkrétní příklady, podklady či poskytnu jinou součinnost), případně alespoň odvysíláním polemiky s pořadem formou diskuse nebo zařazením pořadů jiných názorových proudů (které vyzdvihují volný trh oproti státu v podobné míře jako díl „Daně“ pořadu „Bankovkovi“ vyzdvihuje stát oproti volnému trhu) do svého programu.

S pozdravem, Urza

 

[1] Murray Newton Rothbard, Anatomy of the State, ISBN 978-1-933550-48-0: str. 13-17
[2] Urza, Anarchokapitalismus, ISBN 978-80-270-1648-8: str. 171-172
[4] Hynek Řihák, Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus, ISBN 978-80-87733-14-1
[6] The Economist, Here’s how to do it (2012)
[8] Hynek Řihák, Soukromá MHD v minulosti a současnosti (2011)
[9] Alex Tabarrok, India’s Voluntary City (2011)
[10] Todd Krainin, Gurgaon: India‘s Private City (2016)
[12] Evropská cestovní pojišťovna: ošetření zlomené nohy (rentgen, sádra) – 9000 až 30500 korun
[15] https://en.wikipedia.org/wiki/London_Zoo [16] Ludwig von Mises, Bureaucracy, Yale University Press (1944): str. 20-56
Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.