Martina Vítková (NWT): Mrakodrap ve Zlíně bude drahý a skvělý

Finanční ředitelka technologického holdingu NWT Martina Vítková se jako jedna z mála žen dostala na titulní stranu českého Forbesu. V rozhovoru pro server Roklen24 popisuje, jak firma z impéria NWT staví ve Zlíně mrakodrap a proč na financování použila také investiční platformu Fundlift. 

Kdo stojí za nápadem postavit ve Zlíně mrakodrap – Park Tower Zlín?

Tým lidí, který s námi projekt pro Fundlift představoval. Jsem to já, manžel David a kolegové Michal Damborský, Jaroslav Vychodil a Zdeněk Topič. Společně jsme se shodli, že ve Zlíně postavíme mrakodrap. Jako architekta jsme si vybrali Pavla Šánka.

Zjišťovali jste, že lze projekt nazvat mrakodrapem? Tedy kvůli konkrétní výšce.

S tím, že je to mrakodrap, přišel poprvé magazín Forbes. Bude se totiž jednat o druhou nejvyšší budovu ve Zlíně. Územní plán je momentálně postavený tak, že žádná budova nesmí být vyšší než „jednadvacítka“ (Baťův mrakodrap). My tomu říkáme mrakodrap nebo věž. Slovo mrakodrap se dostalo do podvědomí lidí. U nás jsou všichni analytici, tak začali zjišťovat, co je to vlastně mrakodrap podle definice. 

Jak dlouho sídlí NWT v této budově? Ta je také poměrně vysoká.

Jsme tu tři roky. Budova byla postavena v roce 1937. Udělali jsme revitalizaci. Když jsme budovu koupili, byl to takový dům hrůzy. Ale když to pan Baťa postavil, bylo to silo, kde se skladovalo obilí, brambory, ovoce a zelenina. Pak budova připadla firmě Svit, později si ji koupil soukromník, který ji ale již nedokázal opravit.

Z Vaší kanceláře se teď díváme na Baťův mrakodrap. Bude odsud vidět Park Tower Zlín?

Určitě, pokud byste se mnou šel o patro výš, tak mrakodrap uvidíte. Až Park Tower dostavíme, bude vidět ještě více.

Takže Zlín bude mít tři dominanty…

Bude. Dokonce jsme kvůli povolení museli udělat výškovou studii, v níž jsme zakreslovali dominantu. Bylo to velké téma při jednání mezi Národním památkovým úřadem, který sídlí v Kroměříži, a úřadem architekta ve Zlíně. Jestli nám stavbu vůbec povolí. Jestli je to něco, co by Zlín chtěl. Na konci se dospělo ke konsenzu, že ano. Tedy že budeme respektovat, že Park Tower nebude vyšší než „jednadvacítka“. Povolení jsme tak dostali.

Když jsem četl rozhovor ve Forbesu, na jehož titulní stranu jste se jako jedna z mála žen dostala, zmiňovala jste, že to bude drahé…

Ano. To jsem tvrdila. Na peníze jsem ve firmě já. Ale manžel říkal, že to postavíme. Tak jsem našli řešení, které bude dobré a realizovatelné.

Kvalitní stavby byly a musí být drahé, tvrdí architekti.

Jasně, že to bude drahé, ale bude to skvělé.

Můžete popsat, jaké typy bytů budou v Park Tower Zlín? Čím se budou odlišovat? Jaké budou ceny?

Určitě. Bytových jednotek by mělo být 107. Typologicky jsou různé. Od těch nejmenších 30metrových v řádech milion a půl korun. Až po luxusní rezidence o rozloze 200 metrů. Ty jsou samozřejmě dražší. V každém patře jsou různé typy bytových jednotek. Je to 96 bytů klasické velikosti a 16 luxusních apartmánů. Ve věži C jsou pouze luxusní apartmány. V budově jsou i takové apartmány, které mají výhled na celý Zlín. Je to hlavně kvůli klientům, kteří si chtějí koupit luxusní byt s dokonalými panoramatickými výhledy na město. Máme velkou výhodou, že budova stojí a o jedinečnosti bydlení se tak můžou přesvědčit na vlastní kůži.

