Elektromobily přicházejí. Co když je ale zapojíme všechny najednou?

, ,
10:11 • 7. srpna 2019

Tagy: elektromobil, Elektromobilita, elektřina, obnovitelné zdroje, energetika, Tesla Motors, Tesla

Dnes už by bez elektřiny fungovat nešlo. V mnoha odvětvích je však potenciál jejího využití naplněn jen z velmi malé části. Například v dopravě elektřina tvoří v rámci celkové spotřeby energie pouze procento. Nadcházející desetiletí však budou desetiletími elektromobilů. Pokud ale chceme mít všechna nová auta elektrická, musíme přemýšlet o tom, jak a kde je nabijeme. Jestliže se všichni ve stejnou dobu vrátí domů, začnou auta nabíjet a ještě přibude další zátěž, pak máme problém. V rozhovoru pro Roklen24 to řekl Kristian Ruby, generální tajemník Eurelectric, asociace evropské elektroenergetiky.

Dokážete si představit život bez elektřiny?

Rozhodně ne. Myslím, že pro většinu moderních lidí žijících v moderní společnosti je velmi těžké si to představit. Elektřina je životní mízou naší společnosti. Řekl bych, že jde o klíčový element proudění energie.

Strávil jste někdy den nebo dva bez elektřiny, když jste byl dítě či v poslední době? Například při táboření nebo na cestách?

Vlastně ano. Naposledy jsem byl bez elektřiny asi před 15 lety, když jsem se vydal na výlet do Yosemitského národního parku. Také jsem byl bez ní při cestách do Afriky, ale to bylo jen na chvíli.

Co znamená na chvíli?

Mohl to být tak jeden den. Ale když jsem byl jako dítě skaut, klidně jsme mohli žít bez elektřiny. Prostě bychom si rozdělali oheň v tábořišti. Ale v propojeném moderním světě, a zvláště pak v pracovním životě, kde spolupracujete s lidmi s celého světa, kteří posílají peníze sem a tam, by bez elektřiny přirozeně fungovat nešlo.

Jaký je váš oblíbený způsob dopravy?

Asi kolo. Auto teď nemám. Když jsem žil v Bruselu, měl jsem Volvo, opravdu pěkné, klasické rodinné auto. Ale když jsem se vrátil do Dánska, zjistil jsem, že auto nepotřebuji. Navíc by to bylo příliš složité. Takže teď využívám aplikaci pro sdílení automobilů a funguje opravdu dobře.

Máte nějaké oblíbené auto?

Momentálně je to Kia Optima Plug-in Hybrid, které si také mohu půjčit přes zmiňovaný systém sdílení aut. Disponuje benzínovým motorem, ale díky své baterii zároveň může jet 50 kilometrů na elektřinu, čemuž osobně dávám přednost.

Je to něco podobného jako Toyota Prius?

Toyata Prius má dvě verze: plný hybrid, který se nedobíjí externě (pozn. je poháněn výhradně elektrickým motorem), a hybridní plug-in ("hybrid do zásuvky") podobný právě vozu Kia Optima. Řídil jsem několik plně hybridních toyot, ale i takové, které umožňovaly přechod mezi systémy. Hodí se hlavně pro meziměstské dojíždění, protože můžete jezdit téměř výhradně na elektřinu. Toto auto také patří k mým oblíbeným. Nakonec jsem se na sto procent přiklonil k elektřině.

Jde o hlavní výzvu pro váš sektor? Nebo co to je? Je to rok 2050?

Největší výzvou tohoto odvětví je právě to, že energetická transformace nás nutí řešit několik věcí současně. Musíme rozšířit a zvýšit využívání elektřiny napříč společností. Musíme ji začít používat tam, kde jsme ji předtím nepoužívali - v dopravě, průmyslu, při výstavbě. Zároveň potřebujeme přestavět základy celého sektoru. Musíme dekarbonizovat. Existuje zde velmi silná vnitřní dynamika, včetně postupující digitalizace energetického sektoru. Související výzvou je však vysoká úroveň komplexnosti, se kterou se potýkáme už dnes. A budeme se s ní potýkat i zítra, jakož i za dalších 10 či 20 let.

A co aktuální ceny elektřiny v Evropě. Má v tomto Evropa nevýhodu?

