Energetické strojírenství je zmražené a půjde dolů. Týká se to jak klasického, tak jaderného energetického strojírenství. Politické hrátky kolem jádra za posledních třicet čtyřicet let tuto technologii totálně poškodily. Ztratili jsme desítky let vývoje. Dnes jsme mohli mít vyřešenou celou energetickou koncepci. V exkluzivním rozhovoru pro server Roklen24 to řekl hlavní vlastník skupiny Vítkovice Machinery Group (VMG) Jan Světlík. Zítra přineseme rozhovor o situaci ve skupině VMG.
Jak vidíte budoucnost, průmyslu, energetiky v ČR. Jak byste nyní konkrétně shrnul situaci v energetickém strojírenství?
Co se týká energetického strojírenství, tak si nemyslím, že se trh zvedá. Je opravdu zmražený a půjde dolů. Týká se to jak klasického, tak jaderného energetického strojírenství. Tady působí několik věcí. Za prvé je zastavená výstavba jaderných elektráren. To je high-tech technologie, na kterých pracují nejlepší mozky. Dělá se s výjimečnými materiály, nerezy počínaje, slitiny. Vzhledem k tomu, že se projekty odkládají, konkrétně v ČR se zrušil projekt na Temelín, nemá to výsledky.
A to už budou od dubna 2014 pomalu tři roky.
Ano, ale tendr se chystal a prováděl asi pět let. Zpracování nabídek a příprava, to stálo spoustu peněz všechny. Česká republika si pozvala všechny tři velké uchazeče a pak se tendr zrušil. Slušně diplomaticky řečeno došlo k výraznému narušení vztahů mezi klíčovými dodavateli celosvětových technologií a Českou republikou. Staví se v Rusku, v Indii, v Číně. Mělo by se stavět, ale projekty jsou zastavené. Posouváním vznikají obrovské přebytečné kapacity, které nemůžou vydržet. Klasická energetika je úplně katastrofální, protože zásahem OECD se z EU nemohou financovat projekty klasických elektráren do 600 MW. Kvůli doporučení OECD se můžou dokončovat jen takzvané nadkritické technologie. Nikdo z Evropy tak není schopen nic udělat, bude pár výjimečných projektů. Vzhledem k tomu, že nikoho nezajímá, jaký bude výsledek, tak 90 procent klasické energetiky v Evropě nebude. To považuji za zásadní problém. Takový blesk z čistého nebe, jak zlikvidovat energetické strojírenství v Evropě, na to je EU dobrý expert. To platí od ledna 2017. Je to nová situace. K tomu zbývá výroba energie z větrných elektráren, fotovoltaiky se vyrábějí úplně někde jinde. Ty se v Evropě vyrábějí v marginálním množství.
Co nám tedy zbývá?
Zbývají nám technologie plynu a vodík. To jsou vývojové věci, které nikdo nedělá. Ve strojírenství dojde k obrovské proluce. Bude otázkou, jak to řešit, protože nikoho nic nezajímá. Poraďte si, jak chcete. Je to infrastrukturální záležitost, kterou by se asi stát měl zabývat, což samozřejmě u nás není.
Jan Světlík: Máme špatný systém vzdělávání a průmysl trpí – Roklen24.cz https://t.co/MzT3imamnT prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/53Fa8dJadd
— Roklen24.cz (@roklen24) 10. února 2017
Když vezmeme tepelné elektrárny, hnědouhelný sektor. Převládají názory, že těmto zdrojům „odzvonilo“. Ale zase ještě několik desítek let to bez uhlí prostě nepůjde? Jak to vidíte?
Nemyslím si, že hnědouhelným elektrárnám odzvonilo. Akorát je bude stavět někdo jiný, protože Evropa nebude schopna poskytovat na výstavbu těchto zdrojů pojištění. Žádná firma nemůže jít do projektu na čtyři šest let s přípravou bez pojištění, které je klíčové. Na projekty pojištění firmy nedostanou. Uhelné zdroje se budou stavět, ale nebudou je dodávat firmy z Evropy.
Není to škoda?
Je to absolutní hloupost. Je to obrovská škoda, ale žijeme v nějakém systému, kterému se musíme přizpůsobit.
