Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabila směrem k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje pod 1,0900 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Mějte více dětí. Jinak to bez migrantů nepůjde

Asijské ekonomiky čím dál více závisí na zahraničních pracovnících. Jejich populace stárnou a zmenšují se. Epidemie koronaviru situaci zhoršuje, píše Daniel Moss z Bloomberg.

Epidemie COVID-19 naplno ukázala zranitelnost některých bohatých asijských zemí. Rodí se zde málo dětí a jejich populace proto rychle stárnou. Ekonomiky těchto států tak čím dál více závisejí zahraničních pracovnících.

Zavření hranic kvůli pandemii pro ně nese značné riziko. Dokonce i Japonsko a Jižní Korea, často vnímané jako nepřátelské k cizím pracovníkům, se s nimi musely v posledních letech smířit. V Singapuru, zemi tradičně otevřené vůči migraci, cizinci dokonce tvoří třetinu pracovní síly. Zastávají celou řadu profesí, ať už se jedná o bankéře, pomocníky v kuchyni, řidiče autobusů nebo pošťáky.

Současná situace nejenže ohrožuje ekonomické zdraví regionu, ale může i podlomit jeho pozici jako vítěze globalizace. Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní pokles globální ekonomiky o tři procenta, hlubší propad než v roce 2009. Mezinárodní obchod, na kterém asijské ekonomiky závisejí, ztratí dokonce 11 procent. Asie pohání světový obchod, ale bez migrantů se tento motor zasekne.

Míra porodnosti je v této části světa pochmurná. V Singapuru v roce 2018 počet dětí narozených jedné ženě klesl na hodnotu 1,14. V Jižní Koreji se tento ukazatel propadl dokonce pod číslo 1, nejméně ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Japonsko má hodnotu 1,4, Hong Kong 1,3 a Taiwan okolo jedné. Společnost přitom potřebuje alespoň 2,1, aby se mohla přirozeně obnovovat.

Singapur se v posledních dvou dekádách usilovně snaží o více narozených dětí. Zavedl proto placenou mateřskou dovolenou, příspěvky na děti, daňová zvýhodnění a další jednorázové peněžní pomoci. Vláda hradí i většinu nákladů na in vitro otěhotnění. V zemi žije také mnoho chův, často z Filipín a Indonésie, poskytujících pomoc s dětmi. Přes veškerou podporu se ale porodnost stále drží při zemi.

Koronavirus s sebou přinesl další problémy. Ačkoli si Singapur zpočátku vysloužil uznání za zvládání pandemie, rostoucímu počtu nakažených se nevyhnul. Mnoho nových případů postihlo zahraniční pracovníky ve velkých ubytovnách. Před epidemií žilo kolem 200 tisíc cizinců z nejhůře placených profesí ve 43 ubytovnách, mnohdy přeplněných. Švábi, odpadky a špína v nich nebyly výjimkou.

Tito pracovníci jsou pilířem singapurské ekonomiky, řada z nich působí v odvětvích jako stavebnictví nebo logistika. Minimálně patnáct z těchto ubytoven bylo identifikováno jako zdroj nákazy a osmi z nich byla nařízena izolace. Aby se nákaza dále nešířila, vláda přesunula některé pracovníky do hotelů, kongresových center a kasáren. Úřady zvyšují počet testovaných a varují, že míra infekce poroste.

Singapur si dobře uvědomuje přínos cizinců a slibuje nápravu jejich situace. „Usilovně se snažíme omezit šíření viru v ubytovnách,“ říká Lawrence Wong, ministr národního rozvoje a spolupředseda pracovní skupiny pro pandemii. „Cítíme odpovědnost za zahraniční pracovníky, kteří sem přišli se značnými náklady, aby si vydělali na živobytí v Singapuru.“

Asijské ekonomiky samozřejmě nejsou jediné, které se potýkají se nepříznivou demografií. I v Evropě a severní Americe klesá míra porodnosti, často jako symptom úspěchu ekonomického modelu. V dobrých časech je jednodušší uspokojit poptávku zaměstnavatelů po pracovnících. Potřeba obsadit pracovní místo převažuje nad strachem z cizinců. I když se tomu někteří politici vyhýbají jako čert kříži, přistěhovalectví je řešením problému.

Singapur by ale bez migrace nemohl fungovat. „Potřebujeme pro zajištění naší existence dostatek dětí,“ prohlásil loni v říjnu premiér Lee Hsien Loong na konferenci pořádané Forbesem. Jde nejen o přežití a fungování států, ale i ekonomického modelu, který přinesl prosperitu miliardám lidí v regionu. Udržení mobility pracovní síly bude proto zásadní i po odeznění pandemie.

Newsletter