Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Má se frank „bát“ další intervence?

Jedním z překvapení, se kterým se investiční publikum mohlo setkat hned na začátku tohoto roku, bylo nečekané uvolnění intervenčního režimu na švýcarském franku. Švýcarská centrální banka (SNB) v polovině ledna náhle upustila od udržování franku na hranici 1,2 EURCHF, který udržovala proto, aby zabránila silnému zpevnění domácí měny.

Jakmile však bylo od intervenčního režimu upuštěno, frank skokově posílil až na 0,86 franku za euro. V průběhu času však tyto zisky postupně umazával, aby se tak dnes obchodoval na úrovni 1,089 EURCHF.

Dnes se nad frankem opět stahují mračna v podobě možné další intervence, která by mohla ze strany centrální banky přijít. Tato mračna jsou napřímo spojena s očekáváním ohledně možného dalšího uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky. Vzhledem ke skomírajícímu ekonomickému růstu Evropy, který je navíc umocněn neschopností dosáhnout stanoveného cíle tempa růstu inflace na 2 %, investiční publikum očekává, že guvernér ECB Draghi přistoupí k dalšímu uvolněné přesně tak, jak naznačoval při svých předchozích proslovech.

Faktem je, že tento krok ze strany ECB by vyvolal možné oslabení eura. Investoři by se tak pravděpodobně mohli zaměřit na bezpečnější přístavy, mezi které se řadí i švýcarský frank. Pokud by se tak stalo, vyvolalo by to opětovný tlak na posílení švýcarské měny, na což by SNB mohla zareagovat intervencí, kterou by devizu naopak oslabila.

Na možnost tohoto scénáře poukazuje i Vassilis Karamanis, expert na devizové trhy spolupracující s agenturou Bloomberg. K představě možné intervence dle jeho názoru přispívá i dění na opcích, jejichž podkladovým aktivem je právě měnový pár eurofrank.

K argumentaci Karamanis využívá tzv. volatility smile, který slouží k empirickému pozorování implikované volatility. Obecně platí, že tvar křivky tohoto indikátoru má podobu „u“ připomínajícího „úsměv“. V grafickém vyjádření na ose „y“ zobrazujeme implikovanou volatilitu (trhem předpokládanou kolísavost vycházející z podkladového aktiva opce) a na ose „x“ dodací cenu opce, tzv. strike price.

Tento formát značí, že s rostoucí dodací cenou opce klesá její implikovaná volatilita, ovšem pouze do určitého bodu zvratu. Jakmile se cena a volatilita do tohoto bodu dostanou, průběh křivky se obrátí, tedy s rostoucí dodací cenou bude volatilita opět růst.

Karamanis využívá měsíční křivku „volatility smile“ vycházející z opce, jejíž podkladovým aktivem je eurofrank (viz graf č.1). Jak je vidět, tak křivka se posunula směrem vzhůru, čímž získala mnohem větší strmost. Dle devizového experta to jasně svědčí situaci, kdy je dané implikované volatilitě přiřazena mnohem vyšší dodací cena. To zjednodušeně znamená, že investoři jsou ochotni zaplatit více za ochranu (ve formě opce) proti možnému oslabení švýcarské měny, než tomu bylo před několika dny. Obdobnou situaci je možné pozorovat i na páru franku s dolarem (viz graf č.2).

To, zda je tato zvýšená obava oprávněná, se dozvíme až během zítřka. Pokud by se potvrdila očekávání, která počítají s tím, že šéf ECB Draghi bude jednat, jako možný scénář se jeví buďto snížení depozitní sazby banky více do záporu, nebo prodloužení doby či navýšení objemu programu kvantitativního uvolňování. Jasno bude zítra ve 14:30, kdy proběhne tisková konference ECB.

Newsletter