Vystoupení Atén z eurozóny považuje prezident Miloš Zeman za rozumné řešení řecké krize. Správnou cestou je také podle ministra financí Andreje Babiše. Finanční situace Řecka podle hlavy státu nenahrává vstupu Česka do eurozóny, čeští daňoví poplatníci by podle Zemana neměli platit za řecké dluhy. Vstup ČR do eurozóny ale přesto prezident podporuje. Ministr financí Babiš nevidí důvod, aby ČR byť jen vteřinu ručila za další pomoc Řecku. Premiér Sobotka je proti tomu, aby byl pro překlenovací pomoc Řecku aktivován evropský záchranný fond, což by českou záruku znamenalo.
Situace Řecka nepodporuje vstup ČR do eurozóny
„Pan prezident je sice i nadále přesvědčen, že Česká republika by měla vstoupit do eurozóny, ale na druhé straně plně uznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by Česká republika musela platit řecké dluhy,“ poznamenal Ovčáček.
Sobotka, Babiš: ČR nebude garantovat půjčku Řecku
„Pan prezident zastává názor, že nelze žádat od českého daňového poplatníka, aby kryl dluhy jiného státu s neurovnanou hospodářskou politikou. Proto pan prezident považuje za rozumné řešení vystoupení Řecka z eurozóny,“ uvedl dále Ovčáček. Podotkl také, že není rozumné spoléhat na sliby Řecka, protože opakovaně nevyřešilo své problémy na rozdíl od jiných zemí.
Proti zárukám, které má ČR nést měrou svého podílu na rozpočtu Evropské unie za řeckou překlenovací pomoc v očekávaném rozsahu kolem 12 miliard eur, se postavili český premiér Sobotka i ministr finanční Babiš. Ten dnes v Bruselu zopakoval, že ČR tuto zátěž nechce nést. Je zde tendence zavléci země, stojící mimo eurozónu, do pomoci Řecku. Nevidím důvod, proč bychom to měli byť jen vteřinu dělat. Jsem přesvědčen, že Řecko mělo opustit eurozónu. Je otázkou, zda drastická opatření vůbec schválí řecký parlament a co se bude dít dál, reagoval Babiš.
Řecko nemůže ani reformami dluhy splatit. #Grexit a odpuštění dluhu budou nutné. Ať přijmou odpovědnost ti, kdo jim lehkomyslně půjčili.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 12. Červenec 2015
Za půjčky z EFSM ručí všechny země EU, podíl ČR na něm by byl 1,13 procenta. „My jsme si mysleli, že EFSM už je mrtvý nástroj. Evropská rada se dohodla na tom, že po roce 2013 už by nemělo být používáno,“ řekl Sobotka českým médiím v Evropském parlamentu, kde se dnes shodou okolností účastní konference související s nynějším českým předsednictvím Visegrádské skupiny.
Atény budou o reformách hlasovat ve středu
Členské země eurozóny se v pondělí dohodly na tom, že Řecko bude moci začít jednat o třetím programu pomoci ze záchranného fondu eurozóny. Podmínkou je rychlé zahájení tvrdých reforem. O situaci v jihoevropské zemi budou jednat i ministři financí celé EU.
První balík klíčových reforem, kterými eurozóna podmiňuje novou pomoc zadluženým Aténám, budou řečtí poslanci schvalovat ve středu po 23:00 SELČ. S odvoláním na informace z vládních kruhů o tom informovala řecká státní televize ERT s tím, že hlasování potrvá asi hodinu. Na programu jsou podle agentury DPA mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, zrušení předčasných důchodů či další snížení některých penzí.
Babiš: Koruna posiluje, na nás Řecko nedopadá
V pondělí se země eurozóny předběžně dohodly s Řeckem, že mu poskytnou další záchranný program z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je unijním krizovým nástrojem. Samotná jednání o pomoci začnou podle dohody až poté, co Řecko schválí některá reformní opatření. Lhůta pro takový krok byla stanovena na středu.
Předpokládá se, že řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi s prosazením dalších úsporných opatření pomůže opozice, neboť ministerský předseda čelí ve své levicové straně SYRIZA odporu některých členů. Ti tvrdí, že Tsipras v Bruselu přijal diktát eurozóny, čímž kapituloval na původní záměry skončit s utahováním opasků. Tsipras o dohodě z Bruselu hovoří jako o příležitosti, která Řecku znovu pomůže nastartovat hospodářství a zachovat si společnou evropskou měnu euro.