Ceny elektřiny jsou poměrně vtipná záležitost, protože pokud se podíváte na to, jaké jsou dnes náklady na elektřinu ve srovnání s minulostí. Uvědomíte si, že je velmi levná. Velkoobchodní ceny elektřiny se vlivem trhu a konkurence i nadále drží na nízké úrovni. Nicméně na maloobchodní straně je to jiný příběh. A to je zároveň ten, který určuje to, kolik platíme.

Zaprvé, máme síťové platby, jelikož elektřina se musí přepravovat. Tam vládne monopol. Zadruhé, existuje spousta daní. Je velmi výhodné zdaňovat elektřinu, protože lidé ji potřebují a budou za ni platit. Proto je dnes elektřina tak drahá. Potřebujeme tedy přechod na nízkouhlíkovou nebo dokonce bezuhlíkovou společnost. Zároveň ale musíme zajistit, aby existovaly pobídky pro přesun z fosilních paliv na elektřinu. A ano, poněkud vysoká maloobchodní cena elektřiny nakonec může být překážkou pro kontinuální proces dekarbonizace.

Je Čína v lepší situaci? Co když porovnáte čínské ceny s cenami v USA?

To už je dlouho, co jsem byl v Číně nebo ve Spojených státech. Nemám tak žádný obrázek ani čísla, abych to mohl porovnat. Je však důležité říci, že náklady na elektřinu v Evropě nemohou vyletět nahoru. Naše měření naopak ukazují, že více obnovitelných zdrojů ve skutečnosti znamená nižší ceny. Na počátku obnovitelné éry byl boom dotací, které dále snižovaly cenu. V současné době se však stále více a více obnovitelných zdrojů energie využívá za tržních podmínek a jejich používání je i přesto výhodnější, jelikož s nimi nejsou spojeny náklady na dodatečné palivo. Situace v Evropě však není homogenní: existuje zde několik trhů, kde rozdílné daňové podmínky vytvářejí pro některé země výhody.

Je pro Českou republiku důležité mít smlouvu o rozdílu (contract for difference, CFD) pro solární elektrárny?

Myslím, že pro investory je důležitá určitá transparence. V odvětví elektřiny hodně hovoříme o dlouhodobých investičních signálech. I když ceny solárních panelů se značně snižují, stále ale musíte znát všechny detaily o své investici, když si na to do banky jdete půjčit peníze" „OK, podívej, trh s elektřinou teď vypadá takhle, existuje takový druh investičního signálu, který mi pomáhá zprůhlednit můj peněžní tok, takže CFD může být jednou z variant“. Zajímavostí na CFD je, že může fungovat s nulovými dotacemi. V podstatě jde o mechanismus, kterým lze řešit počáteční náklady či dokonce náklady v průběhu období. Tento nástroj je tedy vhodné zvážit, pokud přemýšlíte o tom, jak řídit financování nových technologií.

Obecně si myslím, že otázka dlouhodobých investičních signálů byla dlouho přehlížena, protože na konci dne chtějí investoři vidět jednu věc, a to je návratnost investic. Pokud uvidí návratnost investic, bez ohledu na to, jakým způsobem je zajištěna, potečou tam také peníze. To je klíčová otázka, ke které se musíme vrátit: Jak to udělat, protože to potřebujeme u mnoha technologií. Potřebujeme také návratnost investic do sítí.

Zpět k cenám elektřiny. V 90. letech muselo mnoho lidí na českých vesnicích používat uhlí, protože žádná jiná alternativa v podstatě neexistovala. V roce 1993 můj otec zkusil na vytápění domu použít elektřinu, ale zjistil, že je to velmi drahé. I i nyní je to stále dost drahé. Jak proti tomu chcete bojovat? 

Za tu dobu technologický vývoj přispěl ke snížení nákladů. Tehdy se jednalo o přímé elektrické vytápění, což byl značně energeticky náročný způsob vyrábění elektrického tepla. Mezitím vznikla tepelná čerpadla, která odsávají teplo ze vzduchu kolem něj, přičemž jsou čtyřikrát až pětkrát účinnější než plynový kotel. Zároveň oproti předcházejícím technologiím je tato velmi odlišná. To neznamená, že bychom mohli všechno vyřešit elektrickými tepelnými čerpadly. Myslím si ale, že jde o velmi důležitý prvek vývoje.

