Žalobníček žaluje aneb Proč se firmám vyplatí práskači


10:01 • 29. listopadu 2018

Tagy: firmy, podnikání, zisk

Zfalšované emisní testy automobilky Volkswagen, ukradená data z Facebooku, vybuchující baterie v telefonu Samsung či podvodné účty banky Wells Fargo. Korporátní skandály nejsou v dnešním kapitalistickém světě ničím neobvyklým, nicméně stále platí, že když vyjde najevo něco, co mělo veřejnosti zůstat utajeno, pro dotyčnou firmu to obvykle znamená vysoké náklady; vedle právních postihů mnohdy výrazné ztráty nejen na zisku, ale především v ceně akcií, což postihuje také její investory.

Na druhou stranu i zde platí lepší pozdě, nežli později. Alespoň tomu tak je podle Kyle Welch z George Washington University a Stephena Stubbena z University of Utah, kteří provedli rozsáhlou datovou analýzu týkající se "využívání interních oznamovacích systémů" v rámci podniků (Evidence on the Use and Efficacy of Internal Whistleblowing Systems), kterými mohou samotní pracovníci ohlašovat různé formy neetického chování. Využili přitom údaje, které shromažďuje společnost NAVEX Global, a to v časovém horizontu 10 let.

Vyplatí se být jednička na trhu? Po finanční stránce nikoliv

Klíčový závěr studie je přitom takový, že zveřejňování informací, které pro firmu a její investory v krátkém období znamenají ztrátu, může pomoci vylepšit výkonnost společnosti v dlouhodobém horizontu. Výzkumníci konkrétně dospěli k závěru, že firmy, jejichž zaměstnanci aktivně využívají vnitřní systémy "horké linky", které slouží k nahlašování širokého spektra nesrovnalostí v činnosti a fungování společnosti, dosahují vyšší návratnosti aktiv než firmy, jejichž zaměstnanci takové systémy využívají v nižší míře, případně vůbec.

Ze studie tedy vyplývá, že společnosti, které svým zaměstnancům poskytují kanály, prostřednictvím nichž mohou zveřejňovat neetickou činnost v rámci firmy, mají potenciál k lepšímu výkonu než společnosti, u kterých tyto oznamovací platformy nejsou dostatečně rozvinuté. Uvedené zjištění autoři vysvětlují tím, že pracovníci, kteří se tímto způsobem stávají "informátory" (whistleblowers), hrají klíčovou roli při vyčišťování finanční a firemní kultury společnosti.

 

To pak v konečném důsledku přispívá k větší ziskovosti firem, a to zejména v důsledku ušetření na výdajích souvisejících s právními problémy. U firem s aktivním využitím interních oznamovacích systémů bylo zaznamenáno o 6,9 % méně soudních sporů, které byly vedeny proti dané společnosti, přičemž náklady na jejich vypořádání byly v průměru o 20,4 % nižší. 

"Čím více hlášení firma má, tím přesnější je ve sledování běhu událostí, a tím méně hmotných soudních sporů ji v budoucnu čeká," řekl pro server CNBC Kyle Welch, jeden z autorů. Zároveň však upozornil, že vedení se hlášením zaměstnanců často dostatečně nezabývá, což oslabuje výnosy z fungování oznamovacích platforem. Praxe přitom ukazuje, že pracovníci jsou důležitým článkem při rozkrývání pozadí různých korporátních skandálů.

Společnost NAVEX Global sleduje v rámci své databáze hlášení nejrůznějších incidentů ze strany zaměstnanců u 8 500 firem. Neetické činnosti přitom byly v rámci studie definovány široce; zahrnuta byla řada kategorií, například nesrovnalosti v rámci finančního výkaznictví, sexuální obtěžování na pracovišti, korupce, anebo porušení předpisů týkajících se bezpečnosti práce. Studie ovšem pracuje s anonymními daty, aby nedošlo k porušení důvěrnosti informací, a její text tedy konkrétní jména firem nezmiňuje.

Rada pro zaměstnavatele. Proč platit podřízeným víc, než jim chcete dát

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.