Čínská pomoc Evropě. Bojí se „rudý drak“ propadu eura?

Evropské centrální banky se potýkají s dlouhodobým dluhopisovým problémem. Od března letošního roku musí totiž, ve snaze podpořit skomírající evropskou inflaci a ekonomický růst, měsíčně skupovat vybraná dluhová aktiva o hodnotě 60 miliard euro. Zádrhel ale spočívá v tom, že těch „nejkvalitnějších“ dluhových cenných papírů je velmi málo. Situace se má změnit, a to díky čínské centrální bance.

Evropská centrální banka koncem prvního čtvrtletí zavedla tzv. program kvantitativního uvolňování (QE). V jeho rámci evropské banky nakupují dluhové instrumenty, aby tak do ekonomiky dostaly volnou likviditu, jež by ve výsledku měla podpořit nejen ekonomický výkon regionu, ale především trvale nízké tempo růstu cenové hladiny. Parametry jsou nastaveny jasně, minimálně do září 2016 musí být skoupeny dluhopisy o hodnotě 1,1 bilionu euro.

Vzhledem k tomu, že banky mají zájem nakupovat především ta nejbezpečnější aktiva, je největší poptávka po německých dluhopisech. Faktem ale je, že jejich množství v oběhu je omezené, a proto je jejich cena vysoká a výnos nízký. Na pomoc Evropě v tuto chvíli přispěchala Čína. Centrální banka druhé největší ekonomiky světa se prostřednictvím Státního úřadu pro správu deviz rozhodla hromadně prodávat německé bundy, díky čemuž evropským bankám alespoň částečně odpadlo nekonečné hledání bezpečných míst, kam je možné „zaparkovat“ dodatečnou likviditu.

Dle informací serveru Financial Times musí německá centrální banka měsíčně nakoupit bundy o hodnotě zhruba 10 miliard euro. To se ale dle neoficiálních zdrojů ukázalo vzhledem k omezené emisní činnost německé vlády jako problém. Bundesbance tak nezbývá nic jiného než hledat potenciální prodejce všude po světě, a to včetně Číny, uvedl pro FT anonymní zdroj. Lidová banka tak jednoduše využila vysokých cen, aby uspokojila poptávku a zároveň si pomohla k vyšší výnosnosti vlastního portfolia.

„Čínský prodej německých dluhopisů rozhodně pomůže evropskému programu kvantitativního uvolňování. Přesně tohle je situace, kdy se zájem Evropské centrální banky a Čínské lidové banky vzájemně doplňuje,“ řekl pro Financial Times Eswar Prasad, bývalý šéf čínské divize Mezinárodního měnového fondu a současný ekonom Cornellské univerzity.

Prodej ze strany Číny přišel v ten pravý čas. Evropská centrální banka při svém posledním zasedání uvedla, že v prosinci přehodnotí současnou podobu QE. Experti očekávají, že vzhledem ke stále skomírající inflaci i ekonomickému vývoji přistoupí evropská měnová autorita buďto k prodloužení trvání programu či ještě navýší objem kupovaných aktiv.

Dá se tak čekat, že by cena německých dluhopisů mohla ještě více stoupnout, zatímco evropská měna dále oslabit. Právě druhá zmiňovaná věc by mohla poškodit Čínskou lidovou banku, jelikož ta drží své rezervy v amerických dolarech. Euro vůči americké měně za poslední rok odepsalo bezmála 12 %. Jakmile ECB rozšíří QE, dá se tedy čekat, že se toto číslo ještě vyšší a čínská měnová autorita za získaná eura z prodeje bundů obdrží mnohem méně amerických dolarů.

Právě takový vývoj by byl pro Čínu nežádoucí, jelikož se dlouhodobě potýká odlivem rezerv. Od června 2014 se jejich objem snížil z 4 bilionů dolarů na 3,5 bilionu ke konci září 2015. Stalo se tak vinou ekonomického zpomalení země, výrazného propadu akciových trhů a zcela nečekaného a umělého oslabení jüanu.

Čínský jüan posílil nejvíce za 10 let. Intervence?

Prodej zahraničních dluhopisů jakožto vysoce likvidních aktiv by tak mohl pomoci snížit tlak na další oslabení čínské měny. Právě k potlačení devalvačních tlaků Čínská lidová banka dlouhodobě využívala zahraniční rezervy, což zahrnovalo především prodej amerických státních dluhopisů. I přesto, že struktura čínských rezerv je tajná, některé odhady mluví jasně. Tao Wang, specialista na čínskou ekonomiku ze společnosti UBS, míní, že asijská země drží zhruba 1,4 bilionu dolarů v amerických dluhopisech a 729 až 800 miliard dolarů v převážně evropských, japonských a britských dluhopisech. Zbytek jsou pak firemní bondy a některé americké akcie.

Jakmile by tedy evropská měna dále oslabila, pocítila by tento posun i samotná Čína. Dá se tak spekulovat, že vyjma zhodnocení portfolia může mít Čínská lidová banka zájem i na dalším neoslabování evropské společné měny. Faktem ale je, že Evropská centrální banka se bude řídit výhradně ekonomickou situací v regionu a vzhledem k tomu, že dle oficiálních vyjádření nebyl dosud pozorován žádný nedostatek v oblasti kupovaných bondů, zůstává prostor pro další uvolnění evropské měnové politiky stále otevřen.

 

Newsletter