Senioři nejsou žádní chudáčci, ale neskuteční lidé s ohromnými zkušenostmi. Mají co předat. Bývají jak levnou, tak černou pracovní silou. Neoficiální zdroje uvádí, že až 20 procent mladších seniorů žijících ve velkých městech pracuje bez smlouvy. Chceme světu ukázat, že stáří nemusí být strašák a do určité míry je na našem vlastním nastavení, jak ho prožijeme, říká v rozhovoru pro server Roklen24 Jana Najbrtová, zakladatelka a CEO startupu Seniorem s radostí.
Populace celosvětově stárne. Do důchodu budou odcházet „Husákovy děti“. Jak moc velká změna podle Vás české seniory čeká?
Nyní u nás pobírá důchod zhruba 2,5 milionu obyvatel. Husákovy děti, dle dostupných údajů čítají kolem 200 tisíc. To v pár letech může výrazně zahýbat naším rozpočtem a celým důchodovým systémem. Jak moc se to promítne do života starších seniorů je ale otázkou. Osobně doufám, že do doby, než toto nastane, budeme schopni implementovat funkční řešení.
Jsou podle Vás důchodci levnou pracovní silou? Jaký je jejich benefit? Co mohou firmám nabídnout?
Bývají jak levnou, tak černou pracovní silou. Neoficiální zdroje uvádí, že až 20 procent mladších seniorů žijících ve velkých městech pracuje bez smlouvy, na pozicích hospodyň, v úklidu, hlídání dětí nebo drobných výpomocí. Peníze, které pobírají jsou velmi často výrazně pod tržní cenou. V naší organizaci Seniorem s radostí se snažíme jim nabídnout pozice zajímavější. Na smlouvu a lépe placené. Pro firmy se přesto vyplatí zaměstnat seniora, protože jsou loajální, stále jsou pro firmu levnější a přinášejí do firmy dobrý pocit z poskytované pomoci i novou energii a motivaci pro ostatní zaměstnance. Dalším ohromným benefitem je jejich zkušenost a moudrost. Tu senior věkem záhadně neztratil. Ze zkušeností našich seniorních konzultantů tak stále čerpáme i my. Spoustu situací senior umí přečíst a předejít jim. Je zbytečné opakovat chyby z minulosti. Pro seniora se potom výrazně zlepšuje jeho finanční situace, nachází vlastní realizaci a dostatečnou socializaci, rovnou s několika generacemi. Navíc v přirozené situaci a prostředí.
Myslíte, že se někdy nějaká vláda opravdu odhodlá k důchodové reformě?
Určitě odhodlá, vždyť ani jiná cesta není. Za něco málo přes 100 let se zvýšila délka života o 100 procent a společnost se nestihla přizpůsobit. S rostoucím počtem seniorů budeme muset změnit jak existující systém důchodový, tak naše města a způsob myšlení. To co bylo pro předchozí generaci ve věku 70 let problémem zvládá dnešní senior levou zadní a už mu nestačí sedět doma u televize. Druhá věc je, že důchodová reforma nemůže působit plošně na všechny profese. Musí brát v úvahu zdravotní stav jedince. Potom už to bude hlavně na firmách, jak rychle zvládnou zareagovat a jestli starším dospělým dokážou nabídnou pozice, které budou oběma stranám k užitku.
Váš startup se jmenuje Seniorem s radostí. Kdy Vás napadlo tento projekt založit?
Jako dítě jsem vyrůstala s výrazně starším otcem a korporátní matkou, která byla neustále v práci. S otcem se náš vztah poměrně brzy překlopil z pečujícího, na pečovaného. To považuji za počátek svého vztahu k seniorům. Vztah k matce potom způsobil, že jsem se rozhodla si jít po svém. Místo následování podnikatelské tradice jsem opustila školu a rozhodla se stát lektorkou jógy. Když jsem se ve 24 letech poprvé po kolotoči, který po mém rozhodnutí nastal, zastavila a rozhlédla kolem sebe, začala jsem v centru potkávat babičky plačící, protože jim nezbylo na chleba. Osaměle seděly v parku s rukama v klíně.
