Šéf burzy Koblic: Akciové trhy letos ovládnou zprávy z politiky

Evropským akciovým trhům budou v letošním roce dominovat zprávy z politiky. Čeká nás minimálně pět důležitých voleb a každé z nich mohu zamávat evropskými trhy. V rozhovoru pro Roklen24 to řekl generální ředitel pražské burzy Petr Koblic. Dodává, jaký je jeho názor na konec devizových intervencí ČNB a také crowdfunding.

Jaký je Váš názor na vývoj amerických akciových trhů od vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách? Hlavní indexy po jeho vítězství rostly, čekalo se spíš vítězství Hillary Clintonové. Scénář byl podobný jako u brexitu.

Řekl bych, že podobné bylo to, že se spletly sázkařské kanceláře. Teprve v průběhu večera si analytici a investoři pořádně přečetli Trumpův ekonomický program a zjistili, že přes veškeré výhrady v různých jiných oblastech, v jeho programu žádné šrapnely zabudovány nejsou. Takže ani nebylo moc důvodů, proč by se měla burza nějak zběsile propadat. Samozřejmě Brexit je jiná věc. Všichni spoléhali spíš na to, že se hlasování neprojde a bude status quo. Brexit se zdá být špatná ekonomická zpráva, ale reakce trhů ono ráno po referendu byla naprosto přestřelená. Tam šlo vydělat opravdu hodně peněz.

Kam zamíří akcie, až Donald Trump složí přísahu?

Jaký vliv můžou mít na akcie nadcházející volby v evropských zemích (Francie, Itálie, Holandsko, Německo)?

Nebudou tolik o ekonomice, s výjimkou italských voleb. Tam ten komik, který má reálnou šanci volby vyhrát, pokud si dobře vzpomínám, mimo jiné například říká, že by neměly platit dluhy atd. To je pro finanční svět a tolik potřebnou důvěru v něj naprosto šílené. Série evropských voleb bude podle mého názoru spíš o tom, zda bude EU pokračovat ve stavu, v jakém je, nebo se bude razantně měnit. Dovolil bych si i trochu fantazírovat a zapochybovat, zda vůbec nastane brexit, protože EU může za rok vypadat úplně jinak. Možná bude mířit někam do stavu Evropského hospodářského společenství (EHS) a pro Brity tak nebude důvod EU opouštět.

Co to všechno může znamenat pro kapitálové trhy?

Primárně to může znamenat problémy pro euro, přeneseně pro evropské banky. Pokud ty se dostanou do problémů, tak budou mít problémy i kapitálové trhy, protože se začnou stahovat mezinárodní investoři. Bylo by to domino. Určitě mohou nastat nepříjemná překvapení a ty potom dopadnou na evropské akcie, evropské dluhopisy a euro. Bohužel, minimálně ve Francii, Itálii a Holandsku, je docela pravděpodobné, že nějaké překvapení, které si trh vyloží negativně, ve volbách nastane.

Daniel Gladiš: Americké volby a Kellyho vzorec

Chystá se něco nového v rámci spolupráce burz v regionu?

V této oblasti jsou nyní karty rozdány celkem jasně. Po roce 2015, kdy jsme prodali burzy v Lublani a Budapešti nevidíme žádné změny ani zásadní transakce na obzoru. Varšavská burza opět, pokud dobře počítám, již počtvrté během dvou a půl letech změnila vedení a bude si muset plnit spíše domácí úkoly než přemýšlet o nějaké zahraniční expanzi. Maďarská burza je vlastněná státem, ta se bude řídit podle stranických not. My s Vídní jsme po IT stránce plně integrováni a úzce spolupracujeme ve všech smysluplných oblastech. Co se tedy týče regionu, tak v zásadě čekám status quo. Slučování burz je v Evropě z mnoha objektivních důvodů velice složitá, respektive prakticky nemožná činnost. Burzy téměř nejde sloučit dál, než na úroveň, kam jsme se dostali my s Vídní – tedy sjednotit obchodní systém, na tomto základě pak harmonizovat pravidla, a to je prakticky vše, co je možné. Právě na bázi obchodního systému je možné trhy postupně sbližovat – například příští rok se chystá na námi využívaný systém Xetra, přejít burza v Záhřebu. Tím pádem se dostáváme do situace, kdy s výjimkou Rumunska budou všechny trhy buď na Xetře nebo systému Nasdaq nebo na systému UTP.

