Nadvláda „hlučných“ aneb Když dumb money drtí smart money


10:02 • 31. ledna 2019

Tagy: investice, výnos, Behaviorální ekonomie, trh

Populace investorů se obvykle dělí na dvě skupiny. Ti, co se řadí do skupiny "smart money", jsou informovaní a zdatní profesionálové, kteří se svými zkušenostmi snadno vycítí ziskovou příležitost. Druhá skupina, "dumb money", často nazývaná také jako investiční publikum, pak s vidinou bezpracných zisků napodobuje investiční profesionály, vyznačuje se stádním chováním a davovou hysterií, čímž obratně přispívá k vytváření bublin na trhu. Tato myšlenka je pak spojena s teorií hlučného obchodování (noise trading).

A zatímco smart money si v době, kdy bublina začíná praskat, už dávno mnou ruce, dumb money jsou v tom až po uši. Oni vychytralí investiční profíci jsou pak obvykle ztotožňováni s institucionálními investory, kterým investiční publikum v podobě špatně informovaných a často neracionálních individuálních investorů jen stěží šlape na paty.

Nicméně v posledních letech přibývá stále více zjištění, která naznačují, že váhy se tak trochu obrací. Například v USA vydělala v průběhu let 2003 až 2016 průměrná americká domácnost na svých investicích přes 4,5 procenta ročně, zatímco diverzifikované hedgeové fondy dosáhly se stejným stupněm rizika výnosu pouze 1,6 procent.  Investiční publikum tedy předčilo profesionály téměř třikrát. 

Nový výzkum, jehož autory jsou Manapol Ekkayokkaya, Suppasit Jirajaroenying a Christian Wolff, se zase zaměřil na porovnání obchodování lokálních individuálních investorů a institucionálních investorů, a to na záznamech z thajské burzy cenných papírů. Ta funguje na plně automatizovaném základě, tedy bez specialistů, kteří by určovali nabídkové a poptávkové ceny. To pak výzkumníkům umožnilo učinit čistější závěry o obchodních rozhodnutích samotných investorů.

 

Analýza se zaměřila na porovnání srovnatelných obchodních pokynů a transakcí, ať už šlo o nákup či prodej, mezi tamními drobnými investory na jedné straně a investičními institucemi na straně druhé. To bylo možné díky jedinečnému datasetu získaného od zprostředkovatelů, který umožnil identifikovat a přiřadit každý obchod, a to zejména s ohledem na to, zda ho inicioval drobný lokální investor, místní instituce, anebo případně zahraniční investor.

Bylo přitom zjištěno, že u srovnatelného obchodu dosahují místní drobní investoři v porovnání s lokálními institucemi v průměru o 6,2 bazických bodů lepší ceny, když uskutečňují prodejní transakci, a o 4 bazické body lepší ceny, když provádějí nákup. "Tento důkaz skutečnosti, že drobní investoři provádějí obchody za lepší ceny než institucionální investoři se sídlem na stejném trhu, nemůže být vysvětlen podmínkami, které by daly drobným investorům cenovou výhodu nezávisle na jejich obchodních rozhodnutích nebo dovednostech," míní autoři.

Býčí trhy podle behaviorálních financí: Dělají z investorů šílence

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.