Česko je takovým inkubátorem, zdrojem skvělých vývojových firem. Vnímáme, že startup firmy ještě neprorazily tak, jak si představujeme. Serveru Roklen24 to řekl viceprezident Mastercard pro ČR, SR a Rakousko Richard Walitza. „Snažíme se pro všechny různé oblasti najít ideální řešení pro zaplacení a pro zjednodušení jak na straně obchodníka, tak na straně zákazníka. To jsou hlavní oblasti, na kterých pracujeme,“ dodal.
Mastercard je přidruženým členem České FinTech asociace. Co pro Vás osobně FinTech jako takový znamená?
Pod pojmem FinTech si každý představuje trochu něco jiného. Z našeho pohledu to jsou nové startupové firmy, které se snaží prosadit různé inovace v oblasti finančního sektoru. V řadě zemí se setkáváme s velmi zajímavými projekty, které možná standardní banku nebo naši firmu ani nenapadnou. Jsou to opravdu „out-of-the-box“ řešení, která se snaží najít „niche“ a to vše doplnit skvělým uživatelským rozhraním. Vidíme spoustu mobilních aplikací, které jsou schopny nabídnout mnohem širší mobilní bankovnictví, než poskytují standardní bankovní firmy dnes.
Vidíte rozdíly v jednotlivých zemích? Liší se FinTech dle regionu, že by třeba v ČR převažovaly jisté startupy?
Úplně se to říct nedá. Česko je takovým inkubátorem, zdrojem skvělých vývojových firem. Může být nějaká firma berlínská nebo z Curychu, která si nakonec nechá realizovat projekty v Praze, Brně či Ostravě. Nelze to úplně zjistit. V Evropě jezdíme do různých oblastí. V Berlíně máme Start Path. To je naše startup řešení, kdy pomáháme FinTech firmám propojit se s budoucími partnery a bankami. Tam se často stává, že po delších diskusích zjistíte, že původně berlínská firma vyrábí nebo vyvíjí nová řešení v Brně, Bratislavě a dalších městech v Čechách a na Slovensku.
Vidíte nyní nějaký boom startupů?
Systém Start Path, který je celosvětový a spojuje Fintech startupy s normální komerční sférou, běží už třetí rok. Mimochodem, Mastercard právě zahájil příjem přihlášek pro letní vlnu Start Path, která je přístupná pro startupy v pokročilejší fázi rozvoje a týká se i České a Slovenské republiky. Přihlášky lze zasílat do neděle 23. dubna 2017. Vnímáme, že startup firmy ještě neprorazily tak, jak si představujeme. Tématem jsou takzvané směrnice PSD2 , kdy různé firmy budou moci přistupovat, samozřejmě s povolením koncového uživatele, k datům, která dnes výlučně drží bankovní subjekty. Tam vzniknou většinou mobilní aplikace, které přinesou nějakou přidanou hodnotu oproti stávajícím řešením, která známe.
Co vlastně přinese směrnice PSD2, která by měla být zavedena od ledna 2018?
Je to věštění z křišťálové koule. Zatím se nám příliš nedaří, protože vnímáme dvě věci. Finančnictví je konzervativní. Jakmile jde o peníze, tak spousta lidí začne být obezřetná, s kým opravdu sdílet a komu dávat povolení k přístupu k účtům atd. Nemůžeme úplně říct, že to zaujme většinu uživatelů. Najde se ale určitě část osob, která si ráda vyzkouší něco nového. Podle nás tedy nepůjde o řešení pro celý trh. Pokud se startupy nespojí s nějakou silnou značkou, která má u zákazníků velkou důvěru, přeci jen se jedná o osobní finance, tak to nevnímáme jako jednoduché.
V Česku je přes 11 milionů platebních karet, z toho sedm milionů provozuje Mastercard. Jak se budou podle Vás platby s kartami v budoucnu vyvíjet?
Bavíme se samozřejmě o fyzických kartách. Většina z nich, téměř 99 procent, je dnes bezkontaktních. Česko patří ke špičce bezkontaktních plateb. Následuje nás Polsko a Slovensko. Kolem 80 procent všech karetních transakcí je dnes bezkontaktních. Nejedná se jen o částky do 500 Kč, ale samozřejmě i o částky mnohem vyšší. Budoucnost je v takzvané digitalizaci plastových platebních karet – to znamená jejich virtualizaci z fyzických peněženek do osobních mobilních zařízení.
Čím si vysvětlujete dosažené výsledky?
