Inflace zaznamenala druhou nejvyšší hodnotu v letošním roce. Index spotřebitelských cen rostl v srpnu meziročně o 2,5 procenta, což bylo mírně nad očekáváním trhu 2,4 procenta. Na růstu cen spotřebního koše se nejvýrazněji podepsaly rostoucí ceny bydlení a energií. Meziročně vyšší cena ropy a ropných produktů se promítla i do výrazného nárůstu cen v sektoru dopravy. Proti červenci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 %, zejména díky růstu cen v oddíle bydlení.
Ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés upozornil na to, že robustní vývoj vykazuje i meziměsíční jádro inflace, když po sezónním očištění dosáhla téměř tří desetin procenta. Během roku se posouvá těžiště růstu cenové hladiny. Zatímco na přelomu roku a v prvních měsících roku letošního táhly inflaci ceny potravin a nealkoholických nápojů, od léta je jejich význam pro růst cen minimální. Naopak ceny v dopravě a ceny bydlení svým významem po celý rok rostou a v letních měsících přidaly přibližně polovinu z celkového růstu cenové hladiny. Po zbytek roku a pravděpodobně i v prvních měsících příštího roku by se inflace měla držet nad dvouprocentním cílem ČNB, míní Šoltés.
„Ačkoli srpnová inflace skončila pod odhadem centrální banky ve výši 2,6 procenta, neznamená to pro současný výhled na další zvyšování sazeb ČNB nic podstatného. ČNB při tvorbě prognózy inflace v červenci neměla k dispozici ještě předběžné údaje o červencových cenách potravin, které signalizovaly jejich pokles. To znamená, že odhad inflace ČNB pro první měsíce prognózy byl mírně nadhodnocen, čehož si však ČNB byla vědoma,“ poznamenal hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.
Dodal, že v kontextu současného vývoje tuzemské ekonomiky je tak nadále potřeba měnovou politiku postupně zpřísňovat. Ještě jedno zvýšení sazeb tak v letošním roce je patrně hotová věc a vzhledem k přetrvávající slabé koruně, která inflační tlaky nebrzdí tak, jak se očekávalo, se stává stále pravděpodobnější scénář dvou zvýšení sazeb o 0,25 p.b. To koneckonců naznačuje i poslední prognóza centrální banky.
