Meziroční míra inflace je v České republice už dlouho dvouciferná a dvoucifernou zůstane ještě po minimálně dvouciferný počet měsíců. Členka bankovní rady Eva Zamrazilová vyhlíží meziroční míru inflace okolo 5 % na konci roku 2023. Na takovém horizontu je těžké cokoliv přesně předikovat. Obzvláště v dnešní volatilní době, kde jeden problém střídá druhý. Rizika jsou ale nakloněna směrem k vyšší míře inflace. Existuje totiž pouze velmi malá pravděpodobnost, že se podaří rychle a spravedlivě ukončit ruskou válku na Ukrajině, spustit plynovod Nord Stream 2 a navýšit objemy dodávaného plynu nad úroveň před pandemií. Podstatně pravděpodobnější je další eskalace ze strany režimu okolo Putina. Nejvýznamnějším rizikem ve směru nižší inflace je nyní relativně vysoká pravděpodobnost recese v eurozóně, Číně a případně v USA. To by výrazně ochladilo světovou poptávku nejen po energetických komoditách, které by tak našly prostor pro pokles cen.
Vedle plynu trápí Evropu ještě sucho, které ovlivňuje i hladinu vody v řekách, což má negativní vliv na výkon vodních elektráren. Produkce větrných elektráren je také pod sezónním průměrem. Produkce elektřiny z francouzských jaderných elektráren, které tvoří páteř tamní soustavy, je letos nejnižší za několik dekád. To vede k nárůstu importu elektřiny do Francie, což opět tlačí sousední země k využívání plynu. Vývoj na trhu tak ukazuje na další zdražení elektřiny minimálně v krátkodobém horizontu a státy Evropy už připravují plány pro případ nedostatků a energetické nouze.
V jiných oblastech ekonomiky je díky pomalu slábnoucí poptávce vidět ochlazení inflačních tlaků. Proti domácím poptávkovým inflačním tlakům správně působí sedmiprocentní úrokové sazby. Tlumí zájem o spotřebu a investice na úvěr, a naopak podporují zájem o spoření. Ano, meziroční inflace je stále vyšší a podle všeho poroste až k hranici 20 %, ale tempo růstu inflace už není tak vysoké, jako na začátku roku – alespoň v některých oblastech. I z tohoto důvodu se většina bankovní rady ČNB rozhodla hlasovat pro stabilitu úrokových sazeb.
Proti tomuto rozhodnutí dle zápisu z jednání vystupovali především Holub a Mora, kteří souhlasili, že se zvyšování sazeb projevuje v tlumení inflace. Nejsou toho názoru, že by měl být cyklus navyšování sazeb přerušen. Především kvůli riziku další ztráty inflačních očekávání v ekonomice, které je v nyní velmi aktuální i ve vztahu k členy bankovní rady často skloňovanému mzdovému vyjednávání a jejich vlivu na inflaci na horizontu měnové politiky. Je to vcelku jednoduché. Čím vyšší růst cen budou odbory a zaměstnanci očekávat, tím vyšší budou očekávat, a hlavně požadovat, růst nominálních mezd, a tím vyšší inflační tlak vznikne. Jinými slovy. To, že předchozí navyšování úrokových sazeb funguje, není signálem, že by se s ním mělo přestat. Navíc vysoká míra inflace v kombinaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti krok zvýšení sazeb ospravedlňuje, protože trh práce takový krok snadno absorbuje. Někteří radní se vyslovili ve prospěch zachování současné výše sazeb, ale po delší dobu, což by dle jejich názoru mělo mít na horizontu měnové politiky lepší efekt.
Dle zápisu ze zasedání se debata ohledně rizika další ztráty kotvy inflačních očekávání stočila k diskusi o samotné metodice jejich měření. Dle Fraita a Zamrazilové jsou měření jen málo spolehlivá. Zřejmě proto jim nepřikládají vyšší váhu. Spolehlivým důkazem odukotvenosti inflačních očekávání má být pak až roztočení samotné mzdově-inflační spirály, kdy zaměstnanci tlačí na vyšší mzdy, čím je vyšší inflace a inflace pak roste vlivem mzdových tlaků, což opět vytvoří tlak na vyšší mzdy. To už by ale bylo samozřejmě pozdě.
Obecně pak byla diskutována spolehlivost i dalších modelů ČNB. Tato diskuse měla zřejmě za účel utvrdit jednotlivé radní v hlasování v rozporu s doporučením analytického týmu sekce měnové ČNB, které jistě ukázalo na další zvýšení sazeb. Radní Holub podotkl, že rozhodnutí zvýšit sazby nemusí nutně stát na výsledku modelu a připomněl obrovské náklady dezinflace v USA v 80. letech, které způsobilo období dlouhé nečinnosti tamní centrální banky. Navrhl proto v zájmu kontinuity jednomyslnou shodu bankovní rady na méně razantním navýšení sazeb, než by on sám preferoval.
My už víme, že se bankovní rada rozhodla pro stabilitu sazeb. Lze očekávat, že pokud se nic zásadního nezmění, tak podobné rozhodnutí učiní i na dalších zasedáních bankovní rady v letošním roce. Neznámou je stále plán devizových intervencí ČNB ve prospěch silnější koruny. Na zasedání bylo rozhodnuto, že v intervencích bude banka pokračovat. Nevíme však přesné parametry těchto intervencí. Je také možné, že se rada bude moci ze dne na den rozhodnout, že nástroj intervencí postupně, či naráz ukončí. Intervence jsou to jediné, co drží korunu okolo hranice 24,50 za euro. Fundamenty hovoří ve prospěch oslabení rizikových měn. Vedle problémů na trhu s energiemi je tu rostoucí pravděpodobnost, že recese v USA, v eurozóně a zpomalení ekonomiky v Číně posunou zájem obchodníků na trhu spíše k bezpečnějším aktivům. Posiluje proto dolar. Výhled pro korunu je proto velmi závislý na pokračování, míře intervencí ČNB a objemu dostupných devizových rezerv, které ubývají.
Text byl původně napsán pro Hospodářské noviny.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0027 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 108,22 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 0,9987 do 1,0119 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,63 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 24,56 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,56 až 24,68 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 24,32 do 24,72 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, COT, TradingView