Další věc, která se mezitím stala, je obrovský pokrok v rámci izolací. Nevím, jaká byla situace v České republice v roce 1993, ale dokážu si představit, že mnoho domů mělo jednoduchá okna a nejspíš nebyly dobře izolovány. Dnešní moderní domy postavené podle norem Evropské unie mají naopak velmi dobrou izolaci. V takových domech není spotřeba energie k ohřevu vzduchu tak vysoká, protože se teplo dokáže udržet uvnitř. Kromě toho existují také řešení pro vytápění podlah a fasád.

Myslím, že technologie nám hodně pomohla. Neříkám, že je všechno vyřešeno, ale došlo k velkému pokroku. Na druhou stranu v Evropě stále existují oblasti, kde se systém vytápění dosud nezměnil. Vytápění je přitom jednou z nejsložitějších částí cesty dekarbonizace, protože v některých místech máte plyn, v jiných uhlí. Na některých místech potřebujete spoustu tepla, v jiných nikoliv, a odlišnosti jsou i ve stavebních materiálech. Na rozdíl od ostatních částí energetické sféry toto není v rámci členských států EU regulováno. Máte 28 velmi odlišných příběhů, takže otázka vytápění je složitá, ale doufám, že se zde elektrifikace povede.

Byl jsem docela v šoku, když jsem v roce 1993 viděl úroveň bydlení v Dánsku a tady. Ten rozdíl byl opravdu velký. Dnes už je to lepší, ale určitá mezera tam stále ještě je.

To bylo v roce 1993, ale když se podíváme do budoucna za 20 let, opět se toho stane hodně. Mezitím jsme začali budovat zcela odlišný typ domů a změnilo se i počasí.

Jednou jsem sledoval video, kde se zmínili o hluboké elektrifikaci. Můžete mi stručně říct, jak toho lze dosáhnout?

Hluboká elektrifikace znamená, že rozšiřujeme využívání elektřiny do těch částí, kde se dnes nevyužívá - do dopravy, do průmyslu, do výstavby. Jak toho všeho dosáhnout? Pravdou je, že to vyžaduje spoustu různých typů regulace a mnoho různých druhů iniciativ. Proberme teď hlavní otázky. Odvětví elektřiny již existuje. Nicméně například v dopravě tvoří elektřina v rámci celkové spotřeby energie pouze jedno procento. Přitom bychom potřebovali, aby to v roce 2050 bylo něco jako 63 procent. To je dost. Každý rok tedy musíme elektrifikovat velkou část, abychom se tam dostali. Ale dobrou zprávou je, že se to začíná dít.

Jaký vývoj tedy čekáte?

Věřím, že v příštích deseti letech uvidíme revoluci v dopravě a zejména u osobních automobilů. Společnosti budou vyrábět elektromobily namísto aut se spalovacími motory jednoduše proto, aby splnily požadavky. Pokud by to nedělaly, čekaly by je velké pokuty. V příštích dvou letech budeme mít kolem 40 nových modelů. Například přichází nové Polo. Volkswagen právě představuje novou řadu a jakmile lidé začnou tato auta používat, pochopí, proč jde o lepší alternativu. U vytápění je však příběh odlišný, jelikož zde existuje závislost na národní regulaci. Část je o tom, jak stavíme domy, a část o tom, jak se nahlíží na jednotlivé druhy energií, takže nebudete mít prospěch z používání plynu.

A v průmyslu je to zase o něčem jiném. Tam musíte řešit velmi odlišné produkty s různými hodnotovými řetězci. Vezměme si například ocel. Kdybychom spolu mluvili před sedmi lety a řekl bych vám, že existuje nový způsob výroby oceli, který je zcela dekarbonizován - je založen na elektřině a bez použití černého uhlí - nevěřil byste mi. Ale takový způsob existuje a v Evropě máme hned tři takové technologie. Jednou z nich je Hybrit, vyvinutý společností Vattenfall. Funguje to tak, že čerpáte neutrální elektřinu z jaderných nebo obnovitelných zdrojů, pak ji přenesete do vodíku a vytvoříte proces výroby oceli založený na uhlíkově neutrálním vodíku. Jediné, co z toho vzniká, je voda a ocel. Nejsou zde žádné emise, což je úžasné.