Uhlí je pořád zdrojem levné energie. Tuzemské uhelné elektrárny se modernizují – Ledvice, Prunéřov, Chvaletice. Technologie budou stále lepší. Nebude to pro nás jednou nevýhoda?
Samozřejmě je dnes velkou výhodou, že dokážeme daleko efektivněji využívat energetické zdroje. To je jedna část. Každý má nějaké přírodní zdroje a nebudeme si vykládat, že je budeme bojkotovat. Od Turecka až po Pákistán se táhne pás hor, kde je obrovské množství hnědého uhlí. Třeba známé zásoby Pákistánu jsou na deset tisíc let. Budou ti Pákistánci uhelné elektrárny stavět? Říkám, že ano, protože je to stabilní zdroj, který není závislý na ničem. Tady mám uhlí, vedle ložiska postavím elektrárnu a dodávám. Postaví si nadkritiku o 50 nebo 60 procent dražší? Nepostaví. V Evropě se to buď seshora něco změní, nebo to bude stavět někdo jiný.
Nyní již existují technologie zachycování uhlíku. Například v Kanadě projekt Boundary Dam. Technologicky to jde, byť to stojí strašné peníze, ale už to umíme udělat. Jakou to má šanci?
Když si vezmeme, jaký je poměr vlivu na oteplování působením CO2 versus metanu, tak metan je deset až dvanáctkrát horší než CO2, který navíc pořád potřebujeme do fotosyntézy. Matku přírodu potřebujeme, potřebujeme kyslík. Problém s CO2 nás tedy zasahuje více než je zdrávo. Efektivně by se měly spíš řešit volné úniky metanu, protože výrony metanu jsou zcela běžnou záležitostí při těžbě ropy. To, co jde metanem do luftu z těžebních zdrojů, je obrovské množství. Když si to vezmu vůči CO2 krát dvanáct, tak vliv je neporovnatelně větší. Potom metan samozřejmě tvoří každý živočich včetně člověka. To není málo. Někdy si uděláme problém tam, kde je to marginalita. Jsou daleko efektivnější způsoby, jak se bránit oteplování. Dnes je to politikum, špatně se do toho sahá, ale technicky jsou zajímavější řešení.
Vítkovice Heavy Machinery nově řídí exšéf Tatra Trucks Martin Bednarz
Můžete uvést konkrétní příklad?
Třeba elektromobilita. Máte plynovou elektrárnu, paroplynový cyklus, z metanu vyrábíte proud. Když si vezmete účinnost, může být kolem 60 procent. Potom musíte s nějakou účinností přenést, s nějakými 90 procenty. Musíte přenést do baterky, zase nějaká účinnost. Dostanete se na dvacet, 25 procent energie. S nějakou účinností auto jede. Z jedné molekuly dostanete čtvrtinu. Když si do auta přímo vstříknete metan jako primární surovinu, která nás obklopuje a která je ve vnitru země. Kterou každý z nás tvoří, tak auto pojede s 90procentní účinností a spaluje přímo ten metan. Otázka je, jestli je ta energie čistá? Nyní se na věc díváme jen politickýma očima, protože to někdo měl v programu a vůbec ho nezajímají další věci. Co nám udělá kuře, které dovezeme z Brazílie. Co to stojí? Je to přesně o tom, jaký způsobem používat zdroje, které máme. Když mám něco doma, tak mám používat to, co je doma. Tam všechny typy politiky selžou.
Když vezmeme naši schválenou Státní energetickou koncepci, tak se asi neobejdeme bez jádra. Tendr na Temelín byl zastaven. Otázka je, co řekne na stavbu dalších bloků ministr financí Andrej Babiš, když ve firmě ČEZ má zhruba 70 procent stát. Vláda neprolomila limity. Byla to podle Vás chyba?
Je to obrovská chyba. Jestli mám něco na skladě, tak to přeci dobrovolně nevyhodím do luftu. O přírodní zásoby bychom měli pečovat. Jestli jsou to severní Čechy nebo Ostrava, zásoby čehokoliv. To, že to nevytěžíme my, ale třeba necháme budoucím generacím, je také řešení. Je třeba si to chránit.
Jaký je Váš názor na jadernou energii?