Apartmány, které jsou v nejvyšší budově, budou mít k dispozici terasy o velikosti až 70 m². Každý byt v desátém patře v budově „A“ má svoji terasu úplně nahoře – „na střeše“. Tam si mohou postavit bazén, nebo vířivku. I velké apartmány budou mít svoji terasu na střeše věže. Protože nechceme, aby o výhled a klidné zázemí přišli majitelé ostatních 90 bytů, máme na budově „B“ společnou terasu, kde mohou využít také fitness. Bude tam i místo na grilování a posezení obklopené zelení.

Takže to budou fungovat jako nějaký hub s networkingem?

Ideálně. Je to udělané tak, aby lidé měli přístup na terasu. Tak, jako to máme u nás ve firmě. Nám se to osvědčilo. Terasa je místem, kde se lidé rádi potkávají. Zaměstnanci tam třeba pravidelně cvičí jógu, v létě děláme grilovací party. Víme, že to funguje. Lidé na terase velmi rádi tráví volný čas. Teď jsem byla v New Yorku, šla jsem po High Line a viděla jsem, co architekti udělali. Viděla jsem mnoho budov, kde lidé mohou na společných terasách trávit volný čas.

A co sousedské vztahy. Musí pak fungovat?

Musí a nemusí. Terasa bude přístupná na čip. Pokud budete mít čip do domu, dostanete se na terasu. My budeme zajišťovat úklid terasy v rámci společných prostor. Dům budeme provozovat s tím, že se uklidí. Ale souhlasím s vámi, pokud by to mělo fungovat na rozhodnutí 100 lidí, jestli si uklidí, to úplně ne. Bude se to udržovat. Když budete mít souseda, kterého nemáte rád, tak tam prostě nepřijdete, když přijde soused. Já jsem vstřícná. Myslím si, že lidé se rádi potkávají. Velký problém v tom nevidím.

Asi jste si zjišťovali, jaká je poptávka po nových bytech ve Zlíně. Nebo jste to stavěli rovnou s tím, že se vše prodá?

Takoví punkeři nejsme. Samozřejmě jsme si dělali průzkum trhu. V aktuální nabídce města je pouze jeden bytový dům, a sice bytový dům Pasecká. Developer říká, že ho má z 90 procent prodaný. Žádné jiné nové bytové domy na zlínském trhu nejsou. Je možné, že se vynoří a budou, ale momentálně existují pouze dva projekty. Na rozdíl od jiných velkých měst, kde staví desítky bytových komplexů souběžně, ve Zlíně jsme dnes pouze my. Byty jsou ještě k dispozici. Aktuálně jich máme rezervovaných asi třicet.

Máte osobní cíl, kdy chcete mít všechny byty vyprodané?

Ano. Byli bychom rádi, kdybychom měli všechny byty prodané ke dni kolaudace. Pokud se tak nestane, část si necháme jako investiční byty. Cíl mámě jasný. Plánujeme projekt uzavřít, a pak se pustit do dalšího. K 31. prosinci 2020 bychom chtěli mít prodáno 100 procent bytů. Děkujeme klientům i za to, že mají strpení. Byt si totiž zarezervují, a pak čekají dva roky, než se dokončí.

Nyní, v době, kdy děláme tento rozhovor, je emise na investiční platformě Fundlift zafinancována. Ani ne za týden jste vybrali více než požadovaných 10 milionů. A částku jste navýšili na 20 milionů. Překvapilo Vás to, čekala jste takovou rychlost?

Nečekala. Jsme z toho úplně nadšení. Podle nás to vypovídá o tom, že nám naši klienti důvěřují. Nebojí se nám svěřit své prostředky a věří projektu i značce NWT, která za ním stojí. To nás velmi mile překvapilo. Doufejme, že budou spokojeni.