Slyšel jsem o normách a emisích CO2. Padalo tam sousloví „zbavit se emisí“. Jak se jich zbavit v automobilovém průmyslu?

Myslím, že pokud se odpovědnost přenese na ty, kteří činí klíčová rozhodnutí, půjde to samo. Spalovací motory končí. Například Volkswagen se nechal slyšet, že v roce 2026 vyrobí svůj poslední automobil na spalovací motor a v roce 2030 poslední takový prodá. Výrobu plánují tak, aby v roce 2030 mohli prodávat už jen elektrické vozy. Jen si to představte, za deset let bude každý Volkswagen, každé Audi či každá Škoda elektrická. Skutečnou otázkou je, jaké vlády budou tento vývoj doprovázet. Protože tato auta potřebují odpovídající infrastrukturu co se týká jejich nabíjení.

Bude rozvodná síť tím největším problémem?

Pokud se zaměříme pouze na osobní automobily, mluvíme zhruba o desetiprocentním nárůstu zatížení. To se dá zvládnout. Výzva je v tom, že se to musí zvládnout rychle. Pokud budou za deset či 15 let všechna nová auta elektrická, musíme přemýšlet o tom, jak a kde je nabijeme. Jestliže se všichni ve stejnou dobu vrátí domu, zapojí svá auta do nabíjení a ještě přibude další zátěž (varná konvice, iPhone, televize či cokoliv jiného), pak máme problém. Od samého začátku musí existovat inteligentní nabíjení. Vlády musí přemýšlet, jak jej zavést v masovém měřítku. Je to důležité i z hlediska cestovního ruchu; představte si, že za pět let přestanou do České republiky jezdit turisté z Německa, protože zde nebudou moci nabít svá auta. Se svým luxusním plně elektrickým BMW, které se do té doby stane realitou, si raději vyberou jinou destinaci, pokud budou vědět, že u vás jej nemohou nabít. Zejména pro turisty je toto skutečný problém.

Vidíte Teslu jako inovátora v tomto sektoru? 

Myslím, že je nesmírně zajímavé, že člověk z prostředí softwarového vývoje najednou vyvíjí jedno auto, pak dvě auta a nyní má ve svém businessu nejpřesvědčivější "řešení budoucnosti". Je opravdu působivé, čeho se v tomto oboru podařilo dosáhnout nováčkovi, který čelil obrovským překážkám. Hlavní hráči v tomto odvětví umí vyrábět opravdu kvalitní auta. A najednou se objeví chlápek, který je zcela překvapí a donutí je zvednout hlavy.

Je Tesla nejlepší auto na světě? Pro mě ne, ale fascinuje tak, jako kdysi fascinovaly počítače Apple. Nebyly to perfektní počítače, ale uměly úžasnou věc. Dokázaly překvapovat konkurenci a dělat věci jiným způsobem, navíc takovým, který se zalíbil mnoha zákazníkům.

Slyšel jsem příběhy o tom, jak vybudoval svou nabíjecí infrastrukturu. Vzal si do místnosti deset kolegů a říká: "Kluci, v příštích třech měsících musíte obvolat každý veřejný prostor v Americe s velmi jednoduchou nabídkou. Dostanou zadarmo nabíjecí stanici. Jediné, co musí udělat, je zajistit její fungování a údržbu. Pak ji zaregistrujeme v naší databázi, aby každý řidič Tesly na světě viděl, kde je." Nepotřeboval téměř žádný čas na to, aby vybudoval infrastrukturu, kterou se ostatním lidem nedaří objevit. Tento druh nových nápadů pro je z hlediska zákaznického a uživatelského prožitku extrémně zajímavý.

Nedávno jsem jedno z jeho aut řídil, mělo sedm míst a nový typ čelního skla. Obvykle čelní sklo začíná zde (ukazuje) a máte tak pocit, že vám střecha padá na hlavu. On ji prostě posunul o 40 centimetrů dozadu. Získáte tak zcela jiný zážitek z jízdy a myslím, že mladí lidé toto mají rádi. Mohou si vyzkoušet jiný způsob. Pokud jste zavedený výrobce, musíte dělat ty samé věci znovu a znovu. Jste spoutáni značnou závislostí na dodavatelském řetězci a způsobem, jakým jste zvyklí věci dělat. Nicméně všechno se vyvíjí. A tihle chlápci prostě začínají od nuly a přicházejí tak s opravdu úžasnými věcmi.