Začala jsem obepisovat a obvolávat existující organizace a chtěla jsem s tím něco udělat. V tu chvíli bohužel nikde neměli zájem a tak to bylo na mě. Nevěřím, že se vše dá vyřešit jen financemi, rozhodla jsem se pro seniory na své náklady otevřít lekce jógy a ukázalo se, že to byla správná volba. Díky cvičení se zlepšilo zdraví jejich pohybového aparátu, díky dechovým technikám funkce respiračního systému a díky meditaci jejich psychika. Nejvíc ale udělala společnost a možnost dostat se do hezkého, čistého prostředí a mezi lidi. Protože jsem tehdy byla především lektorkou jógy a ve své lektorské akademii jsem školila instruktory, brzy se ke mně začali přidávat další. Po roce jsme měli pět míst po republice, po dvou letech už jich bylo 20 a nyní jsme i na Slovensku a máme něco přes 100 dobrovolníků z oborů jak jógy a fitness, tak lékařství, práva nebo financí. První čtyři roky tak Seniorem s radostí byla poměrně standardní neziskovou organizací, a to zajímavé nastalo až tenhle rok.
Jaká je tedy historie projektu? Můžete zmínit hlavní milníky „Seniora s radostí“?
Nápad vznikl v roce 2015, kdy jsem začala provádět první výzkum. V roce 2016 jsem nápad zrealizovala a v témže roce se ke mně začali přidávat další instruktoři. Za významný milník považuji rok 2017, kdy jsem se rozhodla ke cvičení přidat i vzdělávací aktivity a kdy jsme pořádali první festival “Pro dobrou věc”, který k nám přitáhl pozornost médií a veřejnosti. Festivalů potom k dnešnímu dni proběhlo už dvanáct po celé republice. V roce 2018 jsme prvně s projektem přišli na Slovensko, kde dnes působíme už na třech místech.
Co se událo loni?
V roce 2019 pro nás nastal milník nejzásadnější, a to počátek sociálního podnikání skrze agenturu zprostředkovávající placené a dobrovolnické pozice pro seniory. S agenturou jsme vyhráli hlavní cenu v Social Impact Award 2019 a vyvolali ohromný zájem ze stran seniorů, firem a veřejnosti. Už nyní máme první platící klienty. S agenturou musel ale přijít i technologický vývoj, a tak jsme začali budovat jednoduchou aplikaci použitelnou i těmi nejstaršími seniory. V ní budujeme platformu pro komunikaci mezi seniorem a institucemi, pečovateli, rodinou i pro budování komunit. Mohou najít zájmové skupiny v okolí, využívat knihovnu videí pro cvičení těla a hlavy, audio i e-knih a bezpečnostní aplikace. Skrze gamefikaci se potom aplikace stává relevantní i pro děti a vnoučata, která tak znovu navážou kontakt s nejstaršími členy rodiny. To potom bude podporovat i projekt Narozeni 1918, který začíná tento rok se soutěží pro druhý stupeň základní školy, gymnázia, učiliště a střední školy, kdy budou inovativními způsobem děti přinášet moudrost a zkušenosti nejstarší generace. Dále mohu prozradit, že do budoucna máme v plánu vytvořit v Čechách „seniorské město“, kde se stále budou střetávat generace, ale bez bariér. Bude v dojezdové vzdálenosti do 40 minut od Prahy a pomůže tak zalidnit jedno z „vymírajících měst“. Budoucnost patří právě seniorům.
Hledáte inspiraci v zahraničí?
Určitě pro mě v první fázi byl inspirací systém využívaný v USA. Jako lektorka jógy jsem jezdila každý rok na školení po světě a fascinoval mě rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Konkrétně na jednom kurzu v Indonésii, pořádaném jogíny z New Yorku, jsem zmiňovala svůj projekt a oni absolutně nechápali o čem mluvím. Pro ně termín znevýhodněný senior byl něčím ze sekce sci-fi. Tam jsem taky potkala starší páry z celého světa, které si v důchodu v létě vydělají na brigádě a zbytek roku tráví v tropických destinacích. Zatím jsem nenarazila na organizaci, která by byla schopna tyto aktivity pojmout komplexně, ale o to víc prostoru pro nás. Střípky pro naše fungování jsem sbírala často na nečekaných místech.
Zaujalo mě provedení Vašeho loga. Co všechno má postavička superhrdiny znamenat?
