Podle fanoušků kryptoměn je výhodou bitcoinu a podobných digitálních měn především to, že se jedná o decentralizované systémy, kterými nemůže nikdo zevnitř manipulovat. Chybí jim totiž ona „centrální banka“, která by měla moc ovlivňovat hodnotu měny v něčí prospěch. Vadou na kráse této myšlenky je ovšem to, že v prostředí kryptoměn se nachází řada lidí, kteří jsou opravdu dobří v tom, co dělají, a onen decentralizovaný systém tak ve svůj prospěch zvládnou ovlivnit i jaksi „zvenčí“. Pseudoanonymita kryptoměn, která měla být jejich silnou zbraní, se tak v tomto směru obrací proti nim.
I když v prostředí kryptoměn si sice nemusíte dělat obavy s centrální bankou, která by svou expanzivní měnovou politikou mohla znehodnotit vaše úspory, na druhou stranu se zde pohybuje řada lidí, kterých byste se rozhodně bát měli. Jak uvádí server Investopedia na základě informací serveru Bitcoin.com, v prvních dvou měsících letošního roku byly „ukradeny“ kryptoměny v hodnotě 1,36 miliardy dolarů. Jinými slovy, každý jediný den přišli vlastníci kryptoměn o 9 milionů dolarů.
Největší karamboly bitcoinu v grafech
A jak ilustruje infografika serveru CryptoGo, kriminalita v rámci světa kryptoměn měla v posledních letech i vzhledem k jejich rostoucímu významu (a zejména k jejich zvyšující se hodnotě) rostoucí tendenci. Pokud se podíváme například na bitcoin, dosud nejznámějšího zástupce kryptoměn, zatímco v roce 2013 jich bylo ukradeno množství v hodnotě „jen“ 3 miliony dolarů, v roce 2016 už to bylo 95 milionů. Mezi léty 2009 a 2015 pak byla hackery napadena celá třetina bitcoinových burz.
Celý svět kryptoměn je ovšem o mnoho větší; v současnosti existuje již kolem 1 400 různých druhů. A právě zakládání nových kryptocoinů vytváří ideální příležitost, jak někoho okrást. Prvotní emise kryptoměn známé pod zkratkou ICO (Initial Coin Offering) měly rostoucí tendenci zejména v minulém roce, kdy také expanzivně rostla hodnota celého trhu kryptoměn. ICO obvykle lákají na možnost nakoupit nově vznikající kryptoměnu za atraktivní cenu. Podle CryptoGo se ovšem již v tomto počátečním procesu „ztratí“ desetina vložených prostředků.
Typicky může jít opět o kyberútoky. Oblíbené je například rozesílání falešných pokynů na emailové adresy zapojených investorů (jejichž seznam je přirozeně nutné zpravidla nelegálním způsobem získat) o tom, že už bylo ICO spuštěno a kam mají peníze poslat. Často jsou také hacknuty přímo stránky projektu či účty zakladatelů. Není však žádnou raritou, že nové kryptocoiny jsou přímo zakládány za účelem obrat důvěřivé investory.
Google zakáže reklamy na kryptoměny a ICO
Vedle toho ovšem existuje řada způsobů, jak ukrást kryptoměny, které jsou již v oběhu. Hackeři používají například softwary, které generují náhodná hesla, až nakonec „uhodnou“ to správné a získají tím plný přístup k účtu ( tzv. brute forcing). Dále využívají také „krádeží“ telefonních čísel (tzv. phone porting), které jim umožní přístup k účtům majitele. V rámci kryptoměn také najdeme ukázková „ponzi schémata“; dobrým příkladem je „kryptopyramida“ Bitconnect, která v souvislosti s propadem trhu letos v lednu zkrachovala.
Oblíbenou taktikou je také zasílání e-mailů a jiných zpráv s malwary, které si poté najdou cestu k zabezpečeným souborům (tzv. phising). Rovněž se rozšiřují malwary s cílem nikoli okrást majitele o jeho kryptoměny, ale využít výpočetní kapacitu jeho počítače k těžbě (podle CryptoGo je takto napadeno asi 58 % firemních počítačů na světě). Jak ukazuje infografika, v roce 2017 byly takovými způsoby ukradeny kryptoměny v hodnotě zhruba 225,5 milionu dolarů.
Tato čísla ovšem nejsou nic v porovnání s částkami, o kterých se hovoří v souvislosti s vykrádáním kryptoměnových burz, kterých i za tak krátkou historii proběhla již celá řada. K největší z nich, a sice k vykradení burzy Coincheck, došlo na konci letošního ledna, kdy se hackerům podařilo ukrást kryptoměny v hodnotě 530 milionů dolarů.
