Česko a Slovensko – dva národy, které zažily léta společného vývoje. Od roku 1993 si oba státy píší svou historii samy. Za 22 let odděleného vývoje si země prošly dynamickým vývojem, ale rivalita zůstala. Na poli hokejové má Česká republika zatím pořád ještě navrch, po stránce ekonomické Česko sice stále vítězí, ale je to o prsa. Jak jsme si řekli minule, Slovensko překonalo Česko z hlediska dynamiky růstu HDP na plné čáře. Životní úrovně obou zemí se výrazně sblížily. Na dynamičtější růst našich slovenských kolegů ovšem nelze pohlížet jen jako na číslo. Za růstem se schovává daleko více věcí, například výraznější vládní zadlužování Slovenska. Ale jak si stojí obě země z hlediska nezaměstnanosti nebo inflace?
Česko vs. Slovensko: Rivalové v hokeji i ekonomice
Inflace se v obou zemích vyvíjela velmi odlišně. Slovensko se v roce 2004 potýkalo s relativně vysokou inflací, která dosahovala téměř 8 %, což samozřejmě ovlivňovalo hospodářský růst. Naproti tomu situace v ČR byla relativně stabilizovaná a inflace se pohybovala okolo 3 %. Po vypuknutí finanční krize zaznamenaly obě země nárůst inflace a to hlavně v roce 2008. V roce 2009 se již situace vrátila k normálu. Za sledované období 2004 – 2014 byla průměrná inflace v ČR 2,4 % a na Slovensku 3 %. V roce 2014 se obě země začaly potýkat s opačným problémem – deflací.
Problematika deflace se od listopadového zásahu ČNB v roce 2013 diskutovala nesčetněkrát. A ani jeden ze dvou nesmiřitelných táborů nedošel k jednoznačnému závěru. ČNB v roli zachránce exportérů srazila kurz a je dost možné, že to udělá znovu, vzhledem k aktuálnímu vývoji kurzu. Za deflačními tlaky spojenými s poklesem cen nestojí dle české centrální banky technologický pokrok a proto má právo s tlaky bojovat. Pro hospodářský růst je podle našich centrálních bankéřů klíčová inflace. Fakta, že v historii můžeme vypozorovat několik období, kdy ekonomiky zažily růst za současné deflace, přehlíží.
Slovensko je od roku 2009 členem eurozóny, a tudíž podléhá rozhodnutí Evropské centrální banky. Za rok 2014 spadlo do deflace -0,1 %. ECB vytáhla do boje proti inflaci za účelem povzbuzení hospodářského růstu a zahájila politiku kvantitativního uvolňování. Minulý týden zahájila ECB výkup státních dluhopisů a hodlá tak činit nejméně do září 2016. Měsíčně chce do oběhu pustit 60 miliard EUR.
Přímá intervence do měnového kurzu v případě ČNB nebo „tištění peněz“ v podání ECB jsou jediné nástroje, které za současného stavu – pasti likvidity, kdy jsou úrokové míry na technické nule, můžou centrální banky použít. Jak se dané kroky projeví na hospodářském růstu, se můžeme zatím jen dohadovat, ale predikce jak pro Česko, tak pro Slovensko zatím vypadají příznivě. Řešení situace pomocí levných peněz nejde do nekonečna a v budoucnu by se mohlo stát, že nás zasáhne daleko větší krize než ta předchozí.
V čem má Česká republika jednoznačně navrch? Míra zaměstnanosti. Za období 2004 – 2014 byla v České republice nezaměstnanost na úrovni 6,7 %. Nezaměstnanost se zvýšila nad průměr pouze v krizových letech 2012 a 2013, kdy se česká ekonomika nacházela v produkční mezeře, nezaměstnanost byla pod svou přirozenou mírou a HDP klesalo. V roce 2014 dosáhla nezaměstnanost 6,1 %. V porovnání s průměrnou evropskou mírou nezaměstnanosti, která činní 10,2 % si Česko stojí opravdu dobře.
Slovensko se potýká s relativně velkými problémy s nezaměstnaností. Průměrná nezaměstnanost za léta 2004 – 2014 dosáhla 13,7 %. V roce 2014 dosáhla nezaměstnanost 13,1 %. Samotný fakt, že nezaměstnanost na Slovensku je o 3,5 % vyšší, než v EU by nebyl tolik alarmující, problém je spíše v charakteru nezaměstnanosti.
Slovensko má v porovnání s Českem vyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti a také vyšší míru nezaměstnanosti mladých. Právě nezaměstnanost mladých dostáhla v roce 2014 na Slovensku 33 %. Slovensko má 6. nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých v rámci zemí OECD! Přitom v předkrizových letech se hranice mladých nezaměstnaných úspěšně snižovala a v roce 2008 dosáhla 18 %, nicméně po projevení všech důsledků krize rapidně rostla. V rámci EU dosáhla nezaměstnanost mladých v roce 2014 úrovně 23 %. Česko se nachází pod průměrem se svými 19 %.
Krizová léta nejvíce ztěžují uchycení mladých na trhu práce, jak ostatně ukazuje problém Slovenska. Mladí lidé nemůžou sehnat práci a po čase se můžou stát dlouhodobě nezaměstnaní, což představuje velký problém, který bývá podceňovaný. Lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jsou často frustrovaní a ztrácejí motivaci hledat si práci. Takový člověk je pak v očích potenciálního zaměstnavatele nezaměstnatelný.
Suma sumárum z hlediska inflace si obě země nemají co závidět. U zaměstnanosti by nám slovenští kolegové měli jednoznačně závidět. Hrozba deflace v případě velké nezaměstnanosti na Slovensku je pro jejich ekonomiku závažnější než pro tu českou.
