Když splaskne bublina. Ceny akcií budou brzy diktovat emise

Jedním z největších strašidel, které obchází dnešní svět, je bezpochyby klimatická změna. Přední světoví vědci v rámci panelu OSN nedávno varovali, že máme zhruba 10 let, než průměrné globální teploty přesáhnou hodnoty před průmyslovou revolucí o 1,5 stupňů Celsia oproti současnému oteplení o 1 stupeň Celsia. Pařížská dohoda přitom požaduje udržet zvýšení teploty mezi 1,5 a 2 stupni Celsia. 

Oteplení planety o dalšího půl stupně dle vědců patrně spustí klimatickou katastrofu, která se projeví výrazným zhoršením rizik, jako je nejen extrémní sucho a teplo, ale také rozsáhlé povodně a eskalace chudoby v řadě regionů světa. Zvýšení teplot přitom Pařížská dohoda spojuje s růstem hladiny skleníkových plynů v ovzduší, zejména oxidu uhličitého, a proto připojené státy zavazuje ke snížení emisí, jež vznikají obzvláště spalováním fosilních paliv.

Chcete dál chodit na pivo? Bojujme proti změně klimatu, radí vědci

Velkou naději na to, že by ke klimatické katastrofě nemuselo dojít, vykresluje technologická změna. Například podle holandských vědců z Radboud University Nijmegen nejsou vyhlídky průmyslu fosilních paliv pro následující desetiletí zrovna růžové. Autoři ve svém článku, který byl tento rok publikován v časopise Nature Climate Change, za použití modelačních technik ukazují, že spotřeba fosilních paliv bude v blízké budoucnosti rychle klesat v důsledku pokračujících technologických změn, přičemž dodatečným faktorem poklesu jsou právě zpřísňující se klimatické politiky.

Zánik průmyslu fosilních paliv bude mít hluboké geopolitické důsledky; na straně vítězů se ocitnou jejich dovozci, jako je Evropská unie nebo Čína, a na straně poražených pak přirozeně jejich vývozci, jako jsou USA, Kanada či Rusko. Autoři, kteří v rámci modelu pracují s reálným trendem šíření nízkouhlíkových technologií odhadnutým na základě empirických dat, však varují před pokračujícími investicemi do tohoto průmyslu. Pokud by exportní země udržely výrobu fosilních paliv a s  ní související investice na dnešní úrovni, v budoucnu by to pro globální hospodářství znamenalo ztrátu bohatství ve výši 1 až 4 bilionů dolarů v odepsaných aktivech, což je ztráta srovnatelná s následky finanční krize z roku 2008.

 

Nový výzkum z University of Waterloo však naznačuje, že roli účinného nástroje pro destrukci této „uhlíkové bubliny“ (carbon bubble) by do určité míry mohly plnit finanční trhy. „V dlouhodobém horizontu lze očekávat, že pokud trhy korektně ocení riziko změny klimatu, podniky v odvětvích s vysokou spotřebou fosilních paliv, které nedosáhnou řádného rozpoznatelného snižování emisí, se setkají s fundamentálním oslabením svých akcií,“ uvedl Mingyu Fang, hlavní autor a doktorand na Katedře statistiky a pojistně-matematických věd University of Waterloo.

Fang v článku, který byl v listopadu publikován v časopise Journal of Sustainable Finance & Investment, spolu se svými kolegy ukazuje, že společnosti, které nezvládnou omezit emise, budou čelit signifikantnímu propadu cen svých akcií. Přísnější environmentální předpisy a vyšší náklady na emise v rámci globálního úsilí v oblasti kontroly budou transformovány na politické riziko, jež ovlivní jednotlivé třídy aktiv spojené s „uhlíkovým“ investičním rizikem (investment carbon risk). Ohroženi jsou pak také investoři. „Je v nejlepším zájmu firem ve finančním, pojišťovacím a penzijním průmyslu, aby toto uhlíkové riziko správně stanovily v rámci alokace aktiv,“ dodal spoluautor Tony Wirjanto.

Klimatická změna se podle výpočtů Fenga a jeho kolegů začne do cen akcií promítat již v horizontu následujících 10 let. Podniky, které budou ignorovat rizika spojená s klimatickou změnou, navíc podle autorů v blízké budoucnosti zasáhne nejen oslabení akcií, ale rovněž hrozba znehodnocení aktiv. Toto fyzické riziko souvisí s vlivem změny klimatu na nemovitosti a infrastrukturní majetek, která bude stoupat u podniků s materiálními obchodními expozicemi v klimaticky citlivých regionech.

Klimatická změna je sexistická. Podle vědců i podle Clintonové

 

Newsletter