Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabila směrem k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje pod 1,0900 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Trhy „trestají“ italskou vládu. A ta ustupuje (?)

Italská vláda během minulého týdne představila návrh rozpočtu pro rok 2019. Výše jeho deficitu by dle plánu měla dosáhnout 2,4 % italského HDP, a to následně i v roce 2020 a 2021. To je sice hodnota splňující fiskální pravidla EU (3 % HDP), avšak je zhruba třikrát vyšší než cíl vlády předchozí. A právě vyšší než mnohými očekávaný deficit rozpoutal rozepři mezi Římem a představiteli evropských institucích. Padly dokonce slova o vlastní italské měně, což na evropských trzích rozpoutalo citelný výprodej. A ten, jak se zdá, zahnal italskou vládu do kouta.

Vše začalo tím, že místopředseda italské vlády Luigi Di Maio obvinil zástupce Evropské unie ze záměrného znervózňování finančních trhů prostřednictvím negativních komentářů týkajících se italského rozpočtu. Narážel tak například slova evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho, jenž uvedl, že plány italské vlády jsou očividně v rozporu s pravidly fiskální disciplíny EU.

Přestřelku, a následně i výprodej evropských trhů, ale nejvíce vyhrotil komentář ekonomického experta Ligy severu Claudia Borghiho. Ten konstatoval, že pokud by Itálie měla vlastní měnu, těšila by se mnohem příznivějším ekonomickým podmínkám, než má teď s eurem. „Jsem skutečně přesvědčen, že by Itálie vyřešila většinu svých problémů, pokud by měla svou vlastní měnu,“ přepisuje jeho slova agentura Reuters.

A jak už tomu bývá zvykem, komentáře tohoto typu (i ty individuální bez širšího přesahu), byť jen nepřímo naznačující možnost extrémních scénářů jako „italexit“, se v okamžiku podepisují na trzích. Výnosy italských dluhopisů v tu chvíli rostly – spread 10letého italského instrumentu se ve srovnání s německým o stejném tenoru krátce dostal nad 300 bazických bodů, tedy na nejvyšší hodnotu za posledních více než pět let, ve srovnání se španělským pak dokonce na nejvyšší úroveň v historii. Euro dále oslabilo pod hranici 1,1550 EURUSD a dolů zamířily i evropské akcie tažené propadem italských bank.

Situaci se později snažil zachránit opět Luigi Di Maio, který ubezpečil, že Itálie nehodlá opustit eurozónu či společnou evropskou měnu. K tomu však navíc dodal, že i přes všechnu kritiku ze strany Bruselu a unijních partnerů nehodlá italská vláda měnit naplánovanou výši deficitu 2,4 % HDP. Vedle toho si neodpustil ani připomínku o patrné snaze Francie a Německa o pád italské vlády. 

Později se vyjádřil i premiér Conte. Ten uvedl, že Itálie je plně oddána euru a že jakákoliv kritika společné měny je pouze individuálním názorem, který nemá nic společného s politikou vlády. Výčet nakonec uzavírá samotný Claudio Borghi, který se snažil mírnit svá předchozí slova. Pro televizní kanál agentury Bloomberg řekl, že netlumočí názor vlády ohledně vystoupení z eurozóny. „Nejsme blázni,“ řekl doslova. „V rámci současné vlády neexistuje žádný plán opuštění eura bez ohledu na mé osobní přesvědčení,“ dodal.

Byť dosud nebyl zveřejněn detailní plán rozpočtu, Brusel se evidentně vydal na cestu slovního nátlaku skrze kritiku italské vlády, na kterou trhy reagují poměrně citlivě. Otázkou v tomto směru zůstává, zda Conteho vláda tento tlak ustojí. Dalším klíčovým datem bude 15. říjen, kdy Itálie společně s ostatními zeměmi eurozóny předloží svůj rozpočtový plán Evropské komisi ke zhodnocení. I v tomto případě se dá čekat nová vlna nátlaku spojená s nervozitou na trzích, alespoň z krátkodobého hlediska. Vedle toho navíc nad Itálii visí další Damoklův meč v podobě možného zhoršení hodnocení italských bondů ze strany světových ratingových agentur.