Inovace jsou důležité jak v tomto podnikání, tak i u všech začínajících firem…

Co je na tomto sektoru tak fascinující, je to, že se v příštích deseti letech změní k nepoznání, a my můžeme být v této fascinující době u toho. To, kde je elektrický sektor dnes, je srovnatelné s tím, kde byly počítače a mobilní telefony před deseti lety. Už nyní můžeme sledovat masivní digitalizaci, která přetváří toto odvětví. Všude bude umělá inteligence. Internet věcí (IoT). Když zavoláte do energetické společnosti, budete mluvit s robotem, aniž byste o tom věděli. Díky tomu však bude možné udělat spoustu věcí a nabídnout jiné podmínky. Je skutečně skvělé být u toho a snažíme se to pojímat jako spolupráci. Jen se podívejte na starý způsob inovací „OK, tři roky jsme hovořili s EU o tom, jakým způsobem definovat projekt, a v roce 2023 budeme mít závěrečnou zprávu“.

Inovace jsou dnes mnohem rušivější, agilnější. Lidé přicházejí s novými nápady. Viděli jsme, jak rychle se jim například podařilo zavést ony elektrické skútry po celé Evropě. Než se to dozvíte, lidé prostě přijdou s přesvědčivými řešením. Existuje mnoho věcí, o kterých lze diskutovat. Důležité však je, že se to děje. Elektřina bude významným faktorem v dopravě, protože je tu mnoho startupů, které smýšlejí velmi odlišně, což je na tom to fascinující. Společnosti se musí posouvat a musí být připraveny na to, že nyní se inovuje ve zcela jiném měřítku, než byly zvyklé. Když jste stavěli tradiční elektrárnu, zabralo vám to nejméně deset let. Elektrárna pak stála dalších 50 nebo 60 let. Dnešní svět je však zcela odlišný a schopnost zaujmout zákazníky a přesvědčit je svou nabídkou je oproti minulosti úplně jinou hrou.

Máme se bát výpadku proudu? Mám na mysli dny bez elektřiny v zimě ve velkých městech jako New York.

Nemusíme, ale také bychom neměli zavírat oči a předstírat, že všechno bude fungovat. Ve skutečnosti vidíme některé znepokojující tendence napříč Evropou, co se týče výroby elektřiny, přiměřenosti systémů a bezpečnosti dodávek. Jedním z regionů, který teď budí obavy, je severozápadní Evropa, jelikož v Belgii chtějí do roku 2025 odstavit své jaderné elektrárny. 

Myslíte si, že Německo to zvládne do roku 2022?

Myslím, že by mohli. Mou hypotézou je, že Německo, Belgie, Nizozemsko a Francie budou postupně rušit nebo omezovat jak svou jadernou, tak konvenční kapacitu a likvidovat aktiva poháněná uhlím. Musíme se tedy ptát: "Co zůstane?"

Dekarbonizace společnosti vyžaduje elektrifikaci. Pokud ale současně vyřadíte celý sektor elektřiny, nemůžete ho nikam posunout. Takže pokud chceme spěchat, a chceme to dělat jako celá společnost, musíme si být jisti, že to dokážeme udělat dobře uváženým a promyšleným způsobem, který nám nepodtrhne nohy, když se snažíme uběhnout 100 metrů za sekundu. Musíme komplexně uvažovat a vytvořit strukturovaný časový harmonogram pro postupné vyřazování konvenčních technologií a zajistit, abychom do světa současně pouštěli nové. Myslím, že bychom se neměli bát, ale současně bychom se měli profesionálně soustředit na vytvoření udržitelné situaci v oblasti bezpečnosti dodávek.

Kristian Ruby je generálním tajemníkem Eurelectric, asociace evropské elektroenergetiky. Do Eurelectric nastoupil z Wind Europe, kde působil jako Chief Policy Officer. Na starosti měl vývoj a provádění politické strategie. Předtím pracoval jako novinář a sedm let působil ve státní správě dánského ministerstva životního prostředí, klimatu a energetiky, dále pracoval v Evropské komisi pro eurokomisařku pro otázky klimatu Connie Hedegaardovou. Je držitelem magisterského titulu z historie a mezinárodního vývoje.


Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.