Jaký je Váš názor coby finanční ředitelky na investiční crowdfunding jako takový? Je to poměrně nová věc.

Je to nová věc. Proto jsme ji vyzkoušeli. Doufám, že tímto směrem půjde celá společnost. A do budoucna se nám ty nůžky budou svírat mezi tím, za jaké úroky jsem si schopna půjčit v bance a za jaký úrok si půjčuji na tomto trhu. Samozřejmě, pro investory je to riziko, ale doufáme, že v tomto trendu budeme pokračovat. A tím, že to budeme dělat dlouhodobě, tak budeme schopni dávat na trh větší emise s menším úrokem, protože když dnes půjde klient do banky a svěří jí své prostředky, tak dostane úroky blízké nule. Je to o důvěře trhu a dlouhodobosti investovat tímto způsobem i ze strany investorů. Tedy nás, kteří na trh jdeme. Poptáváme banku, dostáváme podstatně nižší úrok, ale zase máme spoustu pravidel, která omezují. Chtěli bychom se přibližovat k přímým investorům. A oni by zase chtěli svěřovat prostředky projektům, kterým budou více věřit. Takže doufám, že se platforma Fundlift bude rozvíjet a bude dlouhodobá.

Doufám, že když tam půjdeme třeba za tři roky znovu a klientům vše vrátíme, tak nám budou prostě věřit. Ten trh se změní a oni nám budou dávat větší prostředky na volném trhu. A banku budeme moct vynechat. Trh tam směřuje. Nevím, jestli to nastane za dvacet let, že to bude běžné. Doufám, že se nám to podaří a investoři budou spokojenější. Byla bych ráda, kdyby všichni, kdo vydávají bondy, spláceli řádně, protože to je nejvíc o tom trhu. Stačí totiž jeden dva projekty, které se nepovedou, a potom by reputace celého crowdfundingu šla hluboce dolů. Víme, že musíme splácet, aby se to nepokazilo a dobrá pověst na trhu zůstala.

Martina Vítková se narodila 18. ledna 1974 v Kroměříži. Vystudovala Gymnázium v Kroměříži, poté Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor účetnictví a finanční řízení podniku. V roce 1992 spolu s manželem otevřeli obchod s počítači. Začala při škole účtovat, vést skladovou evidenci a vyřizovat administrativní záležitosti. V roce 1995 založili společnost s ručením omezeným. Obrat rostl a zaměstnanců přibývalo. S vývojem firmy rostly také její profesní zkušenosti. V roce 2010 došlo ke změně společnosti na akciovou. Od začátku byli mezi prvními, kteří zaváděli technologické novinky, díky čemuž se společnost NWT brzy ocitla v pozici nejvýznamnější technologické a inovační firmy. Jejími hlavními obory působení jsou zemědělství, stavebnictví, informační technologie a energetické úspory. Společnost patří již třetím rokem mezi 100 nejlepších firem Česka.
Dnes jako spolumajitelka a finanční ředitelka společnosti NWT s pobočkami na Slovensku, v Anglii a na Kypru řídí finance, kapitál a investice holdingu firem s obratem přes miliardu korun. Její tým vede účetnictví, vytváří daňová přiznání a účetní uzávěrky 40 společností, zpracovává mzdy pro více než 300 zaměstnanců, udržuje přidělené dotace, dojednává bankovní financování pro celý holding i zákazníky a stará se o nemovitosti a HR.
S manželem Davidem žijí v Kroměříži a vychovávají tři dcery. Společně provozují Farmu Pod Hvězdou, která je jedním z největších českých producentů medu. Podílí se také na založení mezinárodního sdružení rodinných firem, kde má na starosti sekci mládeže. Časopis Forbes Martinu Vítkovou zařadil mezi nejvlivnější ženy Česka roku 2017 a v prestižním žebříčku Hospodářských novin TOP ŽENY ČESKA 2017 ze sféry byznysu se umístila mezi prvními 25 nejúspěšnějšími ženami.

Newsletter