Byla to velmi dobrá souhra a spolupráce mezi bankovními subjekty v ČR. Jak ze strany vydavatelů, kteří začali ve velkém množství vydávat bezkontaktní platební karty, tak obchodníků, kteří investovali do bezkontaktních terminálů. A samozřejmě edukace na straně obchodníků a značná informovanost pokladních, které se už předem zajímají: „Máte pípací kartu?“. To už jsme vnímali od roku 2011, kdy to celé začínalo. Tehdy jsem ještě pracoval v Telefónice a museli jsme přesvědčovat pokladní, aby platební kartu vyzkoušela. Dnes je to samozřejmost. Taxikář vezme kartu a mává s ní nad terminálem automaticky. Pak zjistí, že je to třeba zahraniční karta, která to neumí. Edukace je značná, ve srovnání třeba s Rakouskem. Nebo s Německem, kde „bezkontakt“ teprve začíná.
Pokud se bavíme o fyzických kartách, tak dosahujeme sedmi milionů fyzických karet. Velmi oblíbené jsou nálepky. Spousta lidí je má jako přívěšek, nebo si je nalepí přímo na telefon, případně je nosí spolu s klíči. Vidíme nástup mobilních platebních karet pro chytré telefony s Androidem, kde si lze uložit platební kartu. Připravují se další řešení – Samsung, Apple. Můžeme platit s hodinkami i náramky. „Bezkontakt“ se velmi rozšiřuje.
A je něco dalšího kromě fyzických karet?
Kromě fyzických karet přichází digitalizace pro takzvané vzdálené platby, kde vidíme skrytý obrovský potenciál počtu transakcí platební kartou. Můžete platit čím dál více mobilním telefonem, ale ne přiložením ke kontaktnímu terminálu, ale tím, že se přiblížíte k pokladně. Buď scanujete QR kód, nebo používáme takzvaný iBeacon. Aplikace pozná, že jste třeba u čerpací stanice. V telefonu si vyberete, že chcete u stojanu natankovat za 2500 Kč, a uděláte předautorizaci. Vystoupíte z vozidla, natankujete a po dokončení čerpání Vám přijde už přímo do mobilní aplikace účtenka, kterou si můžete jednoduše odeslat na svůj e-mail.
Jsou to řešení, která jsou schopná překonat i tu bezkontaktní část. Například u čerpacích stanic. Pro ně jsou investice do samoobslužných terminálů velmi nákladné. Musíte postavit venkovní terminál, který je schopen akceptovat bezkontaktní platby. Máme možnost přímo z mobilní aplikace ovládat technologii na čerpacích stanicích a tím ušetřit náklady třeba pro provozovatele čerpací stanice nebo mycí linky. Tam vidíme další rozvoj, kdy platební kartu můžete používat tím, že přiložíte mobil, pokud je bezkontaktní, k platebnímu terminálu.
Nebo si přímo z nějaké aplikace objednáte občerstvení nebo jízdenku. Přijde Vám to přímo do mobilního terminálu. Tam spatřujeme další rozvoj do budoucna. Říkáme tomu platby na dálku. Nepotřebujeme terminál, nemusíme čekat frontu třeba v McDonald´s. Přímo z mobilní aplikace si objednáváme nějaký burger, pošleme objednávku do pokladního systému, kterou provozovatel uvidí. A pak se v mobilu objeví číslo objednávky, která bude za minutu hotová. To je další významnější trend, který přichází.
Credit card with a fingerprint sensor revealed by Mastercard https://t.co/aOzaPfzcim
— BBC News (World) (@BBCWorld) 20. dubna 2017
Mastercard chce v ČR zavádět autorizaci plateb přes selfie. Co od služby čekáte?
Je to využití biometrie. Polovina lidí si nepamatuje své PINy, každý Vás nutí mít jiné PINy pro různé systémy. Mnoho lidí používá stejné PINy, a pokud se jeden prolomí, jednoduše se tím prolomí další. Biometrie je mnohem bezpečnější. Vnímáme, že u vyšších částek, kdy chcete platit, tak nechcete čekat na nějaký 3D secure a příchod potvrzovací sms vydavatelské banky, kterou musíte přepsat. To bude jeden z formátů, jak identifikovat uživatele, aby potvrdil vyšší částku platby.
A tato služba už někde funguje?
Funguje v Nizozemsku i USA, kde byla testována již v loňském roce, kde jsme se na základě dosažených výsledků rozhodli pro její rozšíření do dalších zemí Evropy. Tuto službu chceme ve spolupráci s našimi partnery představit i v České republice například prostřednictvím peněženky Masterpass. Uvidíme, kolik zákazníků bude chtít tuto službu nějakým způsobem využít. Autentikace pomocí tváře je alternativou k otisku prstu, kterou si uživatelé volí primárně v případech, kdy zařízení není vybaveno čtečkou otisku prstu.
