AKTUALIZOVÁNO – Bankovní rada České národní banky dnes uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí „blíže polovině roku 2017“. Na tiskové konferenci to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Upřesnil tak možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února rada hovořila o první polovině roku 2017. Inflace je totiž pod dvouprocentním cílem, který by ČNB měla plnit až na počátku roku 2017.
„S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ uvedl Singer. Dodal, že bankéři dnes diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. O jejich zavedení ale nehlasovali. a diskuze byla mírně delší než minule. „Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou nebo nemohou v ekonomice způsobit,“ konstatoval guvernér.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane intervenční režim v platnosti po celý rok 2017, a ČNB závazek zruší až v průběhu první poloviny roku 2018. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler se domnívá, že další prodlužování intervenčního režimu již výrazněji naráží na personální změny v bankovní radě. Skutečnost, že dnes o záporných sazbách centrální bankéři nehlasovali, podle Seidlera naznačuje, že zavedení záporných sazeb zatím skutečně není na pořadu dne.
ČNB dnes rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 procenta, diskontní sazba na 0,05 procenta a lombardní sazba na 0,25 procenta. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje. Dnešního zasedání se zúčastnilo všech sedm členů rady.
Prohlášení bankovní rady #CNB_cz na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání https://t.co/D7hjUU3XOH #bankovni_rada
— Česká národní banka (@CNB_cz) 31. března 2016
Kurzový závazek je jednostranný. ČNB tak nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn.
Pokud se centrální banka rozhodne pro negativní úročení, nebude brát ohled na to, zda jsou na to všichni, jichž se to dotkne, právně a technicky připraveni, říká budoucí guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Zveřejnil(a) Roklen24 dne 22. březen 2016
Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Singer uvedl, že rizika pro vývoj odhadovaný ČNB jsou mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří nižší pozorovaná domácí i zahraniční inflace, pomalejší růst mezd a krátkodobý výhled cen potravin. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit vyšší výhled ceny ropy.
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013, a to kvůli obavě z deflace. Na počátku února bankovní rada uvedla, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017. Jako pravděpodobné vidí ukončení režimu v první polovině roku 2017. Z dostupných statistik vyplývá, že do konce ledna ČNB intervenovala za více než půl bilionu korun.
