Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Nobelisté vs. Janet Yellenová: Finanční krize bude

Ty nejchytřejší ekonomické mozky varují před další finanční krizí. Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii se tím jasně distancují od šéfky americké centrální banky Janet Yellenové, která tvrdí, že za našeho života k žádné další finanční krizi nedojde.

Elita ekonomie jako vědy pochybuje o tom, že finanční svět je vůči krizi odolný. I přes reformy provedené v uplynulých letech jsou v dohledu nad finančním systémem stále mezery. A bylo by chybou nechat se ukolébat domnělým bezpečím, které nám přináší pozitivně se vyvíjející trhy a stabilní hospodářský růst. To podle serveru Welt.de vyplývá z průzkumu, který byl proveden mezi 18 laureáty Nobelovy ceny za ekonomii, kteří se tento týden sešli v německém Lindau am Bodensee, aby zde diskutovali o naléhavých ekonomických problémech.

Vědci vs. Yellenová

Krátce před začátkem šestého setkání nositelů Nobelovy ceny za ekonomii se tak tito ocenění vědci jasně distancovali od názoru šéfky Fedu Janet Yellenové. Ta koncem června prohlásila, že za našeho života k žádné další finanční krizi nedojde.

„Na to bych nesázel,“ řekl například Bengt Holmström, nositel Nobelovy ceny roku 2016. „Pokaždé, když si myslíme, že už k žádnému runu na banky nedojde, tak se jeho riziko zvýšilo.“ Ještě výmluvněji hovořil Edward Prescott, který Nobelovu cenu získal v roce 2004: „K finanční krizi dojde s velkou jistotou v ne tak vzdálené budoucnosti.“

Fed rozpolcen ohledně dalšího zvyšování sazeb, bilanci oseká již brzy

Nositelé Nobelovy ceny tak právě deset let od vypuknutí poslední finanční krize varují svět před rizikem, které již mnozí političtí představitelé pod náporem jiných událostí potlačili do pozadí. Terorismus, hrozba jaderné války či stále nové výroky amerického prezidenta v poslední době přitahují pozornost více než ekonomické problémy a nedostatky ve finančním systému.

Mnohé bude záležet na tom, jak bude nyní politika reagovat, zdůrazňují laureáti. „Pokud nyní americká administrativa ve Washingtonu opět uvolní otěže, bude krize pravděpodobnější,“ říká Eric Maskin, laureát z roku 2007.

Šlapání na brzdu. Konec experimentů v monetární politice?

Zkrat ve finanční síti

Ocenění ekonomové pochybují o tom, že se kdy podaří dostatečně vyzbrojit finanční systém proti budoucím krizím. V dobách globálního digitálního propojení to je iluze, říká Daniel McFadden, nositel Nobelovy ceny z roku 2000. „Finanční rizika se šíří v obrovské síti jako elektrický proud.“ Stejně jako u elektřiny, i ve finančním systému dochází pravidelně ke zkratům, říká. „Rozhodně nemáme nástroje nutné k tomu, abychom na tyto nestability dohlíželi, regulovali je a zvládali. Proto je příští finanční krize nevyhnutelná,“ varuje McFadden.

Vědci vs. Elon Musk

Jedním z témat, o kterých se v Lindau intenzivně hovořilo, byla rychle se rozvíjející digitalizace ekonomiky. A zatímco někteří experti z oblasti technologií, jako například šéf Tesly Elon Musk či zakladatel Microsoftu Bill Gates, varují před rostoucí robotizací a volají po její regulaci,  je většina nositelů Nobelovy ceny za ekonomii výrazně méně pesimistická.

Elon Musk: Umělá inteligence? Nebezpečnější než KLDR!

„Svět plný robotů, kteří zastávají jednotvárné práce, to je přece úžasná představa,“ řekl Prescott, který se jinak v řadě mnoha otázek ohledně budoucnosti vyjadřuje spíše pesimisticky. Rovněž McFadden vidí pokračující digitalizaci spíše jako doklad úspěchu národních ekonomik. Svět plný robotů podle něj vůbec není důvodem ke znepokojení, ale dokladem toho, jak dobré podmínky má  inovativní síla. „Těm ekonomikám, které jsou nejvíce založené na svobodě, se bude dařit nejlépe.“

Proč jsou jedni bohatí a druzí chudí? Republikáni vs. demokraté

Výrazně opatrněji se vyjádřil laureát McFadden, který byl vyznamenán Nobelovou cenou v roce 2000 za své výzkumy ohledně analýzy důležitých lidských rozhodnutí. „Roboti, umělá inteligence a digitální propojení mají moc podstatným způsobem vylepšit lidský život. Zároveň mají však také ničivé důsledky, protože marginalizují obchodní modely, pracovní sílu i politické a ekonomické instituce.“

Proto je podle něj důležité opatřit tyto inovace korigujícími opatřeními, abychom zajistili, že z výhod technologické revoluce bude profitovat společnost jako celek – a ne jen několik málo šťastlivců.

Největší problém lidstva

Pro většinu laureátů přitom nejpalčivějším problémem současnosti není technologický pokrok a jeho vedlejší efekty. Největším nebezpečím pro lidstvo jsou z jejich pohledu klimatické změny. „Pařížské protokoly o ochraně klimatu musí jít dál bez ohledu na to, že USA nedávno udělaly krok zpět,“ požaduje finský nositel Nobelovy ceny Holmström.

Všechno je špatně! Opravdu? Tohle změní váš pohled na svět

Vědce rovněž znepokojuje lidmi způsobené vymírání druhů na naší planetě. „Ničení biodiverzity postupuje vpřed dosud nevídaným tempem,“ varoval Robert Aumann, nositel Nobelovy ceny roku 2005. Řešení není snadné, ale přesto by se podle něj mělo zkusit. „Především chudší a nedostatečně rozvinuté země musí dostat pobídky k tomu, aby zastavily ničení životního prostředí, ke kterému u nich dochází zvláště výrazně.“

S tím úzce souvisí problém boje s chudobou. Pro Vernona Smithe, který byl vyznamenán v roce 2002 za své výzkumy kapitálového trhu, přichází v úvahu jako řešení změna politiky pomoci rozvojovým zemím. „Dosavadní programy pomoci musí být výrazně zredukovány, protože vytváří závislost,“ prohlásil. Místo toho je podle něj potřeba mnohem větší podpora svépomoci. „Boj proti chudobě dosud selhává.“

Christopher Sims, laureát z roku 2011, se vyslovil o poznání stručněji než jeho kolegové – podle něj se největší problém lidstva dá vyjádřit pouhým jedním jediným slovem: „ignorace.“

Newsletter