Tři argumenty proti zlatu a proč jsou to nesmysly


20:38 • 4. října 2017

Tagy: Zlato, investice, ekonomie, finanční krize

Zlato má tu výhodu, že se jeho cena pohybuje víceméně inverzně vzhledem k akciovým trhům, a tak se může stát bezpečným přístavem v případě vypuknutí finanční krize. Díky jeho omezenému množství a určité představě vnitřní hodnoty však stále mnoho ekonomů nostalgicky vzpomíná na časy, kdy zlato plnilo spíše funkci peněz než funkci investice. Jaké však dnes existují argumenty proti zlatu a zlatému standardu?

V rámci odborné veřejnosti se lze setkat v zásadě se třemi hlavními argumenty proti zlatu jakožto penězům. A proč jsou všechny tři nesmyslné? To se snažil vysvětlit James Rickards ve svém článku na Daily Reckoning Australia.

Pojistka proti finančnímu kolapsu? Bitcoin vs. zlato

Pro náš finanční systém není zlata dostatek

Pokud byste mezi odborníky prohlásili, že byste se rádi vrátili ke zlatému standardu, kdekdo by vás upozornil, že to není možné, jelikož pro podporu globálního finančního systému není zlata dostatek. Jinými slovy, v relaci k papírovým penězům celého světa a nafouklým rozvahám všech bank a finančních institucí je zlata příliš málo.

Podle Rickardse je však tento argument holý nesmysl. To, co je na zlatu v tomto případě kritizováno, je jeho prominentní vlastností, díky které není možné jeho hodnotu inflačně snižovat. Omezené množství zlata je navíc kompatibilní s jakkoliv velkou měnovou zásobou. Jde jen o to, aby zlato dosáhlo své správné ceny. Pokud by bylo zlata vzhledem k celkovému množství peněz málo, pak by jeho cena v peněžním vyjádření musela vzrůst.

Zlato by nestačilo světovému obchodu

Druhým argumentem vznášeným proti zlatu je to, že nemůže podporovat expanzi světového obchodu, protože růst jeho nabídky je příliš pomalý. Zatímco množství zlata se pomocí těžby zvyšuje asi o 1,6 % ročně, světové hospodářství roste v průměru zhruba o 3-4 % za rok. Zlatý standard by tak nevyhnutelně musel vést k deflaci.

 

Rickards však namítá, že centrální banky by mohly získat větší množství zlata, aniž by muselo dojít ke zvýšení těžby. Množství kovu, které je v rukou měnových autorit, je asi 35 tisíc tun. Celkové množství zlata na světě však čítá zhruba 180 tisíc tun. Centrální banky by tak mohly získat mnohem více žlutého kovu ze soukromých rukou, a to za peníze, které by si klasicky vytvořily z ničeho.

Zlato nemá žádný výnos

Třetí argument, a sice že zlato nenese majiteli žádný výnos, je podle Rickardse pravdivý. A také to tak podle něj má být; zlato totiž není investice, zlato jsou peníze. Pokud chcete výnos, musíte podstoupit riziko. A pokud podstupujete riziko, pak už to nejsou peníze, nýbrž investice. I takový bankovní vklad, který vám nese mizerný půlprocentní roční výnos, je investicí, jelikož to již není „vaše“, nýbrž závazek komerční banky k vám (kterému přirozeně nemusí dostát). Peníze nemají vydělávat, nýbrž mají uchovávat bohatství. Tak, jak to dělá zlato.

Jak vydělat na zlatu a stříbru? Víme, kdy nakupovat

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.