Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2015 a nevyloučila ani další posun konce intevencí na koruně. Pro rozhodnutí dále korunu oslabit posunutím závazku držet ji nad určitou úrovní k euru by ale podle centrální banky bylo potřeba výrazného nárůstu protiinflačních rizik. Shrnuto: Drsné a neodůvodněné překvapení v podobě dalšího prudkého oslabení koruny nečekejte. Aktuálně koruna obchoduje kolem úrovně 27,50 Kč k euru.
Vyjádření ČNB přichází před čtvrtečním rozhodnutím bankovní rady a vydáním nové makroekonomické prognózy a v reakci na spekulace, které rozvířila vyjádření některých analytiků a přiživila bouřlivá reakce tripartity, odborů i samotného premiéra Sobotky.
V agenturách a následně médiích se v úvodu týdne objevily komentáře o možném konci intervencí ČNB až s koncem roku 2016, o rychlé slovní intervenci, srážející korunu až na 28 k euru, případně skutečném posunu intervenční hladiny od 27 korun k euru na 28 korun k euru, pokud ceny nadále budou ukazovat riziko deflace. Tyto spekulace následně přiměly Tripartitu či Svaz průmyslu a dopravy k požadavku na to, aby je ČNB jako „partnery“ zohlednila a své další kroky s nimi „konzultovala“.
ČNB srážející korunu a další třaskaviny tohoto týdne
„V posledních dnech došlo k aktivaci tématu, že by se ČR mohla připravit na devalvaci 28 korun za euro. Považujeme to za škodlivé. Odnesou to jen a jen občané,“ uvedl v pondělí šéf ČMKOS Středula. Podle něj by si lidé při přepočtu svých mezd na eura výrazně pohoršili.
Premiér Sobotka uvedl, že ČNB je nezávislá instituce, to by ale jejímu guvernérovi nemělo bránit se tripartitního jednání na podzim zúčastnit. „Dohodli jsme se sociálními partnery, že by skutečně bylo velmi zajímavé slyšet názory centrální banky a jejího guvernéra. Jde o hospodářskou politiku vlády a o určité synergie. Neznamená to žádný zásah do rozhodnutí centrální banky. Není cílem vlády, ani sociálních partnerů, abychom hovořili do jejích kompetencí. Ale přece jen tady centrální banka není na pustém ostrově, je součástí veřejných institucí, měla by vést dialog,“ řekl v pondělí premiér.
Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák podle svého pondělního vyjádření očekává, že guvernér a vedení ČNB budou ochotni nyní o případných krocích se zaměstnavateli, odbory a vládou jednat. „Loni před 7. listopadem to neudělali, mělo to zásadní dopady na ekonomiku,“ pronesl v úvodu týdne Hanák. Rozhodnutí o případném oslabení měny na 28 korun za euro by se podle něj nemělo dělat jen ze „skleněných kanceláří“, ale mělo by zohlednit běžný život a dopady na něj.
ČNB dnes reagovala na tuto mediální smršť vlastním prohlášením, podle kterého se členové bankovní rady se zástupci odborů i zaměstnavatelů po řadu let pravidelně setkávají v ČNB. „Vedle toho se od loňského listopadu konala řada dalších diskusních setkání – se zástupci podnikatelů, odborů, odborné veřejnosti i Parlamentu,“ uvedla ČNB.
Důležité je ale zejména její mírnění obav, že by nečekaně a „bez pádného důvodu“ přistoupila k dalšímu sražení kurzu koruny k euru. Sázky na to přiživila červnová stagnace spotřebitelské inflace. Takový vývoj ale ČNB dle záznamu z posledního jednání bankovní rady i červencového komentáře k vývoji inflace čekala a není pro ni překvapením, tudíž ani důvodem k razantním krokům.
Intervence nejméně do druhého čtvrtletí 2015, zopakoval Singer
ČNB: Inflace v červnu pod prognózou, prospěšnost intervencí potvrzena