Naše jméno v angličtině zní: “Superhero senior”. Postavička zachycuje právě babičku superhrdinku, která zvládne všechno. Právě to mě na našich seniorech fascinuje. Vůbec to nejsou žádní chudáčci, ale neskuteční lidé s ohromnými zkušenostmi, kteří mají co předat. Nejstarší babičce je 93 let, dodnes kromě cvičení chodí na angličtinu, tančit, hraje na piano a nosí mladším sousedům nákupy. Chceme světu ukázat, že stáří nemusí být strašák a do určité míry je na našem vlastním nastavení, jak ho prožijeme. Musím Vás ale zklamat. To není to naše logo, je to grafika využívaná na náš „merch“.
Jak velký je aktuálně Váš tým?
V “managementu” je nás deset. Mám to štěstí, že mám kolem sebe úžasné lidi. Profíky ze všech oborů, kteří jsou schopni jít pořád dál a tvořit, i když to často není lehké. Samozřejmě nám pomáhají i senioři a musím říct, že bez nich bychom rozhodně nebyli tam, kde jsme.
Spolupracujete s dobrovolníky. Kolik jich je a co všechno obstarají?
Dobrovolníků máme něco přes stovku. Většina vede pravidelné vzdělávací a aktivizační programy pro seniory, které probíhají každý týden na 30 místech po republice a na Slovensku. Část z nich dělá jednorázové akce, například semináře o právním minimu, finanční gramotnost, mediální gramotnost. Někdo občas zdarma poskytne psychologické poradenství nebo služby fyzioterapeuta. Někdo se stará o chod festivalů a eventů. Každý má své místo a důležitost. Každému z nich patří můj ohromný dík.
Pokud by měl někdo zájem s Vámi spolupracovat, o co byste měla zájem? Co by nyní nejvíce pomohlo?
Momentálně sháníme schopného manažera. Někoho, kdo se věnuje rozšířené realitě a firmu, která by s námi rozjela workshopy práce na tabletech pro seniory. Co se týče tabletů, jsem přesvědčená, že tablet je úžasná cesta k nezávislosti i pro staršího seniora. Jsou finančně dostupné, svou velikostí dobře čitelné a využitelné i s oční vadou. Dnes jsou už často ovladatelné hlasem a v případě nutnosti naše aplikace zajistí jejich bezpečnost, socializaci nebo kontrolu zdraví seniora. Ne každý si dnes stále může dovolit počítač nebo už ho nemá v plně použitelném stavu, ale tablet dnes většina operátorů poskytuje za tak nízkou cenu, že je doslova pro každého. No a co by nejvíce pomohlo? Sice už máme jméno a fungujeme, ale všechny peníze zatím vracíme zpátky. Proto jsou pro nás nejcennější partneři a investoři, kterým nejde jen o zisk, ale chtějí se jednou ohlédnout zpátky a vidět, že světu přinesli skutečnou změnu.
Vím, že velmi úspěšný je nápad na „modelky seniorky“. Můžete čtenářům přiblížit, jak to vzniklo a kde všude modelky vystupují?
U nás je zajímavé, že téměř vše vzniklo organicky, skrze poptávku. V roce 2018 jsme pořádali den pro naše seniory. Zařídili jsme brunch, setkání s jejich idolem, líčení a focení a firma, která nám zapůjčila klobouky byla z našich seniorek tak nadšená, že nás požádala o “zapůjčení” seniorů pro jejich vlastní kampaň. Když jsem poptávala první modelky mezi seniorkami, zjistila jsem, že některé mají s modelingem zkušenost, a tak vznikla první databáze. Naše modelky jsou opravdu krásné a profesionální a mohli jste je vidět v kampaních velkých firem nebo na přehlídkách. Věřím, že tím, jak roste kupní síla seniorů, bude třeba seniorka brzy i na obálce časopisu Vogue a nepůjde o nic výjimečného. Dnes už nemáme jen modelky, ale i seniory “herce”, kteří působí v kampaních českých a slovenských firem.
Další senioři mohou pomáhat jako konzultanti nebo hlídat děti. Jak velký zájem je o tyto služby?
Máme celkem pět sekcí. První jsou modelky/herci, druhá dobrovolníci, třetí právě seniorní konzultanti, čtvrtá “babička do kanceláře” a pátá sekce “pujč si babičku, pujč si dědečka”. Co se týče konzultantů, jedná se o starší dospělé s vysokou odborností a zkušenostmi. Většinou už nechtějí pracovat na full time, ale zároveň nechtějí být v důchodu, sdružovat se s ostatními nebo být nazýváni seniory. Máme tam byznys konzultanty, head huntery, IT specialisty nebo matematiky. Od téhle sekce nás popravdě dost lidé odrazují, ale pořád v ní vidím potenciál a věřím, že si svou klientelu najdou. Zatím je využíváme hlavně my.
