Hillary Clintonová – klíčové postoje a jejich dopad na odvětví


09:24 • 23. října 2016

Tagy: USA, Clintonová, prezident, volby, Ekonomika

Politická platforma Clintonové je mnohem více v souladu s tradičními standardy její strany. Tedy větší důraz na snižování nerovností ve společnosti s podporou státní intervence a regulace. Politika Clintonové se navíc evidentně přibližuje politice stávajícího demokratického prezidenta Baracka Obamy.

Klíčovými hledisky prezidentské politické platformy Clintonové z našeho pohledu jsou:

Infrastruktura

Stejně jako u Trumpa je infrastruktura i pro Clintonovou jedním z hlavních politických cílů a také oblastí, v níž se oba kandidáti nejvíc shodnou. V některých důležitých bodech se však výrazněji liší. Na základě předvolebních prohlášení lze předpokládat, že Clintonová sice své plány na výdaje do infrastruktury nastínila lépe (během 5 let celkem 275 miliard USD), ale je méně ambiciózní, co se týče rozsahu. Většina financí by měla jít ze zvýšení vybraných daní (oproti financování z dluhopisů, jak navrhuje Trump), a dále více zdůrazňuje sítě veřejné dopravy v porovnání se stěžejními celostátními projekty, které pravděpodobně přitáhnou více pozornosti (u Trumpa).

Možné dopady v oblasti investic: Stejně jako u Trumpa by i plány Clintonové ohledně navýšení výdajů do infrastruktury měly podpořit poptávky ve společnostech, které již mají zavedené jméno v oblasti veřejně financovaných stavebních projektů. Zatímco Trump by na tomto poli mohl být agresivnější, plány Clintonové zde mají, stejně jako v řadě dalších oblastí, výhodu v tom, že jsou konkrétnější. Podle odhadů Goldman Sachs by se realizací záměrů Clintonové veřejné stavební projekty každým rokem navýšily celkem o 17 % a projekty ve stavebnictví celkově potom o 3,6 %.6

Zdravotnictví

Clintonová se výrazně staví proti uváděnému „neopodstatněnému“ a „dravému“ zvyšování cen ze strany producentů léků (například společnost Mylan, která si nedávno vysloužila kritiku za zvýšení ceny přípravku proti alergii EpiPen). Plánuje s takovými případy bojovat mimo jiné vytvořením pověřené funkce spotřebitelského dohledu ve zdravotnických agenturách, která určí, zda ceny rostou neúměrně, a dále zajištěním mechanismů vymáhání, které tuto situaci napraví, včetně lepšího přístupu k levnějším dováženým alternativám a pokut pro evidentně nezodpovědné společnosti.

Možné dopady v oblasti investic: Zvolení Clintonové by mělo pro oblast zdravotnictví smíšený dopad. Navrhované snížení cen a větší dohled by jistě některé producenty léků poškodily, Clintonová by ale měla problém získat pro jakékoli razantnější změny podporu kongresu. Dále by to však znamenalo zachování Obamova zákona o dostupném zdravotnictví (Affordable Care Act), v jehož důsledku došlo prokazatelně k vyššímu pojistnému krytí pacientů a tedy i k vyšší poptávce po zdravotnických službách.

Zvýšení minimální mzdy

Oba kandidáti vyjádřili podporu zvýšení úrovně minimální mzdy ze stávajících 7,25 USD za hodinu, která se od roku 2007 nezměnila. Clintonová je však, částečně na nátlak levicovější frakce strany vedené Berniem Sandersem, na tomto poli mnohem odvážnější, prosazuje výrazné zvýšení minimální hodinové mzdy na federální úrovni na 12 USD a na místní úrovni pak ponechává prostor k vyšším sazbám. Trump se v červenci ozval s možnou podporou minimální federální mzdy ve výši 10 USD za hodinu, což je dalším příkladem jeho odchýlení od tradiční republikánské politiky.

Možné dopady v oblasti investic: Zvolení Clintonové by znamenalo méně příznivou situaci pro odvětví zaměstnávající velké množství levné pracovní síly. Například by to poškodilo restaurace a pohostinství, které by musely buď zkrátit pracovní dobu a/nebo zvýšit ceny. Národní asociace restaurací (National Restaurant Association) uvádí, že v roce 2007 po zvýšení minimální mzdy v celé federaci zvedlo 58 % amerických restaurací ceny za podávané jídlo, 41 % restaurací pak zkrátilo celkovou pracovní dobu.

Klima/energetika

Zcela naopak než její protivník Clintonová nadšeně podporuje ekologickou energii a ochranu životního prostředí. Jejím cílem je snížit během potenciálních dvou volebních období spotřebu ropy USA o třetinu, což by bylo částečně podpořeno snížením dotací pro ropné a plynárenské společnosti. Dále je proti dalším vrtným pracím na území federace a stanovila si konkrétní cíl zvýšit ve stejném období počet nainstalovaných solárních panelů v celé zemi na 500 milionů.

Možné dopady v oblasti investic: Výhra Clintonové by byla méně příznivá pro americké odvětví energetiky, včetně producentů a rafinérií, byla by však výhodná pro společnosti zaměřené na ekologickou energii, včetně společností zabývajících se solární energií. Dle výpočtů S&P by cíl v oblasti počtu solárních panelů vedl k 20% zvýšení roční popotávky3.

Přistěhovalectví

Oproti Trumpovi je postoj Clintonové k přistěhovalcům značně liberálnější. Konkrétně nesouhlasí s nedobrovolnou deportací odhadovaných 11 milionů nelegálních přistěhovalců, kteří jsou v současné době na území USA, a prosazuje vytvoření cesty k legalizaci a případně získání občanství.

Možné dopady v oblasti investic: Výhra Clintonové by zcela jistě byla příznivá pro všechna odvětví, kterých by se dotkl dopad redukce pracovní síly v návaznosti na tvrdé omezení přistěhovalců, jak navrhuje její protivník. Zejména se to týká odvětví zemědělství (zemědělství, rybolov a lesnictví), kde je podle odhadu 26 % neregistrovaných pracovníků.

Příště: Tump vs. Clintonová. Kdo je větší hrozba?

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.