Poté, co dolar proti euru krátce zpevnil pod 1,0500 EURUSD, postupně zisky odevzdává. Z měn regionu obrátila do ztráty koruna, která se obchoduje nad 24,73 za euro.

Babiš a peníze od ČNB. Legitimní přání se dvěma významnými háčky

Zdroj: Depositphotos

Premiér Babiš by si přál, kdyby Česká národní banka vyplatila do státního rozpočtu přinejmenším část zisků, které vydělala v posledních dvou letech.

To je v principu legitimní postup, ČNB je podle zákona skutečně povinna odvádět zisk, který ji zůstane po doplnění rezervních fondů, do státního rozpočtu, a dělají to tak i jiné centrální banky. Má to ale dva významné háčky.

První problém spočívá v tom, že k naplnění těchto rezervních fondů ještě stále hodně chybí. Ačkoliv ČNB v letech 2019 a 2020 celkem účetně vydělala přes 140 miliard korun, vlastní kapitál je kvůli historickým ztrátám stále negativní, ke konci ledna činil mínus 49 miliard Kč.

Druhým problémem je, že vývoj zisků a ztrát je od dob devizových intervencí z let 2013-2017 mimořádně volatilní, meziměsíční zisky a ztráty přesahují i sto miliard korun. To je dáno obrovským objemem devizového portfolia, které ČNB v současné době spravuje – i relativně malé procentuální výnosy a ztráty nebo kurzové pohyby snadno znamenají desítky miliard.

Vývoj čistého kapitálu ČNB (tedy vývoj kumulovaných zisků a ztrát) je na grafu níže. Až do roku 2008 česká koruna systematicky posilovala a tím pádem klesala korunová hodnota devizových rezerv ČNB (které v té době dosahovaly 700-800 miliard korun). To se projevovalo systematicky se prohlubující kumulovanou účetní ztrátou, která v roce 2008 dosáhla až 250 miliard korun.

Zdroj: Pavel Borovička
Zdroj: Pavel Borovička

Od doby finanční krize se posilování koruny zastavilo a tím se i stabilizovala ztráta ČNB. Devizové intervence v letech 2013-2017 korunu naopak znatelně oslabily, což z pohledu ČNB mělo vedlejší efekt v podobě zacelení účetních ztrát z předchozích období.

Devizové intervence ale také vedly zhruba k zečtyřnásobení velikosti devizového portfolia, takže změny měnového kurzu nyní mají také mnohem větší dopady na zisky a ztráty ČNB. V současné době každé posílení eura o jednu korunu odpovídá účetní ztrátě přesahující sto miliard korun, jen posílení v roce 2017 tak pro ČNB znamenalo prudký propad vlastního kapitálu o více než 300 miliard.

Výnosy z devizového portfolia, zejména z jeho rizikověji investované části, a opětovné oslabení koruny v roce 2020 umožnily ČNB tyto ztráty opět zacelit, ale jak je patrné z grafu, od roku 2014 je volatilita zisků a ztrát mnohonásobně vyšší než před devizovými intervencemi.

To také znamená, že déle potrvá, než bude kapitál ČNB bezpečně v kladném teritoriu a než bude ČNB schopná odvádět přebytečné zisky do státního rozpočtu. Významnější posilování koruny přitom dokáže tyto zisky velmi snadno vymazat. Premiér Babiš by tak s nějakými odvody ČNB do státního rozpočtu v blízké době skutečně neměl počítat.

 

Newsletter