Hlavní událostí příštího týden bude zasedání americké centrální banky (Fed). Ta má v plánu letos provést celkem tři kola navyšování úroků. Hlavní úrokovou sazbu by měla zvýšit ve středu 21. března. Zároveň budou zveřejněny nové projekce a šéfa Fedu Jeroma Powella čeká první tisková konference. První ostrý test už nástupce Janet Yellenové ale zažil koncem února před Kongresem. Dolar týden končí pod úrovní 1,2300 EURUSD.
Dosavadní prognóza pracuje se třemi koly navyšování, přičemž nejbližší je to březnové, které je již v kurzu dolaru zahrnuto. V poslední době se však spekuluje o tom, že by americká centrální banka mohla zvyšovat sazby letos až čtyřikrát. „Dolar kolem každého loňského ´hiku´ částečně zpevnil, později ale opět přišlo oslabení,“ uvedl pro CNBC Eric Viloria, měnový stratég Wells Fargo Securities v New Yorku.
Inflace je podle Powella nízká a stabilní a osekávání bilance Fedu zatím probíhá hladce. Mzdy by měly růst rychlejším tempem a fiskální politika představuje čím dál více silnější stimul. Powell také zmínil, že volatilita nikterak nezatěžuje výhled centrální banky.
Ve Spojených státech pokračuje personální obměna administrativy Donalda Trumpa. Ke konci března z postu ministra zahraničí odejde Rex Tillerson. Vystřídá ho šéf CIA Mike Pompeo. A včera došlo také na hlavního prezidentského bezpečnostního poradce Herberta McMastera. O jeho konci se spekulovalo už ale koncem února.
Tento týden se ke kurzu koruny vyjádřil sám guvernér ČNB Jiří Rusnok, a to na jednání kulatého stolu s podnikateli v Liberci. Řekl, že koruna posílila, ale další zpevňování bude podstatně pomalejší. Tuzemská ekonomika se drží nad potenciálem, což vyvolává inflační tlaky. Prostor pro utahování politiky ČNB omezuje měnová politika Evropské centrální banky (ECB). Rusnok rovněž upozornil na to, že aktuální vývoj českých mezd je neudržitelný. Čísla z trhu práce jsou podle něj neuvěřitelná a v hospodářství působí obrovské problémy. Lidi nejsou a už není kde brát, což je také důsledek demografického vývoje. Možné zlepšení situace ale Rusnok nevidí. Jeho slova tak přispěla k očekávání, že sazby ještě letos půjdou nahoru.
Člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek v rozhovoru pro Roklen24 řekl, že poslední číslo o inflaci trochu odskočilo, ale to je spíš souhrou jednorázových vlivů, a nemělo by nás to tedy nijak vyvést z míry. Samozřejmě, stav české ekonomiky by možná vyžadoval rychlejší zpřísňování, ale v tomto směru jde o celou řada dalších vlivů.
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru v Česku zpomalil na 1,8 procenta. To bylo o 0,4 procentního bodu méně než v lednu a nejméně od listopadu 2016.
Centrální bankéři budou o sazbách rozhodovat před Velikonocemi, a to ve čtvrtek 29. března.
Uplynulý týden byl bohatý na data z tuzemské ekonomiky. Lednová čísla z průmyslu, stavebnictví i maloobchodu byla slušná. Podle ekonoma skupiny Roklen Michala Šoltése optimistická data potvrzují dobrou kondici tuzemské ekonomiky, která i na začátku letošního roku pokračuje v robustním růstu.
Lednové maloobchodní tržby pozitivně překvapily a potvrzují, že spotřebitelský sentiment tuzemských domácností zůstává silný i začátkem nového roku, uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. „Vzhledem k současnému vývoji na trhu práce a zrychlujícím mzdám však ani nejde o natolik velké překvapení. Spotřeba domácností tak bude v letošním roce patřit mezi hlavní faktory růstu tuzemské ekonomiky,“ dodal.
Zklamání se ale dostavilo dnes. Indexy výrobních cen v únoru totiž nečekaně klesly. Směrem dolů šly především ceny průmyslových a zemědělských výrobců. Naopak ceny ve stavebnictví pokračovaly v mírném růstu a výrazněji stouply ceny tržních služeb.
„Ke zklamání, které v únoru přinesla spotřebitelská inflace se tak připojily i ceny průmyslových a zemědělských výrobců. Přestože předpokládáme, že centrální banka bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat, je možné, že si v květnu vzhledem k poslednímu inflačnímu vývoji vybere oddechový čas,“ uvedl Jana Steckerová z Komerční banky.
