Včerejší den se v případě koruny nesl nejprve ve znamení relativního klidu, který však v odpoledních hodinách vystřídal výprodej. U eura jsme zase byli svědky poměrně intenzivního zpevnění, a to o více než půl procenta. Které události trhem zahýbaly a které nikoliv?
Zaměříme-li se na domácí dění, klíčovou událostí včerejšího dne byl předběžný odhad tempa růstu HDP za třetí kvartál. Data Českého statistického úřadu ukázala, že česká ekonomika za třetí kvartál rostla meziročně tempem o velikosti 5 %, přičemž očekáváno bylo 4,7 %. Mezikvartálně pak bylo dosaženo 0,5 % při predikci 0,3 %.
ČSÚ ke zveřejněným číslům dodal, že k meziročnímu růstu přispěly rovnoměrně všechny hlavní výdajové složky HDP. „Na růstu domácí poptávky se podílela stabilně rostoucí spotřeba domácností a pokračující růst investičních výdajů. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství, především průmyslu, ale i odvětvím služeb,“ stojí ve zprávě úřadu. Detailnější popis struktury růstu přinesou až zpřesněné odhady, které budou zveřejněny v prosinci.
Česká ekonomika šlape, čísla za 3Q překonala očekávání
Některé odhady pracovaly s představou, že pokud by v případě HDP bylo dosaženo výrazně lepších čísel (naznačujících přehřívání ekonomiky), jednalo by se o možný popud k tomu, aby se bankovní rada ČNB zamyslela nad svým plánem zvyšování sazeb. Pravdou však je, že výsledek 5 % meziročně byl zcela v souladu s prognózou ČNB (nejednalo se ani o kdovíjak výrazně lepší číslo, než trh očekával), tudíž i nadále platí, že s dalším utahováním měnové politiky nemusí centrální banka nikterak spěchat. Další „akce“ bychom se tak měli dočkat až během příštího roku.
„Růst HDP mírně překonal očekávání trhu, nikoliv však predikci centrální banky. Vzhledem k tomu, že jsou zveřejněná data v souladu s prognózou ČNB, je nepravděpodobné, že by došlo ke změně výhledu měnové politiky,“ okomentoval včerejší data ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Za celý letošní rok by tak výkon domácí ekonomiky měl atakovat hranici pěti procent. Možné riziko pro vývoj v příštím roce pak představuje politická, povolební, nestabilita,“ dodal.
Suma sumárum, koruna v návaznosti na data zpevnila krátce k 25,53 za euro, kde se však neudržela na dlouho. V průběhu dne se domácí měna vrátila zpět k otevírací hodnotě kolem 25,56 za euro, přičemž odpoledne přišla výprodejová vlna, která kurz posunula až nad 25,60 EURCZK. Tento posun se dá přisoudit nervozitě na trzích (například tzv. index strachu Vix se dostal na více než měsíční maximum, investoři se tak vrhli z akcií na bezpečnější dluhopisy), která se projevila ve výprodeji rizikovějším měn, tedy na koruně, polském zlotém a maďarském forintu.
Situaci nezachránil ani viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který pro server E15 řekl, že si dovede představit, že na prosincovém zasedání bankovní rady zvedne ruku pro vyšší sazby. Podle Hampla je růst domácí ekonomiky udržitelný, rovnovážný a odpovídá povaze ekonomiky. Na druhou stranu, změna očekávaní ohledně toho, jak můžeme bohatnout (pomaleji, než tomu bylo například před krizí), by dle centrálního bankéře mohla znamenat i to, že se ekonomika již teď přehřívá.
„Čísla vesměs potvrzují, že se naplňuje naše prognóza a také že je možné, že inflačních tlaků může být trochu víc,“ řekl Hampl pro E15. „Taková alternativa by pak volala po trochu rychlejším růstu sazeb. Umím si tedy velice dobře představit, že budu příští měsíc zvedat ruku pro zvýšení sazeb. A to o čtvrt procentního bodu, což odpovídá hladkému návratu k normální měnové politice,“ dodal.
Na korunu i po těchto slovech i nadále působí nervozita na trzích. Aktuálně se obchoduje ještě slabší, a to na 25,62 za euro.
Ještě akčnější byl včerejší vývoj kurzu eura vůči dolaru, kde jsme byli svědky zpevnění evropské měny až k hranici 1,176 EURUSD. Aktuálně se nacházíme na ještě vyšších hodnotách kolem 1,181 EURUSD.
V neprospěch dolaru i nadále hraje nejisté dění kolem očekávané daňové reformy. Byť americké měně na začátku týdne pomohl patrný nárůst výnosů státních dluhopisů, nestačilo to na včerejší evropská data.
Prvním motorem eurových zisků bylo německé HDP, které za třetí kvartál zrychlilo z 0,6 % na 0,8 % mezikvartálně (meziročně pak posun činil z 1 % na 2,3 %), přičemž největším tahounem těchto čísel byl export a investice. V rámci Německa byl rovněž zveřejněn i index ZEW ekonomických podmínek, který v listopadu dosáhl 88,8 bodu, zatímco očekáváno bylo 87 bodu.
Jako další pak přišla souhrnná data z eurozóny, jejíž HDP za poslední kvartál dosáhlo dle očekávání 2,5 % meziročně a 0,6 % mezikvartálně. Podle Agentury Reuters má tak eurozóna nakročeno k tomu, aby její růst dosáhl nejlepšího výsledku za zhruba dekádu, a to díky silnému trhu práce, rostoucímu exportu a výrazným investicím, které by letos mohly zažít nejlepší rok od r. 1999.
Z dalšího dění je možné zmínit konferenci centrálních bankéřů, kterou ve Frankfurtu pořádala Evropská centrální banka. Akce se zúčastnili zástupci hlavních měnových autorit, a to šéfka Fedu Yellenová, guvernér ECB Draghi, guvernér Bank of Japan Kuroda a šéf Bank of England Mark Carney. Byť tato akce přinesla zvučná jména, ani jeden z centrálních bankéřů neřekl nic, co by výrazně ovlivnilo devizové trhy. Hlavním tématem bloku výše zmiňovaných expertů byla především komunikace centrálních bank ohledně provádění měnové politiky (včetně tzv. forward guidance).
Co se týče dnešního dění, z domácí ekonomiky nepřijdou žádná data. Ze zahraničí se dočkáme například míry nezaměstnanosti Velké Británie, obchodní bilance eurozóny a především inflace a maloobchodu Spojených států.