Jsem obrovský příznivec jádra. Politické hrátky kolem jádra za posledních třicet čtyřicet let tuto technologii totálně poškodily. Ztratili jsme desítky let vývoje. Dnes jsme mohli mít energetickou koncepci vyřešenou celou, protože v nukleárních technologiích je ohromná budoucnost. Nicméně si myslím, že jdeme spíše dolů než nahoru. Není otázka, co vymyslí vědec, nějaký inženýr to musí zrealizovat. O to přicházíme, vidím to jako obrovskou škodu.
Jan Světlík: Máme špatný systém vzdělávání a průmysl trpí
Podle schválené Státní energetické koncepce bude po roce 2040 jaderná energie generovat 46 – 58 procent vyrobené energie. Obnovitelné zdroje 15 – 25 procent. Uhlí 11 – 21 procent. Zemní plyn kolem 15 procent. Schválila to vláda správně?
Vždy můžeme diskutovat o nějakých procentech. Myslím si, že dominantní jádro je správná koncepce. Když vidím, jak se bude naplňovat, tak jsem spíše skeptický. V Česku ani okolních zemích nevidíme reálný projekt v nejbližších deseti letech. V jaderné energetické vidíme klíčové projekty jako demontáž. Naše generace bude rozebírat. Nevěřím tomu, že do mých 70 let postavíme elektrárnu. Nemyslím jadernou. Dnes je to tak zabetonované. Nevím, co by se muselo stát, aby politická reprezentace řekla: „Tady ten blok bude stát. Dáme to tam a tam“. Vláda, která o tom rozhodne, bude jen kritizovaná. Bude jiná za čtyři roky, a jiná za další čtyři další. Doba výstavby kolem 12 let tomu nenahrává. Dnes jsou úspěšné jen krátkodobé projekty.
A v energetice se přitom dříve plánovalo na 50 let. Jsou tyto doby pryč?
V této době už nejsme. Energetika byla v těchto plánech neporazitelná. Byl to dlouhodobý byznys. V zásadě se na energetice nedalo prodělat. Dnes je to jinak. Energetiku ale hlavně destabilizovaly obrovské dotace, které šly do OZE. Vyrábíme technologii do větráků, bioplynové stanice, to jsou naše technologie. Náš energetický byznys, neděláme jen ty uhelné. Trh totálně nabouraly dotace. Kdyby se technologie vyvíjely normálně, tržně, tak by tato destabilizace nikdy nenastala. Je mi až trapné kupovat 1 MWh za 28 eur, když vím, že za tuto cenu to prostě nejde. Problém nastává jinde. Nastává éra poplatková. Já za elektřinu platím stále více, poplatky jsou dnes 70 procent z ceny. Dochází k totální nerovnováze, co se týká ceny. Pokles ceny doprovázel obrovský růst poplatků. Šílená politika českého státu nás dostává do situace, že máme levnou energii, ale celková cena je obrovsky vysoká.
Je podle Vás správné rozhodnutí Němců, kteří v rámci jejich Energiewende chtějí v roce 2020 odstavit všechny jaderné elektrárny? Věříte tomu, že to zvládnou?
Zvládnou, ale myslím, že je to chybné rozhodnutí. Německo to určitě zvládne, je to technologicky nejvyspělejší země. Proč by ne? Zvládli bychom to i my. Ale v zásadě je to špatné rozhodnutí. Jsem o tom absolutně přesvědčen. Zákaz jádra v Německu je politická záležitost. To nemá se zdravým rozumem nic společného.
Studie: Německo zaplatí za zelenou energii půl bilionu eur do 2025
Nedávno byl inaugurován 45. prezident Spojených států Donald Trump. Akcentoval, že chce lidem dávat práci a podporoval při kampani těžaře. Barack Obama byl víceméně zelený prezident. Za jeho éry krachovaly velké těžební firmy. Může zažít tento sektor v USA renesanci?
Politika ovlivňuje ekonomiku a ekonomika ovlivňuje politiku. Německo je zářným případem a Amerika úplně nejzářnějším. Vnímám Trumpa velice pozitivně, bude se snažit věci rozhýbat. Bude méně náchylný k určitým doktrínám, které jsou v zásadě proti lidem, protože si nemyslím, že dnes ty zákony, které máme, jsou moudré. Normální rada starších by to nikdy nedopustila. Parlament ale není rada starších.
