Hodinky jsou nadčasová až magická záležitost. Hodinářství je jiný svět. Hodinky musíte žít a až pak se vám tento svět skutečně podvolí. Hodinářský guru Jan Lidmaňský exkluzivně pro Roklen24 poodhalí, jak si stojí česká hodinařina. Jaké problémy má česká značka Prim? Jakou perspektivu mají Apple Watch a další modní výstřelky? Nakoukněte do světa luxusu, ryzí přesnosti a vášně spojené s dokonalostí. První část rozhovoru naleznete zde.
R24: V první části rozhovoru jste mluvil o popularitě německých značek. Jak je na tom česká hodinařina?
Naše hodinářství má určitě hodně co nabídnout. Osobně mám české hodináře velmi rád, když jedu do zahraničí, mívám na ruce hodinky českých výrobců, abych naše tvůrce vyvezl a ukázal jejich tvorbu v zahraničí. Zajímavá je určitě třeba společnost Prim, i když jí dlouho trvalo, než se našla a každou chvíli se hledá znovu. Teď se snaží cílit na širší okruh zákazníků pilotními hodinkami za přibližně 10 tisíc korun. U značky Prim, myslím tedy Prim Manufacture 1949, je komplikované, že nemohou pořádně investovat do svého vlastního vývoje a jména, protože stále ještě nevyhráli soud o samotnou značku Prim, který se vleče už řadu let.
Pokud by se stalo, že by do sebe investovali a soud prohráli, jsou to ztracené peníze, na druhou stranu, ale pokud do sebe nebudou investovat a soud vyhrají, pak jejich jméno nic neznamená, takže značka bude na začátku tvorby renomé, což je dlouhá cesta. Každý zákazník pak musí pochopit spoustu věcí, aby věděl, že si opravdu kupuje hodinky Prim od společnosti Elton hodinářská a nikoliv hodinky s čínským strojkem, který dělá jejich rádoby konkurence. Z české tvorby ale preferuji hlavně nezávislé ateliéry jako je Prokop & Brož, Luděk Seryn (ukázka ve fotogalerii) nebo Ondřej Berkus. Cenově se tady pohybujeme od 80 tisíc do milionu korun.
R24: A co ostatní značky? Co jiné země?
U těch je to dost komplikované. Za posledních 20 let došlo k neuvěřitelnému nárůstu množství hodinářských značek, a to se bavím čistě o Švýcarsku a Německu. Německá hodinařina je na vzestupu, poptávka po jejích hodinkách neustále roste – mají výbornou kvalitu, jiný příběh, jsou mnohdy robustnější a designově purističtější. V německém pojetí nejsou hodinky vlastně doplněk, ale přístroj, instrument, předurčený k přesnosti. Ve Švýcarsku, a nejenom tam, existují samozřejmě také nezávislé ateliéry, které imponují sběratelům produkcemi v řádech pouhých desítek kusů ročně – pro ně Rolex není konkurence, takové hodinky si kupují zase zcela jiní lidé.
R24: Co říkáte na Apple Watch a další módní záležitosti, je to trend, který bude růst i do budoucna?
V roce 2015 dosahoval obrat oblasti smart watch 8 miliard dolarů. To nelze ignorovat. Pro drahé mechanické hodinky to ale není konkurence, to spíš pro modely s cenovkou do 500 euro. Myslím ale, že to bude další vývojový krok a třeba pomůže naučit mladé lidi nosit hodinky. Zajímavě k fenoménu smart watch přistoupili u TAG Heuer. Značka vydala svoje chytré hodinky Connected a po dvou letech je zákazník může s doplatkem vyměnit za klasické mechanické, takže nabízí alternativu. Dost na pováženou je i to, jak vhodné je mít na sobě oblek a na ruce plastové smart watch.
R24: Jaké značky hodinek vlastníte Vy?
Hodinek mám spoustu, ale mými favority jsou Audemars Piguet Royal Oak Offshore a potápěčské Girard Perregaux. Často nosím i Perrelet, Breitling, Glashütte Original, TAG Heuer, Vulcain či Rolex Submariner, které jsem už zmiňoval. V mé sbírce nechybí ladičkové Bulova Accutron, ručně vyráběné Zannetti nebo Gevril.
Ale mám i levnější značky jako Certina nebo Fortis, ne všude má smysl nosit drahé hodinky. Co se týče hodinek české výroby, tak mi nechybí Prim Orlík, první ve zlatě vyrobené hodinky od Luďka Seryna a právě teď mám na ruce model z produkce ateliéru Prokop & Brož.
R24: A co padělky?
V případě komplikovaných hodinek, které právě bývají nejvýhodnějším investičním artiklem, by výroba padělků vyšla na víc peněz, něž originál. Představte si, že si jdete koupit falešné hodinky, které by stály byť jen 150 tisí korun. Člověk, který má tyto peníze, si nepůjde koupit falsifikát.
R24: Jakou sílu má na poli hodinek asijská klientela?
Dost se rozrostla, hlavně Čína je hodně specifická. Spousta značek tam otevřela butiky, ale na základě výsledků za rok 2015 to vypadá, že nesklízejí takový úspěch, jak očekávali, růst Číny se zpomaluje. Dost značek si uvědomilo, že jejich zákazník je evropský a myslím, že jim neprospělo, že teď na 3 – 4 roky utekli. Například Longines má speciální edice pro Asii, menší velikost hodinek než pro Evropu. Ale ostatní mívají jen jednu linii uzpůsobenou rovnou východní trh, a pokud Čína propadne, tak je to hodně znát.
Jan Lidmaňský je v porotě Hodinek roku TEMPORIS Awards, které se konají v Rumunsku, a dále v porotě hodinek roku Chronos24 v Polsku. U nás byl kurátorem výstavy Umění řemesla hodinářského, která připomínala výročí 600 let staroměstského orloje. O hodinkách publikuje, pravidelně pořádá setkání nad hodinkami a snaží se pomáhat s edukací oboru. Již 13 let působí ve společnosti RF HOBBY, kde pracuje na projektech, jako je 21. století, Epocha nebo magazín o luxusu Top Class, a to už rok na pozici obchodního ředitele.