Petr Koblic: Záporné úroky brání pražské burze v růstu

To, co však bude burzovní průmysl razantně v příštích letech měnit, je evropská regulace, která bohužel míří tím směrem, že bude nadále stavět bariéry zejména pro malé obchodníky. Bude čím dál tím těžší na trh vstoupit. Pro menší trhy, na kterých působí zejména lokální obchodníci je to samozřejmě velmi špatná zpráva. Byť mají někteří úředníci v EU spoustu řečí o tom, jak je důležité podpořit malé a střední firmy, tak to, co dělají v jiném oddělení o několik dveří vedle, přispívá k pravému opaku – větší se stanou většími a ti menší buď z trhu odejdou, nebo na něj nikdy nevstoupí. Ostatně Roklen byla po deseti letech první firma, která se v Česku rozhodla zahájit obchodování a vstoupit na trh a zabalila to po roce, a to díky regulatorním nákladům, které jsou nesmyslně vysoké a dle všeho se tato situace bude nadále díky regulaci EU zhoršovat.

Jaký je tedy hlavní problém burz v regionu?

Problém středních burz, včetně nás, je narůstají byrokracie, regulace a její cena. To může zlikvidovat středně velké a malé členy – tedy obchodníky s cennými papíry, kteří obhospodařují domácí retail a přivádí na trh nové lokální firmy. Ti, pokud nebudou, nebudou tento servis poskytovat. Zůstane jen trh, kde pár velkých obchodníků bude poskytovat služby pouze velkým klientům. Kapitálový trh se tak například pro ty tolik podporované SME stane nedostupným. To je pro malé burzy docela smutný výhled. To nejsme jenom my. Jsme v úplně stejné situaci jako jes Varšava, Vídeň, Irsko, Polsko nebo Norsko. To vše jsou malé burzy a trhy.

Na kapitálovém trhu působíte dlouho, prošel jste několika institucemi a významnými posty. Velmi očekávané je nyní datum konce kurzového závazku ČNB. Jaký je Váš subjektivní názor na devizové intervence ČNB? Bude mít nějaký vliv na české akcie?

Nemyslím si, že to bude mít jakýkoliv vliv. Nikdo z těch, kdo spekulují na posílení české koruny, peníze nemá krátkodobě v akciích. Má je v dluhopisech a podle toho vypadají jejich výnosy. Naopak, investorovi, který je „dollar-based“ nebo „euro-based“ a kupuje si podle nějakého indexu Českou republiku, je víceméně jasné, že si kupuje firmu operující v korunách. Tak trochu mu je jedno, jaký je FX kurz, protože si kupuje výnos firmy. To je přirozený „hedge“. Takže vliv na akciovou část trhu nevidím zásadní.

Tipnete si, kdy centrální bankéři kurzový závazek ukončí?

Nedokážu si tipnout, ani nechci. Myslím si, že to nakonec udělají dobře a po zralé úvaze. Přeci jen naše měna je natolik malou měnou, a pozice spekulantů nejsou tak velké, a ČNB si s tím v zásadě udělá co chce, aby zabránila zásadním výkyvům. Věřím jim, že jsou to profíci a udělají to dobře.

Jiří Rusnok: Českou ekonomiku čeká výjimečný rok

V rámci skupiny Roklen od loňského roku funguje investment-crowdfundingová platforma Fundlift. Jaký je Váš názor na crowdfunding?

Crowdfunding je fenomén posledních let. Má své místo v části mikroinvestování. My se spíš intenzivně zajímáme, jak zaplnit mezeru mezi crowdfundingem a nejmenší možnou emisí na regulovaném akciovém trhu. Ta díra je obrovská. Crowdfunding nám končí někde na milionu eur a nejmenší IPO, které se v ČR normálním procesem událo (až na výjimky potvrzující pravidlo), byly Pivovary Lobkowicz, a ty byly 80 milionů eur. Mezi milionem a 80 miliony tu máme mezeru a fakticky nikdo moc nemá řešení, jak způsobit, aby šlo přes veřejný trh investovat do firmy veliké dvacet třicet milionů eur. To je násobně velké na crowdfunding a násobně malé, aby to šlo klasickým způsobem na kapitálový trh. Crowdfundingu fandíme, ale pro nás je podstatnější, jak zaplnit tuto mezeru a to není úplně jednoduché.