Firma Mastercard loni v listopadu oznámila plán na spuštění platformy umělé inteligence, tzv. chatovacích robotů (chatbotů), s nimiž budou spotřebitelé moci komunikovat, spravovat transakce, řídit finanční záležitosti a nakupovat prostřednictvím textových zpráv. Jaký úspěch má tato služba?
Můžete buď mluvit, nebo psát. Když jedete autem, tak je pro Vás lepší komunikovat ústně s robotem. Může pro Vás třeba objednávat hotel nebo letenku. V řadě anglických verzí dokonce nepoznáte, že se jedná o robota. Pokud mluví a máte možnost si rezervovat konkrétní hotel, tak Vám třeba nadiktuje poslední čtyři místa Vaší platební karty. Případně můžete komunikovat živě přes sms. S někým si chatujete jednoduché informace jako „Zabukoval jsem pro Vás večeři v hotelu XY. Tato částka. Souhlasíte?“ Toto vnímáme jako povedenou službu právě třeba pro lidi, kteří někam cestují a nechtějí nikam volat. Vidíme narůstající novou generaci, která raději komunikuje pomocí textových zpráv místo telefonování nebo schůzek.
Jaký je Váš názor na využití kybernetických měn, konkrétně bitcoinu?
Je to zajímavá technologie. Co se týče bitcoinu, tak to vidím podobně jako se startupy. Je to oblast pro nějakou část uživatelů, která se nebojí a ráda vyzkouší něco nového, inovativního. Má to samozřejmě hodně předností co se týče rychlosti a bezpečnosti. Na druhou stranu je to naprosto neregulovaná oblast, která se nemusí líbit ČNB nebo ECB. Nemáte kontrolu nad tím, kdo platí komu a za co.
Generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Miroslav Lukeš prý v únoru na CEE Innovation & Startups Forum uvedl, že Mastercard sleduje Darknet. Asi dva lidé z firmy sledují transakce.
Darknet je část ledovce, kterou nevidíte. Pokud mám správné informace, tak má asi 300 tisíc uživatelů. Jsou to stránky, na kterých můžete nalézt zajímavé věci. Jsou země, kde máte přístup k opravdovým informacím pouze na Darknetu. Pokud bude čím dál více regulovaný běžný internet, tím více lidí bude možná hledat informace na Darknetu. Darknet jako takový nevidím jen jako negativní oblast. Možná narážíte na to, že lidé můžou přes bitcoin platit za nelegální zbraně, vyjednávat si kriminální činy právě v Darknetu, ale tam najdete vlastně všechno.
Můžete odkrýt některé novinky, které Mastercard připravuje?
Připravujeme řešení pro různé obchodní platformy. Přinášíme zákazníkům zjednodušení při nakupování. Začali jsme oblastí čerpacích stanic, kde nemusíte vystupovat z vozidla, odbavíte se jednoduše a přímo ve voze pomocí platební služby Masterpass ve svém mobilu načtením QR kódu na výdejním stojanu.
Pro které čerpací stanice toto řešení připravujete?
Začali jsme s čerpacími stanicemi Shell v ČR a připravuje se spuštění i na Slovensku. Testujeme Globus čerpací stanice a chystá se zavedení do dalších osmi zemí. Jde o řešení pro lidi, kteří spěchají. Nebo pro ty, co nechtějí jít na pumpách i nakupovat jiné zboží. Nebo pro ty, co mají malé dítě v autě. Na druhou stranu je to oblast, která ušetří obchodníkům investice do venkovních terminálů. Jak jsem již zmínil, děláme také řešení pro gastronomii, kdy jste schopen právě z mobilní aplikace komunikovat a posílat objednávku přímo do pokladního systému. Nemusím stát frontu, abych řekl, že chci burger nebo pizzu. Pošlu to do pokladního systému, restauratér vidí, že mám zaplaceno. Jenom si vyzvedávám zboží nebo si jej beru s sebou a odcházím. Pak je to samozřejmě parkování a vše, co je spojeno s automobilovým průmyslem – dobíjení elektrovozidel, půjčování vozidel. Snažíme se pro všechny různé oblasti najít ideální řešení pro zaplacení a pro zjednodušení jak na straně obchodníka, tak na straně zákazníka. To jsou hlavní oblasti, na kterých pracujeme.