Babička do kanceláře je potom sekce, která už je v tuto chvíli aktivní a osobně nazývám jejich pozici ve firmě “Chief Happiness Officer”. Zvládají základní back office, recepci, napečou, někdy navaří a starají se o chod oddělení. Přinášejí nový impuls a pomáhají zásadně zrychlit procesy a nastolit příjemnější atmosféru v kanceláři.
Pujč si babičku, pujč si dědečka je sekce, která je šitá na míru dnešnímu trendu, kdy spousta seniorů děti buď nemají nebo bydlí příliš daleko a seniorům chybí společnost a realizace. Rodinám potom často chybí hlídání nebo někdo, kdo by se staral o chod domácnosti, venčení psů, převádění dětí na kroužky, případně drobné opravy v domácnosti. Z téhle sekce potom máme babičky, které dělají kurzy řemesla, vaření a pečení pro Slevomat a spolupracující školy. O tuhle sekci je potom ze stran poptávky od jednotlivců největší zájem. Ze stran seniorů je hlavně zájem o sekci konzultantů a kancelářských pozic.
Všiml jsem si, že na webu máte také test. Co z něj zjistím?
Snažíme se dostat i k seniorům, kteří z nějakého důvodu nevychází ven, a tak máme celou online sekci, kterou momentálně budujeme. Test, který najdete na webu je základní test kognitivních funkcí, tedy poznávacích funkční. Testy na stránkách se budou časem rozrůstat, a navíc přibude sekce cvičebních videí, které jsme točily s lékařkou Terezou Kertesz a psycholožkou Hanou Mezerovou. Jedná se o bezplatná videa pro trénink těla, dechu, mysli a paměti v produkci portálu Jóga Virtual. Ty se potom budou rozšiřovat přímo v aplikaci, aby se usnadnilo použití i seniorům v pečovatelských centrech. Pro ty, kteří počítač nemají nebo s ním tolik neumí potom máme krátký pořad se stejným obsahem na TV Šlágr.
Jaký je Váš názor na další firmy a neziskové organizace, které se snaží různými způsoby seniorům pomáhat?
Myslím, že každá pomoc je vítaná, ale kolikrát se zbytečně tříští. V dnešní době je až neuvěřitelné množství neziskových organizací a kolikrát se zabývají stejnými tématy. Když jsem začínala s neziskovkou, nemohla jsem dohledat nikoho, kdo by se zabýval aktivizačními a neziskovými programy, dnes je těch organizací desítky, ne-li stovky. Roztříštěnost spojovat a navzájem spolupracovat. V tom vidím do budoucna potenciál. Už teď například děláme vzdělávací kurzy pro zaměstnance sociálních služeb a dobrovolníky z neziskových organizací.
A co využívání různých dotací?
Na začátku neziskovky nějaké pokusy proběhly, neúspěšně. I díky tomu jsem zjistila, že za každou žádost, kterou napíšu nebo zaplatím fundraisera jsem schopna vlastní aktivitou peníze vydělat. Myslím, že se to vyplatí jen velkým organizacím, kde sedí plné oddělení lidí, kteří se nezabývají ničím jiným, ale nám rozhodně ne. Nepovažuji to za udržitelnou cestu. Vyděláváme si sami skrze charitativní festivaly a eventy, které pořádáme. Jsou to interaktivní workshopy “Stárnu, stárneš, stárneme”, které děláme pro firmy. A pak jsou to právě aktivity naší agentury a nová aplikace.
Před Vánoci opět běžel program „Ježíškova vnoučata“. Je to podle Vás správná cesta?
Ježíškova vnoučata je boží projekt Českého Rozhlasu. Podařilo se jim to, co předtím takřka nikomu. Zpopularizovali pomoc seniorům a za to jim patří velký dík. Co se týče samotného obdarovávání seniorů, určitě to má na jejich stav určitý vliv. Podobný projekt děláme s Obchodním Centrem Černý Most a senioři mají radost. Přesto je hlavní mít opravdový lidský kontakt, pozornost a prostor pro vlastní realizaci, abychom se ideálně nedostali do stádia závislosti a dožili na úrovni.
