Růst mezd bude v průběhu příštího roku zrychlovat, což zvedne ceny v české ekonomice a umožní České národní bance (ČNB) opustit kurzový závazek. Agentuře Reuters to řekl nový člen bankovní rady Vojtěch Benda, který poskytl své první komentáře poté, co 1. července nastoupil do úřadu. Agentuře Bloomberg řekl, že si teoreticky dovede představit zavedení záporných úrokových sazeb jako dodatečný nástroj. Nepředpokládá ale, že taková situace nastane.
Benda agentuře Reuters řekl, že zatím nevidí důvod přehodnocovat předpoklad, že se ČNB vrátí ke standardní měnové politice zhruba v polovině příštího roku, ačkoli země stále dováží protiinflační tlaky a musí sledovat politiku Evropské centrální banky (ECB). „Zatím říkám rok 2017 s tím, že největší pravděpodobnost se jeví v polovině příštího roku. Bude to ale záviset také na vývoji v eurozóně,“ řekl Benda. Dodal, že politika ECB je nastavena tak, že to ČNB neusnadňuje.
#ČNB letos intervenovala už za více než 100 miliard korun – Roklen24.cz https://t.co/82E8gI2Vy3 @roklen24 pic.twitter.com/1KvzONc73g
— Roklen24.cz (@roklen24) 8. července 2016
Benda dále pro Reuters uvedl, že v případě silného protiinflačního tlaku by byl připraven posunout kurzový závazek na slabší úroveň. Nepovažuje to ale za pravděpodobný scénář. Sám je pak spíše zastáncem náhlého exitu než vytváření koridoru pro kurz koruny nebo nějakého postupného posunu závazku. Pro Bloomberg uvedl, že nevidí žádnou horní hranici devizových rezerv. „Mít dostatečně vysoké devizové rezervy je dobrá věc, protože nikdy nevíme, jakým tlakům bude koruna v následujících letech čelit,“ poznamenal Benda, který dříve působil jako hlavní ekonom v BH Securities a jako analytik ING Bank.
Plánovaný odchod Velké Británie z EU podle něj zjevně vede k negativnímu sentimentu a představuje nejistotu, která působí spíše na spodní straně, ale v současné době ji není možné kvantifikovat ani zahrnovat do prognózy. Agentuře Bloomberg pak řekl, že v horizontu příštích 18 měsíců by brexit neměl mít na českou ekonomiku významný dopad.
Přijetí eura je podle Bendy tématem delšího časového horizontu. „Určitě nám neuškodí, pokud si ještě několik let udržíme samostatnou měnovou politiku. Přijetí eura vidím jako reálné v horizontu 10 až 15 let,“ dodal centrální bankéř.
