Věda v krizi? Efektivních nápadů ubývá


18:19 • 17. srpna 2018

Tagy: věda, výzkum, Produktivita

Vyspělé země dávají na vědu a výzkum miliardy eur ročně a doufají, že tím pomohou posunout společnost i ekonomiku. Vědci z kalifornské Stanford University však ve své studii prokázali, že efektivita těchto investovaných peněz s časem klesá. Například v oblasti zemědělství klesá dle šetření až o pět procent ročně, v oblasti medicíny pak o tři procenta.

„Podle Moorova pravidla je 18krát těžší vytvořit exponenciální růst produktivity než v roce 1971“, uvedli ve výzkumu Are ideas getting harder to find Nicholas Bloom, Charles Jones, John Van Reenen a Michael Webb, kteří se zabývali teorií z již 60.let minulého století, jejímž autorem je spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Podle jejich výzkumu oblast vývoje výpočetních čipů klesla v produktivitě o 6,8 procenta ročně. V agregátním výpočtu pak došlo v nejvyspělejší ekonomice světa, Spojených státech, od 60.letech k poklesu produktivity ve vědě o 5,3 procenta za rok.

„Jen aby Amerika udržela konstantní růst HDP na obyvatele, musí zdvojnásobit peníze investované do vědy a výzkumu každých 13 let. Pouze tak by byla kapacitně schopna vymyslet dostatek efektivních inovací,“ uvedli vědci v závěru.

Proč klesá produktivita vědy?

Jedním z vysvětlení, proč klesá produktivita vědy, je podle autorů přístup firem. Ty v současné době investují do takzvaného defenzivního výzkumu, aby ochránily svou pozici na trhu. Druhým důvodem pak může být celkový pokles investic, což můžeme pozorovat na menším čísle podílu investic do vědy a výzkumu na HDP.

Tento výzkum je však v rozporu s ostatními, které byly na toto téma v akademické obci rovněž zveřejněny. Většina z nich tvrdila, že efektivita vědy je v čase v podstatě konstantní. Autoři sledovaného šetření tyto závěry okomentovali slovy, že literatura a data nebyla v některých výzkumech dostatečně přesvědčivá.

Jak „nakopnout“ vědu?

Řešení, které by mohlo stále těžší situaci na poli vědy zlepšit, je užší specializace ve vzdělání. Postupem času se vzdělávací systém stává specializovaným, od základní školy až po univerzitu nebo dokonce doktorát. Tento systém ale také vytváří další překážky. Inovace většinou potřebuje tým, který na ni bude pracovat. Tento tým se musí skládat z lidí s různými specializacemi pracujícími spolu, což je samo o sobě dle autorů velkou výzvou.

Výjimečné obory

Obor, který se vymyká klesajícímu trendu, je podle výstupu studie zdravotnictví. Z dat mezi lety 1970 a 2015 vychází, že průměrná produktivita výzkumu klesla jen o 3,5 procenta a po roce 2007 dokonce ještě o něco méně. Lépe jsou na tom výzkumy týkající se rakoviny, jejichž efektivita se od roku 1975 do poloviny 80.let stále zvyšovala. Tento fakt poukazuje na to, že v novém odvětví se zprvu inovace hledají snadno.

John Van Reenen v paperu dále uvedl, že jsme naštěstí daleko od pevného limitu (otázka je, jestli vůbec existuje) technologického růstu. Růst populace a zdokonalování globální komunikace proto nabízejí příležitosti pro další technologické inovace.

Elektromobilita? Obrovský obchodní potenciál a globální megatrend

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.