Pro eurozónu klíčový údaj tohoto týdne nepřekvapil. Index spotřebitelských cen v regionu rostl v srpnu pouze 0,3% tempem. Dynamika růstu cen tak dál slábne pod červencové tempo 0,4 %, které bylo nejnižší za 4,5 roku.
Za pomalejším růstem cenové hladiny stojí zlevňování energií a potravin. Jádrový ukazatel inflace, tedy tempo růstu cen bez zahrnutí těchto dvou složek, v srpnu meziročně vzrostl na 0,9 %, při očekávání pouze udržení 0,8% tempa z července.
Inflace dlouhodobě s výrazným odstupem zaostává za cílem Evropské centrální banky na úrovni 2 %. O to více budou trhy s napětím sledovat měnově-politické zasedání ECB příští čtvrtek. Její šéf Mario Draghi ve svém projevu minulý pátek v Jackson Hole zmínil možnost „v případě potřeby“ dodatečného stimulu v podobě odkupů aktiv. Vzbudil tak na trzích vlnu optimismu a spekulací o brzkém zahájení kvantitativního uvolňování. Euforii následně brzdil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, podle něhož by si trhy Draghiho zmínku neměly interpretovat jako bezprostřední oznámení blížícího se spuštění QE.
Analytici některých významných institucí ale sázky na rychlou reakci ECB zvyšují. „Poslední inflační trendy a Draghiho výstup v Jackson Hole vyznívají v souladu s naším aktuálním očekáváním akce… ke spuštění nákupů aktivy krytých cenných papírů by mělo dojít během příštích 12 měsíců (pravděpodobně ještě do konce tohoto roku) a QE v Evropě by se mohlo stát realitou do června příštího roku,“ uvedli analytici Bank of America Merrill Lynch.
Dle očekávání dopadl také další údaj zveřejněný Eurostatem. Míra nezaměstnanosti v eurozóně podle něj v červenci stagnovala na úrovni 11,5 %.
