Věhlasná University of Oxford zveřejnila sadu ukázkových otázek, které by mohly padnout během přijímacích pohovorů. Hypotetické otázky byly „odhaleny“ ještě před uplynutím lhůty pro podání přihlášky. Univerzita přihlášky přestává přijímat podstatně dříve než další britské vysoké školy, které vyčkávají až do ledna.
Oxford je jednou z nejprestižnějších vzdělávacích institucí na světě a patří tak do stejné kategorie elitních škol jako je Harvard a Yale. Pokud se zájemcům o studium podaří úspěšně odevzdat přihlášku, jsou většinou vyzváni k přezkoušení nebo k zaslání slohové práce. V tu chvíli však ještě není jisté, že jim bude doručena pozvánka na samotný přijímací pohovor.
Pokud se kandidátovi podaří postoupit až k pohovoru, znamená to, že vzbudil zájem univerzity a dostává možnost ukázat, zda jeho budoucnost leží za zdmi této respektované instituce. Během pohovoru mohou uchazeči očekávat, že odpovědi na všetečné dotazy by jen tak z knih nevyčetli. Například potencionální student ekonomie může být tázán, zda si bankéři zaslouží plat, který dostávají. Zatímco zájemce o orientální studia může být postaven před otázku, zda archeologie Bibli potvrzuje, nebo vyvrací.
Během dvou prosincových týdnů proběhne na univerzitě kolem 24.000 rozhovorů s více než 10.000 uchazeči. Uspějí však opravdu jen ti nejlepší z nejlepších. V roce 2014 se o studium na této prestižní vysoké škole ucházelo až 17.400 lidí, ale přijato bylo jen 3.200.
Ředitelka přijímacího oddělení Dr Samina Khan klade důraz na to, že „každá otázka položená lektory má svůj účel a cílem je posoudit, jak studenti přemýšlejí o svém budoucím předmětu a jak reagují na nové informace nebo neznámé myšlenky.“
Zároveň také doufá, že kladení méně zřejmých otázek ujistí případné žadatele, že lektoři především chtějí vědět, jak studenti přemýšlejí a reagují. Nemají žádný zájem někoho nachytat na něčem, co neví. Hlavním důvodem pro vypuštění těchto hypotetických otázek do světa je tedy rozptýlit „mýty,“ obklopující typické oxfordské rozhovory, a ukázat realitu výběrového řízení.
Rozhovory totiž nejsou o tom přednášet a odříkávat již naučené znalosti, ale jsou navrženy, aby uchazečům daly šanci ukázat jejich skutečné schopnosti a potenciál. To v praxi znamená využít své znalosti a aplikovat myšlení na problémy způsobem, který pro ně bude výzvou a zároveň jim umožní zazářit.
Zajímají Vás zmíněné příklady otázek?
Pro ekonomii a management
Zaslouží si bankéři plat, který dostávají? A měl by být nějak regulován vládou?
Biomedicína
Proč je výskyt cukru v moči dobrým indikátorem toho, že byste mohli mít cukrovku?
Strojírenství
Umístěte na konce 30centimetrového pravítka konečky prstů každé ruky. Co se stane, když tyto prsty spojíte?
Orientální studia
Může archeologie prokázat, nebo vyvrátit Bibli?
Filozofie, politika a ekonomie
Proč je v USA příjem na hlavu 50krát až 100krát vyšší než v zemích jako je Burundi a Malawi?
Experimentální psychologie
Představte si, že 100 lidí dá každý po jedné libře do hrnce. Částku získá vítěz jednoduché hry. Každý člověk si musí zvolit číslo mezi 0 a 100. Cenu získá osoba, jejíž číslo je nejblíže 2/3 průměru všech zvolených čísel. Které číslo si vyberete, a proč?
