Dušan Vaškovic

Tzv. Buffet indikátor, kterým je poměr tržní kapitalizace akciové burzy v poměru k HDP, dosahuje v USA extrémní hodnoty. Americká ekonomika je tedy čím dále tím více závislá na výkonnosti akciového indexu. Čím je hodnota indikátoru vyšší, tím je závislost silnější, a tím tvrdší bude potenciální pád z výšky. Řešením je nastřelit si další dávku drogy a bublinu ještě přifouknout. K tomuto kroku se pravděpodobně chystá nově zvolená reprezentace.

Donald Trump oznámil kandidáta na post amerického ministra financí. Stane se jím veterán z Wall Street, manažer hedžového fondu Key Square Capital Management a miliardář Scott Bessent. První reakcí na toto oznámení bylo oslabení amerického dolaru vůči euru, jenu i čínskému jüanu v neděli večer.

Fed put je nikdy explicitně nevyřčený slib americké centrální banky, že nedopustí propad cen akcií. Americké ministerstvo financí potřebuje, aby investoři kupovali dluhopisy, nikoliv akcie. Bude nutno lehce „přitlačit“. Nejjednodušší cesta, jak přinutit manažery kupovat bondy, je shodit jim ceny akcií. Fed put tedy není v zájmu nové administrativy.

Americké volby znamenají obrat jak v politické, tak makroekonomické sféře. V politické spočívá význam v pokusu o zastavení smrtelné spirály válek a nenávisti, po které se vydala celosvětová politika, jejíž stabilita byla narušena pandemickým šokem. V ekonomické sféře znamenají pokus o zvrat negativních trendů, zejména fiskálních, které byly taktéž nastartovány nebo zrychleny v této nešťastné době.

Strach a chamtivost. Dynamika těchto sil způsobuje přestřelování cen směrem nahoru i dolů. Každý, kdo se snažil systematicky aplikovat nějakou strategii obchodování, vám potvrdí, že jedním z problémů, který zabrání jejímu dlouhodobému úspěchu, je právě její úspěšnost.

O akciích jako o nástroji k ochraně a přenosu majetku na časovém rozmezí několika generací si můžeme myslet ledacos. V našich končinách poznamenaných světovými válkami a bolševickými režimy tento mechanismus určitě nefunguje. Ve Spojených státech amerických však pracuje bezchybně více než dvě stě let, tj. v podstatě celou jejich historii, a není důvod, proč by se to mělo změnit.

Devadesát devět celých devět desetin procenta států na světě udržuje fiskální deficit na v minulosti nevídaných úrovních.Největší ekonomika světa je rekordmanem. Finanční trhy na katastrofickou situaci nereagují, akcie zaznamenávají nová maxima, úrokové sazby nerostou.

V roce 2018 se ujal úřadu nový předseda Fedu Jerome Powell. Datum jeho nástupu do funkce, 5. únor 2018, je taktéž datem ikonické události na americkém akciovém trhu, která dostala název „volmagedon“. Jednalo se o kumulativní pokles akciového indexu SPX o více než deset procent ve dnech 2. až 6. února. Na začátku srpna letošního roku se udála korekce indexu SPX, která v mnohém připomínala volmagedon. Je tento pohyb přípravou na mnohem drastičtější události?

Příběh o tom, jak kanadský tesař investoval do Tesly, ale nakonec o všechno přišel. Důvody, proč investoři Teslu stále drží, nemohou být věcné a jsou odrazem vyšinuté investorské psychologie, a Tesla není v tomto ohledu jediná.

V úterý brzy ráno, v čase, který trefně nazýváme hodinou mezi psem a vlkem, mě probudila z limbu obrovská rána. Přicházela jakoby ze všech stran a zároveň odnikud. Vstal jsem, hnán setrvačností otevřel internet a přečetl si čerstvou zprávu, že čínská centrální banka a jiné relevantní čínské instituce spustily komplexní program stabilizace finančních a nemovitostních trhů. V reakci na tento nečekaný krok vyskočily tamní akciové indexy o vyšší jednotky procent. Bylo jasné, že rána, která mě vyrvala ze snění, byl kámen, který spadl ze srdce všem investorům, držícím čínská aktiva ve víře, že dojde k jejich zhodnocení.

Platilo, že v době před volbami se nemění monetární politika. Letos vzal tento více méně spolehlivý vzorec chování za své. Nejedná se o rozklad demokracie ve Spojených státech, pouze vyplouvá na povrch skutečná podstata politiky, kterou je nelítostný boj o moc.

Demokratická kandidátka na prezidenta Harrisová zveřejnila plány na daň z kapitálových zisků, kterou se bude snažit zacelit obrovskou díru, která zeje v amerických veřejných financích. Dolaroví miliardáři nemají své jmění volně na účtu. Jedná se o „papírové“ jmění, které se stanovuje na základě burzovních cen či jinými formami ocenění majetku. Každému, kdo má co do činění s kapitálovými trhy, se při té představě ježí vlasy hrůzou na hlavě.

Pokaždé, když se ve zprávách z finančních trhů objeví slovní spojení „soft landing“ neboli měkké přistání vytane mi na mysli letadlo. V češtině je používáno letadlo jako obecný název pro Ponziho schéma, což je dle definice podvodná investiční aktivita. Ať to chceme či nechceme vidět, chování burz velmi připomíná Ponziho schéma, kde je měkké přistání spíše výjimkou.

Nikdy nesázejte proti americkému spotřebiteli! Konzument je síla, která nám pomůže překonat veškeré nástrahy. V USA pomůže síla spotřebitele dosáhnout měkkého přistání.

Pokud bylo ještě před několika dny snížení úrokové sazby ze strany Fedu pouhou vysoce pravděpodobnou domněnkou, po pátečním projevu předsedy Powella v americkém Jackson Hole se stala téměř jistotou. Jerome Powell stvrdil nevyhnutelné, navíc stylem, který naznačuje nejenom jeden osamocený cut, nýbrž stabilní snižovací kampaň. Pojďme se podívat, jakým způsobem na jeho prohlášení zareagovala jednotlivá aktiva. Ne všechna totiž splnila cenová očekávání, která do nich byla vkládána.

Z úrokové sazby se stal parametr, se kterým se musí počítat nejenom ve finančním světě, ale i v reálné ekonomice. Válka mezi dvěma hlavními tábory bude určujícím procesem, který bude ovládat finanční trhy ještě dlouhou dobu.

Snaha za každou cenu nalézt konkrétní příčinu pro nějakou společenskou nebo ekonomickou událost může být ve spoustě případů ztrátou času a energie. Podobně marné je snažení předpovědět a racionálně vysvětlit likviditní bouře, z nichž jedna se přehnala finančními trhy minulý týden.

Index SPX se od svých maxim z poloviny července propadl o 10 procent, ale uzavřel poměrně spolehlivě nad nejnižší včera dosaženou hodnotou. Analytici připisují tento pohyb nepříznivým ekonomickým ukazatelům a posilujícímu japonskému jenu. Pravda je však možná mnohem prostší.

Minulý týden jsme byli svědky zajímavého úkazu na akciových a měnových trzích. Došlo k poměrně silně korelovanému pohybu na dvou finančních instrumentech, které spolu nemají na první pohled nic společného. Prvním z nich je měnový pár USD/JPY a druhým americký akciový index.

Jak je možné, že finanční trhy dávno nepotrestaly americkou vládu bondovou krizí, kterou jsme naposled zažili např. ve Velké Británii?