Italská situace se tak včera projevila především v oslabení eura vůči dolaru. To se následně přelilo i do rizikovějších měn regionu, tj. například na českou korunu, maďarský forint a polský zlotý. Posilovaly naopak měny bezpečných přístavů jako japonský jen a švýcarský frank. Směr kapitálu k bezpečnějším aktivům naznačoval i pokles výnosů amerických dluhopisů a jádra Evropy. S průběhem dne však nervozita postupně polevovala. Evropské akcie sice uzavřely v mínusu, americké se nakonec přehouply – kromě indexu Nasdaq – do plusu. Částečná obnova pak byla patrná i na dluhopisovém trhu na obou stranách Atlantiku.

Během dnešního ráno se již situace zvrátila. Euro zpevňuje a italské výnosy padají. Za tímto obratem stojí informace serveru Corriere della Sera, podle kterého se italská vláda podvolí a oseká naplánovaný deficit rozpočtu o velikosti 2,4 % HDP pro rok 2020 na 2,2 % a pro 2021 na 2 %. Pro rok 2019 pak zůstává beze změny 2,4 %, uvedl zdroj blízký italskému kabinetu.

Aby byl výčet včerejších událostí kompletní, je nutné zmínit i vystoupení guvernéra Fedu Powella, který promluvil na konferenci v Bostonu. Šéf Fedu však neřekl  nic, co by výrazněji pohnulo předchozím směrem trhů. Powell zdůraznil pozoruhodně pozitivní výhled největší ekonomiky světa, která, jak uvedl, se nachází na pomezí historicky ojedinělé éry ultra nízké nezaměstnanosti a mírného růstu cen i přesto, že se mzdy posouvají vzhůru.

Na druhou stranu, možnost náhlé akcelerace cen právě ve spojitosti s napjatým stavem trhu práce je stále ve hře. Powell proto připomněl ostražitost Fedu a nutnost pokračovat v pozvolném zvyšování úrokových sazeb.

Dnes budou zveřejněny výsledky indexů PMI segmentu služeb v rámci eurozóny i USA. Za Atlantikem poté promluví další představitelé Fedu a bude vydán Národní report zaměstnanosti agentury ADP. Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,158 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 95,31 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1484 do 1,1610 EURUSD.*

Nervozita kolem Itálie se projevila i na koruně, která vůči euru krátce oslabila až téměř k 25,88 EURCZK. S tím, jak se situace pozvolna uklidňovala, což se týkalo i polského zlotého a maďarského forintu, se kurz domácí měny nakonec posunul zpět pod úroveň 25,80 za euro.

Katalyzátorem prvotního oslabení bylo zahraniční dění a vývoj evropských trhů. V kurzu se tudíž nikterak výrazně neprojevila poslední revize HDP za druhý kvartál, která potvrdila růst 2,4 % meziročně a 0,7 % mezikvartálně. Společně s tím byla zveřejněna i čísla za jednotlivé sektorové účty.

„Zveřejněná data za sektorové účty ve druhém čtvrtletí potvrzují široce akcentovaný obrázek stavu domácí ekonomiky,“ okomentoval data ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Patrný je převládající klesající trend v míře ziskovosti domácích firem, kterým kvůli nedostatečné nabídce práce rostou mzdové náklady. Domácnostem tak rostou příjmy, které se promítají ve vyšší reálné spotřebě. Data za druhé čtvrtletí rovněž dokládají, že roste podíl příjmů, jež si domácnosti uloží pro budoucí spotřebu,“ uvedl ekonom.

V odpoledních hodinách pak k mírnému posunu koruny pod 25,80 za euro přispělo vystoupení guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka před poslaneckou sněmovnou. Ten zopakoval, že v rámci české ekonomiky zůstávají inflační tlaky nadále silné a jsou taženy především rapidním růstem mezd. Z hlediska krátkého období by pak měly dokonce dále sílit. Toto tvrzení tak nahrává představě, že centrální banka bude pokračovat ve zvyšování sazeb, přičemž další kolo by – navíc s přispěním v podobě dalšího proinflačního faktoru, kterým je slabší koruna – mělo podle nás proběhnout v listopadu letošního roku.

Dnes nás žádná domácí data nečekají. Klid naruší až pátek, kdy bude zveřejněn zápis z posledního zasedání ČNB. Do té doby očekáváme, že se domácí měna poveze primárně na vlně sentimentu globálních trhů, potažmo regionu. Aktuálně se koruna v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,78 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,72 až 25,84 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,25 až 22,42 USDCZK.* 

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

 

Newsletter