Digitální Indie aneb jak se žije v zemi bez hotovosti


18:04 • 23. listopadu 2017

Tagy: Indie, hotovost, platební karty, platební systém, kriminalita, Ekonomika

Proč hledat po kapsách drobné či přepočítávat, zda vám v obchodě vrátili správně? Ať už si chcete koupit cokoli a kdekoli, stačí karta nebo chytrý telefon. U nás možná hudba vzdálené budoucnosti. V Indii realita. Jak se v takovém prostředí žije?

Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Marvin Graewert, německý nezávislý novinář, který v současnosti studuje na Asian College of Journalism v indickém městě Chennai a který na serveru Orange by Handelsblatt popsal postřehy ze svého života v Indii.

Digital India

Tak třeba v taxíku. Dvacetiminutová jízda, 80 rupií. Marvin vytahuje bankovku v hodnotě 500 rupií, to je v přepočtu asi 166 korun. Zbytečně. Taxikář nemá na vrácení. A peníze nemají ani jeho spolujezdkyně v hromadném taxíku. Postarší dáma na sedadle spolujezdce platí kreditní kartou, mladá žena v tradičním hábitu si skenuje QR kód na svůj chytrý telefon. „That´s digital India,“ směje se při vystupování z vozu na mladého žurnalistu z Evropy. Zatímco v Evropě se teprve pomalu začínají prosazovat digitální jízdenky, v indických velkoměstech přijímá platby mobilním telefonem již i ten nejtitěrnější stánek.

Bez peněz ze dne na den

Má to však svou cenu. Přechod na bezhotovostní společnost, známý jako demonetizace a motivovaný snahou zabránit korupci a vyhýbání se daním, proběhl v Indii naprosto bezprecedentním způsobem. Loni v létě prohlásila vláda premiéra Narendry Modiho ze dne na den všechny bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií za neplatné, čímž stáhla z oběhu kolem 86 % celkové hotovosti. Zrušené bankovky bylo možno vyměnit v bankách jen při doložení řádně odvedených daní.

Demonetizace: Mají vyspělé státy následovat Indii?

Tento krok obrátil život mnoha Indům doslova vzhůru nohama. Nucená výměna bankovek nejprve způsobila dlouhé fronty před bankami, zvýšené předzásobování domácností a nepokoje s mnoha mrtvými. Později také výpovědi a klesající mzdy, protože především malé a střední firmy po zrušení hotovosti nemohly růst tak, jak se čekalo.

Téměř všechny bankovky, které byly prohlášeny za neplatné, byly již vyměněny. Ale nestalo se to přes noc. Trvalo téměř šest měsíců, než si lidé mohli vyměnit své úspory a než se bankomaty vypořádaly s bankovkami s vylepšenými bezpečnostními standardy. „Dostat se k hotovosti bylo opravdu mistrovským kouskem,“ podotýká Graewert.

Nevýhody převažují nad výhodami

Velká města se s novou situací již vyrovnala. Ale přesto, že bezhotovostní ekonomika bezesporu přináší mnoho výhod, možností a pohodlí při placení, které v Evropě může u řady především mladých lidí vyvolávat nadšení, Indové, kteří v ní žijí, toto nadšení zrovna nesdílí. Mnozí studenti, se kterými Graewert na své univerzitě hovořil, sdílí naopak spíše názor svého spolužáka, 23letého Vishwama, že negativní důsledky převažují nad pohodlím. „Přesto ani on se nevyhne tomu, si po společné večeři s přáteli rozdělit posléze útratu mezi sebou v digitální formě,“ podotýká Graewert.

Zrušte hotovost a zachraňte chudé!

Chudší lidé však podle Graewerta tuto digitální Indii ještě ani nepoznali. V indických regionech, které tato reforma zasáhla nepřipravené, se dosud žádné digitální platební systémy neetablovaly. „Jak také? Přeci jen 70 procent obyvatelstva nevlastní žádný smartphone,“ píše Graewert.

Stálo to za to?

Demonetizace navíc ochromila vývoj indické ekonomiky a tamní analytici se stále nedokáží shodnout na tom, jak dlouho bude ještě trvat, než se země z tohoto šoku zotaví. Indický ekonom Subramanian Swamy prý demonetizaci dokonce označil jako nejhorší politickou katastrofu od indické nezávislosti. Za katastrofu zákaz hotovosti nedávno označil dokonce i bývalý ministr financí z vládní strany.

A výsledek? „Černé peníze jsou tu pořád,“ bilancuje situaci po roce Graewert. Cituje přitom indický list Hindustan Times, podle kterého subjekty provozující nějakou nelegální činnost drží jen šest procent všech peněz, které zatají finančním úřadům, v hotovosti. To podle něj znamená, že 94 ze sta rupií, ze kterých tito lidé nechtějí platit žádné odvody, drží především ve formě nemovitostí nebo firem, které na své oficiální adrese mají jen poštovní schránku.

Rupie zahoďte, v Indii teď frčí bitcoin

Kdo na tom vydělal?

Jasné je podle Graewerta jen to, že poslední rok pomohl k obrovskému vzestupu bezhotovostním platebním systémům typu PayTM. Možností, jak za nákupy a účty platit, v současnosti v Indii existuje bezpočet. Největší boom podle něj zažili poskytovatelé digitálních peněženek v chytrých telefonech. „Není divu, že se nyní na tomto obrovském trhu, kde je většina obyvatel mladší třiceti let, chce angažovat i Google se svou speciálně pro Indii vyvinutou e-wallet,“ říká německý student.

Chodící peněženky

I to však možná podle něj do budoucna nebude potřeba, neboť dle smělých plánů jednoho státního institutu by se sami Indové měli do roku 2020 proměnit v chodící peněženky a platit své nákupy otiskem prstu či nascanováním oční duhovky.

„A předpoklady pro to nejsou špatné. Už nyní se mnozí Indové více či méně dobrovolně k placení otiskem prstu zaregistrovali,“ říká Graewert s tím, že indická hotovost tak pomalu spěje ke svému úplnému konci.

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.